Inormace týkající se dodatečného povolení stavby „SO – 01 Zemědělská komunikace a parkoviště“ v k.ú. Svobodné Dvory

2. 7. 2012 Autor: Vladimír Kučera

Váš dopis ze dne | Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové
12. 6. 2012 IZ-35/VZ/2012 26. 6. 2012

Odpověď na Vaši žádost o informace ze dne 12. 6. 2012

Vážená paní,

Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen „krajský úřad“) obdržel dne 14. 6. 2012 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), v níž žádáte o poskytnutí:

konkrétních odpovědí na položené otázky, které se vztahují k rozhodnutí odvolacího orgánu ohledně dodatečného povolení stavby „SO – 01 Zemědělská komunikace a parkoviště“ na pozemku st. p. 21/1, parc.č. 132/5, 866/1 v katastrálním území Svobodné Dvory.

Odbor vnitra a krajský živnostenský úřad, oddělení stížností a dozoru obcí zaevidovalo žádost pod čj. IZ-35/VZ/2012 a s ohledem na její obsah ji předalo k vyjádření věcně příslušnému odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu.

V souladu s ustanovením § 2 odst. 1 InfZ jsou povinnými subjekty, které mají podle InfZ povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. V souladu s ustanovením § 2 odst. 4 InfZ povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Krajský úřad považuje za nutné zdůraznit, že požadované informace jsou dotazem na názory či požadavkem k vytváření nových informací.

V souladu s ustanovením § 3 odst. 3 InfZ se za informaci považuje jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, za podmínek, že je tento obsah nějakým způsobem zaznamenaný tedy existující. Krajský úřad připomíná rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2011, čj. 6 As 33/2011-83, dostupný na www.nssoud.cz, podle kterého „Informace, které je povinný subjekt zavázán poskytnout, jsou existující informace, které jsou v dispozici povinného subjektu, a to zpravidla již v okamžiku doručení žádosti o poskytnutí informace povinnému subjektu.“

V případě dotazů na názory či vytváření nových informací dle odborné literatury (FUREK, Adam; ROTHANZL, Lukáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím: Komentář. Praha: Linde, 2010. 671 s. ISBN 978-80-7201-788-1) „...nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu (jinak by bylo nutné žádost odložit dle § 14 odst. 5 písm. c), avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření. Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 tedy směřuje do budoucnosti a dostává se tak vlastně mimo režim zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace, tak jak je vymezuje InfZ v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).“ (Furek, Rothanzl str. 57).

Do kategorie dotazů na názory dle odborné literatury „ ...lze zařadit i různé žádosti žadatelů o poskytnutí právních výkladů a stanovisek. Tato povinnost v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím neexistuje, a přestože většina zejména ústředních správních úřadů taková stanoviska poskytuje a tuto činnost považuje za integrální součást výkonu veřejné správy na dané úseku, není jejich poskytování povinností v režimu InfZ. Povinný subjekt však samozřejmě takové stanovisko zpracovat může a může je i poskytnou, nicméně žadatel se jeho poskytnutí nemůže v režimu InfZ domáhat.“ (Furek, Rothanzl str. 63). Krajský úřad v této souvislosti připomíná i usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2006, čj. 22 Ca 97/2006-12, ze kterého vyplývá, že do působnosti povinného subjektu „...nepatří poskytovat výklad právních norem či zaujímat odborná stanoviska k jejich aplikaci, ačkoli zná odpovědi na položené otázky. Nejedná se o druh informací o činnosti žalovaného, na které by dopadal InfZ. Posuzováním právních otázek a jejich výkladem se zabývají jiné instituce a žalobkyně se mohla obrátit např. na osoby poskytující právní pomoc podle zákona o advokacii. Žalobkyně nemá veřejné subjektivní právo na poskytnutí odpovědi na jakékoliv otázky, ale pouze na ty, které se vztahují k působnosti subjektu povinného ve smyslu InfZ.“

Přestože krajský úřad na základě výše uvedeného nemá InfZ stanovenou povinnost vytvářet nové informace či odpovídat na dotazy ohledně názorů odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu připravil odpovědi na Vaše dotazy.

Na základě sdělení odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu citujeme níže Vaše dotazy a odpovědi věcně příslušného odboru.

