Strategie transformace péče o ohrožené děti a rodiny na území Královéhradeckého kraje 2022

28. 11. 2022

Schválení „Strategie transformace péče o ohrožené děti a rodiny na území Královéhradeckého kraje“ (dále jen „Strategie“) je dalším z kroků transformace, která je souhrnem procesů změny v oblasti řízení, financování, vzdělávání, místa a formy poskytování péče o ohrožené děti s cílem zajistit péči a podporu v jejich přirozeném prostředí.

 Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, s účinností od 1. 1. 2022 přinesla definitivní termín přechodného období pro zrušení tzv. kojeneckých ústavů. Novela zakazuje, s určitými výjimkami, umisťování dětí do tří let věku do ústavních zařízení a to od 1. 1. 2025. A právě deinstitucionalizace je podstatnou částí transformace systému. Je to provázaný a komplexní proces, který má oporu ve smlouvách na národní i mezinárodní úrovni. Je to zejména Úmluva o právech dítěte, kterou ČR ratifikovala již v roce 1990. Na úrovni ČR pak Národní strategie ochrany práv dětí 2021–2029. V březnu 2021 vzniklo na úrovni Královéhradeckého kraje Memorandum o spolupráci v rámci projektu Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v České republice, jehož realizátorem bylo MPSV. V červnu 2021 byl pak, vytvořen tým pro přípravu strategie složený s externích odborníků na tuto problematiku. V březnu 2022 bylo usnesením rady kraje schváleno zřízení komise Rady Královéhradeckého kraje pro transformaci péče o ohrožené děti v Královéhradeckém kraji s počtem devíti členů a předsedkyně. Strategický plán transformace vznikl, za podpory Nadace J&T, během roku 2021 v intenzivní spolupráci rezortu školství, zdravotnictví a sociálních věcí. Pracovní skupiny definovaly konkrétní cíle strategie, které vycházejí z potřeb ohrožených dětí a rodin na území Královéhradeckého kraje.

Cíle stanovené do roku 2027:

  • Nastavení jednotného metodického vedení a koordinace SPOD na území kraje.
  • Zajištění potřebných kapacit SAS pro rodiny s dětmi, které reflektují potřeby HKH.
  • Podpora rozvoje specializovaných komunitních sociálních, školských a zdravotnických služeb, které reflektují potřeby ohrožených dětí a jejich rodin v kraji.
  • Role školy ve vztahu k ohroženým dětem.
  • Zajištění krizového bydlení pro rodiny s dětmi a podpora bydlení mladých dospělých odcházejících z NRP a ústavních zařízení.
  • Zajištění dostatečných kapacit služeb pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny, které reflektují potřeby regionu.
  • Nastavení kvalitního systému NRP, který reflektuje potřeby ohrožených dětí v kraji a napomáhá snižovat počty dětí v ústavní péči.
  • Nastavení procesu deinstitucionalizace pobytových zařízení pro děti, který probíhá v zájmu dětí a je ekonomicky efektivní.

V následujícím období se bude nadále scházet pracovní skupina pro transformaci a připraví se vznik transformačních týmů na úrovni jednotlivých ústavních zařízení pro děti. Pilotně již existuje skupina pro přípravu transformačního plánu pro DD Jaroměř.

„Strategie“ je další část náročné a dlouhé cesty, na jejímž konci leží společný cíl: Zajistit dětem možnost vyrůstat v rodinném prostředí, nebo alespoň v prostředí, které je rodině co nejvíce podobné. Na tomto cíli se aktéři systému péče o ohrožené děti shodují poměrně snadno, ovšem kroky, kterými k němu lze dojít čeká ještě mnoho diskusí. A zde je nutné zdůraznit tři podstatné aspekty. A to, za prvé, že systémové změny se významně dotknou zaměstnanců ústavních zařízení, určených pro děti. Jejich práce je obětavá, profesionální, nezbytná a vysoce náročná. Dnes a denně právě oni prožívají společně příběhy umístěných dětí. Jejich praktické zkušenosti a znalosti budou nesmírně cennou součástí dosažení vytyčených cílů. Za druhé je to fakt, že transformace je běh na dlouhou trať. Jednotlivé korky, ba i cíle, budou během let nutně muset pružně reagovat a přizpůsobovat se v aktuální situaci. Hlavního cíle nelze dosáhnout překotně. Je třeba přemýšlet v horizontu let až dekád. A v neposlední řadě je na místě říci, že pro některé děti budou stále nutně potřebná specializovaná ústavní zařízení, bez kterých se systém ani nadále neobejde. Jedná se například o děti s těžkým zdravotním postižením, které vyžaduje 24. hodinovou odbornou zdravotní péči a lékařský dohled. Úspěch transformace stojí zejména na kvalitní spolupráci a efektivní komunikaci. A to napříč rezorty, obory, státní správou i neziskovým sektorem.

Mgr. Tereza Čejková, DiS.

Koordinátor transformace systému péče o ohrožené děti

Soubory ke stažení