Kvůli automatizaci zanikne za 20 let až 14 procent pracovních míst, varuje OECD. Nejhůře na tom bude Slovensko, Česko je pod průměrem
Míra zapojení robotů do průmyslu narůstá – podle Mezinárodní federace robotiky (IFR) má celkový počet robotů do roku 2020 globálně dojít ke třem milionům.
Téměř polovina pracovních míst by proto kvůli automatizaci a robotizaci mohla být zrušena či radikálně přetvořena, a to už během příštích dvou desetiletí, varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ředitel pro záležitosti zaměstnanosti, práce a sociálních věcí OECD Stefano Scarpetta k tomu poznamenal, že tempo změn bude "překvapující".
Zpráva OECD je zatím nejnovějším varováním vládám o rizicích ve vyspělých ekonomikách, která pokračují po nárůstu podpory populistických politiků. Ukazuje, že politici se musí na nastávající změny připravit, jinak hrozí průměrně zánik až 14 procentům pracovních míst. Nejvíce ohroženo je přitom Slovensko, u něhož by v současné chvíli zaniklo až 33,6 procenta pozic. Naopaknejlépe je připraveno Norsko, kde totéž hrozí jen 5,7 procenta míst.
Česká republika je na tom podprůměrně, podle OECD by se v ní mohlo zrušit až 15,5 procenta pracovních míst.Jedním z důvodů může být příliš nízká nezaměstnanost.Velké množství lidí pracuje v zaměstnáních nevyžadujících vyšší kvalifikaci, což dělá z Česka zemi, která je automatizací zranitelná.
Celosvětově jsou nejvíce ohroženi mladí pracovníci s nižším vzděláním, zaměstnanci na částečný úvazek a lidé na volné noze. OECD také varuje, že změny se nejspíše více dotknou žen než mužů, protože ženy mají větší tendenci přijímat hůře placené pozice. Na druhou stranu se naskýtají nové možnosti těm, kteří se zvládnou na přicházející změny připravit. "Hluboké a rychle probíhající strukturální změny jsou na obzoru a přinášejí s sebou velké příležitosti, ale také větší nejistotu mezi těmi, kteří nejsou dobře připraveni se jich chopit," řekl Scarpetta.
Počáteční investice do robotů je drahá, proto se zavádějí hlavně v zemích s vysokými průměrnými mzdami – levná pracovní síla totiž nenutí firmy příliš automatizovat. Společnosti navíc musí disponovat dostatečným finančním kapitálem, protože každý z průmyslových robotů stojí až sto tisíc dolarů, tedy přibližně 2,3 milionu korun, což firmy chudších zemí znevýhodňuje.
Když se vezme v potaz průměrná mzda v jednotlivých zemích, je na tom Česká republika, kde dodávky robotů závisí především na poptávce v automobilovém průmyslu, v automatizaci velice dobře. S ohledem na vyspělost a průměrné mzdy má Česko vysokou 25procentní míru robotizace a předhání všechny sledované evropské země kromě Slovinska (37 procent). Naopak za vyspělou jihovýchodní Asií zaostávají všechny ostatní evropské i americké státy vyjma Mexika. Spojené státy mají –49procentní míru robotizace (tedy o 49 procent robotů méně, než by se od této země očekávalo), Velká Británie –68procentní, a Švýcarsko dokonce –84procentní. Výsledná data dokazují nedostatečnou snahu Západu o zavádění robotů do tamního průmyslu i přes jeho nesporné výhody.
Jisté je, že automatizace, která jde ruku v ruce s globalizací, představuje pro všechny světové vlády velkou výzvu, neboť rychle mění podobu pracovišť. Podle serveru Bloombergby proto měli politici jednat rychle a rozhodně, aby zvládli efektivně čelit negativním následkům, které čtvrtá průmyslová revoluce přinese: prohlubování sociálních a ekonomických nerovností.
OECD ale zároveň upozorňuje, že i když se politici mnoha států na automatizaci nepřipravují, mnoho soukromých subjektů ano. Mezi lety 2005 a 2016 bylo 40 procent vytvořených pracovních míst v digitálním sektoru, u něhož se žádné potíže neočekávají. I v případě propouštění jsou pracující v těchto oborech lépe připraveni na učení se novým podmínkám – zatímco se 60 procent z nich účastní různých přednášek a workshopů, jen 20 procent jejich málo kvalifikovaných protějšků činí totéž.
Autor: Filip Magalhaes
Zdroj: Hospodářské noviny