„Na základě jakých dokumentů a faktů ze své úřední činnosti odvolací orgán dospěl ke svému tvrzení, že před vybudováním příslušné „Zemědělské komunikace“ na pozemku 132/5 existovala veřejně přístupná komunikace, a že byla vybudovaná bez jakékoliv stavebních úprav? Prosím o uvedení přesného zdroje, včetně uvedení stránky, odstavce a i citace textu, ze kterého je zřejmá pravdivost uvedeného tvrzení odvolávajícího orgánu a ze kterých při svém rozhodnutí vycházel.“

V rozhodnutí čj. 8485.2/DS/12/TI ze dne 07. 06. 2012 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které Vám bylo doručováno, je uvedeno, že: „Je nepochybné, že veřejně přístupná účelová komunikace na předmětných pozemcích existovala již minimálně od roku 2005 (to lze zjistit nahlédnutím do mapových podkladů – ortofoto snímku na adrese: http://mapserver.mmhk.cz/tms/hkhistmapy/ajax/#c=-645910%252C-039570&z=5&l=of05,pop&p=&).

V tomto období však absentovaly jakékoli stavební úpravy (případná pokládka panelů apod.). Jednalo se o prosté vyjeté koleje v terénu. Je logické, že k vyjetí kolejí v terénu není třeba souhlasu ani jiného úkonu orgánu veřejné moci, tím spíše, pokud je uvedené způsobeno nebo odsouhlaseno vlastníkem pozemku, po němž cesta vede. Užívání takovéto vyjeté cesty nemohlo být bráněno ze strany vlastníků sousedních pozemků, neboť jim k tomuto nesvědčil žádný právní titul, naopak – každý mohl takovou pozemní komunikaci užívat dle ustanovení § 19 odst. 1) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění – tj. podléhala režimu obecného užívání. K tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1911/2000 (publikováno v časopise Ad Notam 2/2002 str. 44).” Je zde tedy uvedeno, na základě jakých úvah dospěl správní orgán k uváděným závěrům (veřejně dostupný letecký snímek dané oblasti z roku 2005).

„Kdy a kdo provedl tuto údajnou veřejně přístupnou komunikaci ( prosím i o uvedení všech faktů a informací potvrzující tuto skutečnost, ze které odvolávající orgán vycházel nebo jsou mu známy). Z výše uvedeného je zřejmé, že k údajné realizaci této komunikace by muselo dojít až po roce 1997.“

Kdy přesně byla tato veřejně přístupná účelové komunikace zřízena, nebylo předmětem rozhodovací činnosti správního orgánu. Stěžejní pro úvahu bylo, že zde pozemní komunikace existovala minimálně od roku 2005. Lze Vám přisvědčit, že cesta vznikla až po roce 1997 (neboť ortofoto snímek z uvedeného roku žádnou cestu na daném pozemku nezachycuje). Ostatně sama si na tuto otázku částečně odpovídáte přímo v žádosti o poskytnutí informace, když uvádíte: „První stavební úpravy nové dopravní komunikace resp. napojení pozemku p.č. 132/5 s veřejnou komunikací Klacovská ulice bylo provedeno panem Smetanou na přelomu roku 2002/2003, kdy začal přestavovat část své hospodářské usedlosti na penzion. Jelikož mu stavební práce bránili k přístupu k zadním objektům jeho usedlosti, provedl bez patřičných povolení a bez souhlasu majitele daného pozemku k zatrubnění části výše uvedeného příkopu, vytvoření opěrných betonových čel, zasypání betonových trubek s vybudováním betonové povrchu tohoto přemostění. Pomocí tohoto stavebního díla umožnil přímé napojení předmětného pozemku p.č. 132/5 na veřejnou komunikaci na p.č. 866/1. V roce 2007 začal s dalšími – opětovně bez jakéhokoliv povolení – stavebními pracemi za účelem vytvoření zpevněné komunikace a k vybudování parkoviště, které – jak přiznal – mělo sloužit a doposud slouží k provozní činnosti penzionu „Smetanův statek“, který je v jeho vlastnictví.“ Pokud jde o otázku, kdo konkrétně zřídil tuto veřejně přístupnou účelovou komunikaci – ani tato otázka nebyla stěžejní pro posouzení věci v odvolacím řízení.

