Přírodní park Les Včelný
Přírodní park o rozloze 238 ha byl vyhlášen v roce 1996 k ochraně lesního komplexu v povodí Javornického potoka severovýchodně od Rychnova nad Kněžnou. Území městu vždy sloužilo jako zázemí pro krátkodobou rekreaci, má však i hodnoty přírodovědné. V letovisku Studánka bylo již v 17. stol. využíváno několik pramenů k léčení, později tu vznikly klimatické lázně. Nad jedním z pramenů byla poč. 18. století postavena kaplička Panny Marie, obnovená r. 1856 a zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Nynější zděná kaple byla vybudována v r. 1902. Součástí přírodního parku je Ivanské jezero (356 m n. m.) vybudované v letech 1906 - 1907 jako nejstarší přehradní nádrž ve východních Čechách. Hráz je 46,5 m dlouhá a 8,4 m vysoká. Plocha nádrže je 1,56 ha a její objem 39 400 m3.
Geografie:
Oblast na pomezí Rychnovského úvalu (součást Třebechovické tabule a Podorlické pahorkatiny) leží v nadmořské výšce mezi 320 m (niva Javornického potoka) a 450 m (JV část parku). Geologické podloží tvoří starohorní krystalické břidlice Litického hřbetu (fylity, ruly, svory), proraženého průlomovým údolím Javornického potoka, a sousední mírně vyvýšené opukové plošiny (druhohorní slínovce).
Rostliny:
Na minerálně pestrém geologickém podkladu se vytvořil bohatý rostlinný kryt. Původně - před zásahem člověka - zde rostly dubohabrové háje, na výchozech opuky vápnomilné bučiny, na svazích a kyselém podkladu rul a svorů acidofilní bučiny a doubravy. Údolí potoka pokrývaly olšiny, po odlesnění vystřídané slatinnými loukami. Fragmenty těchto lesů se zachovaly dodnes a provází je výskyt typických druhů rostlin.
Botanický výzkum zde probíhá již téměř 200 let - zahájil ho rychnovský lékárník Adolf Schopf, následovaný dalšími botaniky. Z území je známo asi 400 druhů rostlin, což je cca čtvrtina druhového bohatství Orlických hor - například z planě rostoucích a přísně chráněných orchidejí okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), či řada významných druhů lesní a luční květeny – lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a jiné.
Živočichové:
V párku převažuje podhorská lesní fauna, na vlhkých místech několik druhů obojživelníků a plazů - např. ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix Natrix), či kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera.berus). Z významnějších ptačích druhů hnízdí v porostech např. káně lesní (Buteo buteo), puštík obecný (Strix aluco), sýkora parukářka (Parus cristatus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) aj.