Společnost z královéhradeckého letiště mezi pěticí největších výrobců na světě (podnikatelský příběh)
Společnost TL-Ultralight, která vyrábí ultralehká a lehká sportovní letadla, sídlí přímo v areálu královéhradeckého letiště. "Začínali jsme od nuly, ale v posledních letech jsme jedničkou na českém trhu a ve své kategorii patříme mezi pětici největších výrobců na světě," říká majitel a jednatel firmy Jiří Tlustý. Celkově již firma zaměstnávající zhruba stovku lidí vyrobila přibližně dva tisíce letadel.
Loni jich vyrobila 50, z toho 45 prodala do zahraničí. Tržby v roce 2018 dosáhly 102 milionů korun. Stroje TL-Ultralight létají nad všemi obydlenými světadíly. Firma vsadila na pestrou nabídku, jako jedna z mála vyrábí tři výrazně odlišné typy. Na přání umí zhotovit i speciality, například letadlo s plováky. Opírá se přitom o dlouholeté zkušenosti svého zakladatele.
Otec Jiřího Tlustého byl dopravní pilot, jenž svého syna poslal do školy při podniku Aero Vodochody. Jiří Tlustý pak v továrně zůstal osm let a naučil se v ní, jak letadla vyrábět. Navíc se tam přidal k partě rogalistů a zhotovil si vlastní rogalo. Účastnil se přitom různých soutěží a potkal se s Ivanem Lelákem, který si rovněž stavěl rogalo.
V roce 1988 přešel do firmy Slov-Air a absolvoval pilotní výcvik na zemědělská letadla. Záhy se však ukázalo, že podnik v původní podobě nemá šanci přežít společenské změny, které nastaly po roce 1989. Jiří Tlustý tak stál opět před otázkou, jaká bude jeho další dráha. Rozhodl se zúročit zkušenosti ze stavby rogala a začít podnikat. Pro tuto myšlenku získal také kamaráda: písmena TL vnázvu původně znamenala Tlustý−Lelák.
Rogalo místo Fiatu
Podnikání ovšem vyžadovalo kapitál, jehož se novopečeným podnikatelům nedostávalo. Tlustý proto prodal svůj tehdejší automobil Fiat 131 Mirafiori, který si dříve vlastnoručně opravil. "Se slzami vočích jsem ho odvezl do autobazaru, kde mi dali 60 tisíc korun. To tehdy byla značná částka," vzpomíná. Měl krátce po svatbě a první dítě bylo na cestě. Peníze, které obdržel za automobil, proto rozdělil na dvě poloviny. Třicet tisíc použil k rozjezdu podnikání, zbylou část rozdělil do 24 obálek, které měly zajistit, že v nejhorším případě bude mít rodina po dva roky z čeho žít. "Tehdy byly jiné ceny; v jedné obálce bylo 1250 korun, s čímž jsme mohli měsíc vyjít," líčí Tlustý.
Záměr prodávat motorová rogala naštěstí vyšel, firma jich vyrobila téměř 500. Z počátku používali upravené dvouválce Trabant. Tato konverze se nyní může zdát úsměvná, ale díky práci českých techniků vznikla z východoněmeckých dvoutaktů velice spolehlivá pohonná jednotka.
Pro Čechy však představovalo problém každé zdražení benzinu, a tak firma musela záhy hledat šance vcizině. První krok představovala účast na výstavě v německém Friedrichshafenu. Představitelé české firmy tam působili poněkud výstředně: do nablýskaného leteckého světa přijeli Škodou 120, v níž také přespávali. Podnik ale získal první obchodní zástupce pro Německo a Nizozemsko. Účast na výstavě přinesla také inspiraci pro rozšíření výrobního programu. V roce 1991 se zhmotnila do ultralehkého letounu Typhoon. Byl to první tuzemský dvoumístný ultralehký stroj, na němž se mnoho lidí naučilo pilotovat. Typhoony dosahovaly maximální rychlosti jen 60 kilometrů v hodině. V roce 1993 následoval hornoplošník Condor, jehož maximální rychlost už byla dvojnásobná. "Condory jsme stavěli jako na běžícím pásu, celkem jich vzniklo přes300," říká Tlustý.
Tlustého letadla
Firma rostla, avšak společníci se začali rozcházet v názorech. Jiří Tlustý bývalého kolegu vyplatil a stal se jediným vlastníkem. Název však ponechal, protože mnozí stejně soudili, že TL znamená "Tlustého letadla". Společnost spolupracovala s firmou Mottl Sails Příbram, která šila plachty na rogala a letouny Condor. Příbramská firma se sama pustila do přípravy laminátového hornoplošníku, avšak na jeho dokončení neměla peníze. "My jsme již byli poměrně velký podnik a Jiří Mottl mi nabídl, abych projekt koupil. Moc se mi nechtělo, ale všiml jsem si, že v Příbrami měli také skicu obdobného dolnoplošníku. Domluvili jsme se, že jim dokončíme hornoplošník a oni nám přenechají dolnoplošník. A to byl typ TL 96 Star," vysvětluje Tlustý.
"O kompozitních materiálech jsme nic nevěděli, musel jsem se naučit laminovat a pak jsem to učil kolegy," vzpomíná podnikatel. Letoun měl premiéru v roce 1996 a zaznamenal takový úspěch, že kvůli objednávkám dosavadní výrobní prostory nestačily. Nové firma nalezla na letišti v Hradci Králové. Byl to starý objekt, který za války sloužil jako sklad náhradních dílů. Do jeho přestavby TL-Ultralight investovala 20 milionů korun.
Hlavním trhem se vté době staly Spojené státy. Až do krize v roce 2008 tam firma dodávala čtyři letadla měsíčně, přičemž jich ročně vyráběla kolem 80. Dnes je Tlustý rád, že nepodlehl naléhání amerického prodejce, aby za Atlantik posílal veškerou produkci. "Podniky, které vše vsadily na americkou kartu, za tamní krize zkrachovaly," tvrdí Tlustý. "Po krizi jsme se do Ameriky vrátili, ale pro firmu je důležité, aby nebyla závislá jen najedné zemi," doplňuje.
Největšími trhy pro letouny TL-Ultralight jsou Německo a Polsko, exportuje však třeba i do Austrálie. Společnost začínala jako producent nejlevnějších letounů, postupem času však nabyla na sebevědomí. "Nyní děláme vyspělá letadla, ale relativně drazí nejsme," zdůrazňuje Tlustý. Model Star byl vroce 2002 vystřídán hbitějším a přepychovějším dolnoplošníkem Sting. Oš est let později přibyl hornoplošník Sirius. Loni přišel dolnoplošník Stream, v němž jsou sedačky za sebou. Je to velmi rychlé letadlo, jehož posádka může zažít pocity jako ve stíhačce. Na tuto vlajkovou loď připadne zhruba 20 procent z produkce.
"Jsem ročník 1964, podnikání mě baví a cítím se mladý," svěřuje seTlustý. "Do budoucna jsou nadějí mé firmy oba synové, starší je dopravním pilotem, mladší loni nastoupil na Střední školu letecké a výpočetní techniky, což je někdejší učiliště podniku Aero, kde jsem začínal," uzavírá jednatel.
autor: Petr Korbel, redaktor
zdroj. Hospodářské noviny