„Jak tato komunikace byla napojena na veřejnou komunikaci „Klacovská ulice“ (p.č. 866/1), když přímé napojení v důsledku existence příkopu u silnice nebylo technicky možné a přemostění tohoto příkopu provedl až pan Smetana potom, co se stal vlastníkem předmětného přilehlého pozemku.“

Opět je třeba zopakovat, že otázka připojení účelové komunikace na další pozemní komunikaci nebyla předmětem správního řízení a správní orgán se touto otázkou nezabýval. Nicméně, opět lze odkázat na ortofoto snímek z roku 2005, kdy je patrné napojení předmětné cesty na pozemní komunikaci – ul. Klacovská. Dále viz Váš výše citovaný text, kdy si na uvedené odpovídáte sama.

„Na základě jakých faktů, informací či dokumentů dospěl odvolávající orgán k úsudku, že se jednalo o údajně veřejně přístupnou komunikaci a ne jen soukromou účelovou komunikaci?“

Ust. § 7 odst. 1) zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění uvádí, že „Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.“ Odvolací správní orgán aplikoval toto ustanovení na posuzovaný případ a dospěl tedy k závěru, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Pokud jde o pojem „soukromá účelová komunikace“, který není v právním řádu České republiky nikde vymezen a není ani obecně znám a nelze tedy ani dovodit, co si pod tímto pojmem představujete, lze snad uvést, že účelová komunikace může být ve vlastnictví kterékoli právnické či fyzické osoby.

„V jaké délce byla tato komunikace veřejná a jestli byla veřejná po celé délce, či byla veřejná jen do určité délky a čím tato veřejná část byla odlišena od té neveřejné ? V případě, že ano, kde tato veřejná část končila. Je předmětná veřejná „Zemědělská komunikace„ vybudovaná panem Smetanou stejně dlouhá jako údajná předcházející komunikace na předmětném pozemku? Došlo při realizaci této „Zemědělské komunikace“ k prodloužení či zkrácení údajné předcházející veřejně přístupné komunikace?

V rozhodnutí čj. 8485.2/DS/12/TI ze dne 07. 06. 2012 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které Vám bylo doručováno, je uvedeno: „Z ve spisu předložené projektové dokumentace je zřejmé, že předmětem dodatečného povolení stavby není celá komunikace, ale pouze její část a parkoviště, které jsou veřejně přístupnou účelovou komunikací. Další část komunikace, umístěná na pozemku parc. č. 130/2, je neveřejnou komunikací, je v tomto smyslu také opatřena dopravním značením a tudíž nebyla a ani nemůže být součástí dodatečného povolení předmětné stavby. K povolení (i dodatečnému) komunikace, která není veřejně přístupná, je příslušný obecný stavební úřad, nikoliv speciální stavební úřad.„ Pokud jde o přesné délkové poměry cesty, správní orgán touto informací nedisponuje.

„K jakému typu vozidel a k jakému konkrétnímu činnosti (obslužnosti) tato údajně veřejně přístupné komunikace sloužila a jakou konkrétní dopravní obslužnost zajišťovala, u jakých objektů? Byly tyto objekty povoleny s touto dopravní obslužností?“

V rozhodnutí čj. 8485.2/DS/12/TI ze dne 07. 06. 2012 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které bylo žadatelce o poskytnutí informace doručováno, je uvedeno, že uvedená cesta podléhá a podléhala § 19 odst. 1) zákona o pozemních komunikacích, v platném znění – „V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích (zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích) a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis (zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.) jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace“. Správní orgán tedy neposuzoval, jaký typ vozidel danou komunikaci užívá nebo užíval. Pokud jde o to, jakou dopravní obslužnost zajišťovala, je tato okolnost, stejně jako u jakékoli jiné cesty, dána jejím průběhem v terénu – jedná se tedy o dopravní obslužnost okolních nemovitostí, které jsou danou cestou napojeny – blíže viz rozhodnutí čj. 8485.2/DS/12/TI ze dne 07. 06. 2012 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které Vám bylo doručováno. Správní orgán neposuzoval, zda byly objekty povoleny s touto dopravní obslužností – napojením prostřednictvím předmětné cesty.

„Na základě jakých konkrétních faktů, dokumentů či úvah dospěl odvolávající orgán k názoru, že tato veřejná účelová komunikace byla pořízena v souladu s platnými zákony a její odstranění či zabránění v její užívání po stavebních úpravách (tak jak uvádí ve svém odůvodnění) by došlo k přestupku, resp. jiného správního deliktu podle § 42a odst. 1) písm. l resp. §42b odst. 1) písm. l) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v pl. znění.“

V rozhodnutí čj. 8485.2/DS/12/TI ze dne 07. 06. 2012 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které Vám bylo doručováno, je uvedeno, že „Je logické, že k vyjetí kolejí v terénu není třeba souhlasu ani jiného úkonu orgánu veřejné moci, tím spíše, pokud je uvedené způsobeno nebo odsouhlaseno vlastníkem pozemku, po němž cesta vede.“ Jinak vyjádřeno – právní řád České republiky nevyžaduje ke vzniku veřejně přístupné účelové komunikace ze strany jejího vlastníka žádné úkony vůči subjektům, které vykonávají veřejnou moc. Pokud jde o zmiňované správní delikty, vizte jejich znění uvedené v zákoně o pozemních komunikacích.

„Proč v odůvodnění svého rozhodnutí neuvedl odvolávající orgán všechna fakta, dokumenty či úvahy týkající se týkající se údajné veřejně přístupné komunikace na předmětném pozemku (p.č. 132/5) realizované ještě před stavbou „Zemědělské komunikace“, když tvrdí, že dodatečné stavební povolení se týká pouze stavebních úprav již dříve vybudované veřejné přístupné komunikace? Upozorňuji, že v projektové dokumentaci o existenci této údajně vybudované veřejné přístupné komunikaci na pozemku p.č. 132/5 před vlastní realizaci stavby „Zemědělské komunikace není uveden žádný konkrétní údaj. Ani prvotní instance správního řízení se o této údajné veřejné komunikace nikdy nezmínila.“

Správní orgány při správní řízení musí vycházet z předmětu řízení, které je v řízení o žádosti vymezeno jejím rozsahem. V dané věci nebylo žádáno např. o posouzení povahy pozemku (zda se zde nachází veřejně přístupná účelová komunikace) podle ust. § 142 správního řádu, ale předmětem řízení bylo dodatečné stavební povolení. Správní orgány nejsou povinny ani oprávněny k věci, ve které vedou řízení uvádět všechna fakta, dokumenty a úvahy – tato povinnost zanikla s účinností zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, který značně modifikoval zásadu materiální pravdy, která byla v předchozí právní úpravě (zákon č. 71/1967 Sb., správní řád) vymezena odlišně tj. právě tak, jak uvádí žadatelka – byla zde povinnosti zjistit přesně a úplně skutečný stav věci - § 32 odst. 1), nyní musí správní orgán zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu).

„V případě, že odvolávající orgán dospěl k závěru, že napojení pozemku na veřejnou komunikaci stavebním vybudováním sjezdu přemostěním silničního příkopu bez jakéhokoliv povolení či komunikaci, která není ani zanesena do katastrálních map a knih a používání tohoto pozemku jako komunikace pro soukromé účely se z této komunikace automaticky stává veřejně přístupná účelová komunikace a zabránění jejího užívání dochází k přestupku, resp. jiného správního deliktu podle § 42a odst. 1) písm. l resp. § 42b odst. 1) písm. l) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v pl. znění, tak na základě jakých právních či zákonných norem či předpisů (prosím i o uvedení příslušných §, odstavců a písmen daného § příslušného zákona)?“

Lze usuzovat, že se dotazujete na to, zda musí být veřejně přístupná účelová komunikace označena v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, ostatní komunikace, resp. zda absence takovéhoto označení ve veřejné evidenci nemovitostí může mít vliv na existenci takovéto cesty. Odpovědí je, že nikoli, neboť druh pozemku ani způsob využití nejsou závazným údajem katastru nemovitostí (viz ustanovení § 20 zákona č. 265/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrálního zákona), v platném znění, kde se uvádí: „Údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru“). Jak bylo zmíněno výše, veřejně přístupná účelová komunikace je definována v ust. § 7 odst. 1) zákona o pozemních komunikacích. Na povahu cesty tak nemůže mít vliv ani její případné vymezení v územním plánu. Nejvyšší soud ČR v odůvodnění rozhodnutí čj. 22 Cdo 3158/2009-267 ze dne 27. 06. 2011 uvádí, že: “Pro obecné užívání, tedy nevýlučné užívání statku odpovídající jeho určení, je charakteristické, že oprávnění k takovému užívání vzniká předem neurčenému okruhu uživatelů, tedy nejde o soukromá práva konkrétních osob k věci cizí (věcná břemena), a vzniká přímo ze zákona, na rozdíl od užívání zvláštního, které bývá vázáno na vydání určitého individuálního správního aktu (viz Hendrych D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 6. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 303 až 307). Dovolací soud dodává, že právní skutečností, která má za následek vznik či autoritativní potvrzení existence účelové komunikace, není územní plán; ze zákona (§ 43 a násl. stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ) totiž nevyplývá, že by územní plán přímo upravoval užívání pozemků, kterých se týká.” Sjezdy na pozemní komunikaci podléhají ohlášení obecnému stavebnímu úřadu (§ 104 odst. 2) písm. o) stavebního zákona.

„Proč odvolávající orgán po zjištění poznatku, že zde nedochází ke stavbě nové pozemní veřejné komunikace, ale pouze ke stavebním úpravám již dříve realizované veřejně přístupné komunikace (a bránění ve využívání či odstranění této údajně dříve realizované komunikace by došlo k porušení zákona), toto nesdělil Magistrátu města Hradec Králové, odboru dopravy, jako speciálního stavebního úřadu (prvotní instanci) a nevrátil správní spis s výtkou, že nesprávně vyhodnotil žádost o dodatečné stavební povolení na stavbu „Zemědělské komunikace a parkoviště“, když se – jak tvrdí odvolávající orgán – jedná pouze o stavební úpravy již existující veřejně přístupné komunikace a že uvedená stavba jako činnost byla ukončena, a tak se nejedná o stavbu ve smyslu soukromoprávních předpisů (tak jak odvolávající orgán uvedl ve svém předmětném rozhodnutí) a zároveň i uvedl, jak k tomuto názoru dospěl – to vše ve smyslu platného správního a stavebního zákona?“

Správní orgány jsou při své činnosti vázány základními zásadami činnosti správních orgánů (§ 2 – 8 správního řádu). Odvolací správní orgán dospěl v dané věci k závěru, že prvostupňové rozhodnutí dostojí požadavkům vyžadovaných právními předpisy, vypořádal se s Vaší argumentací jako odvolatelky a rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, přičemž se řídil úvahami, které jsou v odůvodnění tohoto osmnáctistránkového rozhodnutí uvedeny. Byť v dané věci správní orgán prvního stupně neuvedl, že zde již cesta existovala před zahájením stavby (stavebních úprav), tak tato skutečnost nemůže mít vliv na správnost jeho rozhodnutí. Odvolací správní orgán se pak tímto faktem zabývat musel, protože jste to byla právě Vy jako odvolatelka, kdo vymezil okruh otázek, k nimž se odvolací správní orgán vyjádřil. Správní orgány musí dodržet zásadu procesní ekonomie a je otázkou, jaký praktický význam (kromě neodůvodněných průtahů v řízení) by mělo zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně toliko z důvodu, že zde již před stavbou (stavebními úpravami) existovala cesta. Pokud se tážete, jak správní orgán dospěl k závěru, že je stavební činnost v daném případě ukončena – vizte obsah spisu správního orgánu prvního stupně, fotodokumentace z různých období (i Vámi pořízená) atd. Zde je jednoznačně zadokumentováno a prokázáno, že stavební činnost již neprobíhá a toto neuvádíte a neuváděla jste ani Vy, když jste naopak namítala užívání stavby v průběhu celého správního řízení. To, že se nejedná o stavbu ve smyslu statickém a samostatnou věc, pak správní orgán posoudil podle ust. § 119 a 120 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v pl. znění. „I. Panely s drtí zpevňující povrch pozemku nejsou stavbou ve smyslu § 119 odst. 2 ObčZ, ale jsou součástí pozemku. II. Vznikla-li položením panelů a drti zpevňujících pozemek (za splnění zákonných podmínek) účelová komunikace (cesta) a byla-li věnována veřejnému užívání, nemůže mu být odňata soukromoprávní dispozicí vlastníkovou.” - Krajský soud v Hradci Králové, usnesení sp. zn. 24 Co 11/2010 ze dne 18. 01. 2010. K pojmu stavba a stavební úpravy vizte § 4 a 5 zákona číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.

Je požadováno nahlédnutí do spisu a sdělení, zda správní orgán disponuje důkazy, že předmětná účelová pozemní komunikace existovala dříve než před roky 2002/2003. „V případě, že k dané předmětné komunikaci odvolávající orgán nemá žádné podklady, prosím i o písemnou informaci o této skutečnosti s uvedením na základě jakých právních a zákonných předpisů vycházel při svém rozhodování odvolávající orgán, když se uvádí a odvolává na „skutečnosti „ které nemá ničím podloženy.“

Do správního spisu můžete jako účastník řízení nahlédnout a to nejlépe po telefonické domluvě s pracovníky Magistrátu města Hradec Králové nebo Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Správní orgán však nikdy a nikde neuvedl, že předmětná cesta existovala před rokem 2003 a k tomuto nedisponuje ani žádnými důkazy. Ani Vy neuvádíte, jaké konkrétní tvrzení správní orgán nedokládá, tudíž se k tomuto Vašemu nedoloženému názoru nelze vyjádřit.

„Na základě jakých konkrétních úvah dospěl odvolávající orgán k názoru, že vykácením ovocných stromů na polovině dané plochy pozemku a vybudováním betonové komunikace a parkoviště pro 16 vozidel (sloužící k provozu penzionu) nedojde k omezení hlavního využití dané plochy sadů a že tato komunikace a parkoviště pro penzion podporuje hlavní účel předmětné plochy ovocného sadu – tj. produkci ovocných či případně i jiných zemědělských produktů? V případě vykácení zbývajících stromů a rozšíření dopravní komunikační sítě a parkoviště na celou zbývající plochu jistě nebude odvolací orgán tvrdit, že tím také nedojde k omezení hlavního využití dané plochy ovocného sadu. Proč odvolávající orgán toto tvrdí u poloviny plochy ovocného sadu, kde došlo k vykácení stromu za účelem realizace veřejné komunikace a vybudování parkoviště?“

Úvahy, kterými se správní orgán řídil, jsou dostatečně popsány v rozhodnutí čj. 8485.2/DS/12/TI ze dne 07. 06. 2012 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které Vám bylo doručováno. Lze snad připomenout, že je z leteckého snímku z roku 2005 patrné (než se začal stavebně upravovat povrch cesty), že zde již absentovaly stromy, na jejichž vykácení poukazujete.

„Na základě jakých konkrétních faktů, dokumentů a vědeckých poznatků z úřední činnosti dospěl k závěru, že vykácením ovocných stromů a na jejich místě vybudováním komunikace a parkoviště – sloužící pro potřeby penzionu – dochází k naplnění hlavního využití plochy ovocných sadů? Prosím i o uvedení jakým způsobem dopravní komunikace a parkoviště sloužící k provozování penzionu (a vyjmutí dané plochy z půdního fondu) doplňuje hlavní využití ploch ovocného sadu? V případě, že odvolávajícímu orgánu nejsou žádné dokumenty či vědeckých poznatky známy, tak na základě jakých svých úvah dospěl k uvedenému tvrzení – tedy, že komunikace a parkoviště sloužící k provozu penzionu doplňuje hlavní využití plochy ovocných sadů, když kvůli realizaci komunikace a parkoviště musely být pokáceny ovocné stromy téměř na polovině daného pozemku?“

K tomuto vizte vyjádření k předchozímu dotazu.

S pozdravem

Ing. Miroslav Vrba, MPA

vedoucí odboru vnitra a krajský živnostenský úřad

Stránka 2 z 8

Soubory ke stažení

text odpovědi (pdf, 428 kB, 2.7.2012)
Inormace týkající se dodatečného povolení stavby „SO – 01 Zemědělská komunikace a parkoviště“ v k.ú. Svobodné Dvory