Žádost o poskytnutí nahrávky ze specifikovaných zasedání Zastupitelstva Královéhradeckého kraje

6. 2. 2014 Autor: Vladimír Kučera

Váš dopis ze dne | Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové
07.01.2014 IZ-1/VZ/2014 20.01.2014

Odpověď na Vaši žádost o informacezedne 07.01.2014

Vážený pane,

dne 08.01.2014 byla Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále také „krajský úřad“ nebo „povinný subjekt“), prostřednictvím elektronické podatelny doručena Vaše žádost, ve smyslu zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), ve které požadujete informaci týkající se řízení vedeném Městským úřadem Trutnov pod spisovou značkou (čj.) 2013/5959/SPR/TRL. Uvádíte, že dne 11.12.2013 podal obviněný při ústním jednání návrh na opatření proti nečinnosti nadřízenému orgánu pro nečinnost správního orgánu prvního stupně v předmětném řízení. Žádáte informaci o tom, kdy se předpokládá, že bude o žádosti obviněného o uplatnění opatření proti nečinnosti podané dne 11.12.2013 rozhodnuto, a kdy byl předmětný spis nadřízenému orgánu Městským úřadem Trutnov k opatření proti nečinnosti předložen.

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod čj. IZ-1/VZ/2014, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ a obsahuje potřebné náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ. O předání potřebných podkladů a vyjádření k vyřízení žádosti byl požádán věcně příslušný odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu.

Na základě poskytnutých informací odboru dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravy, uvádíme následující.

Krajskému úřadu byl spis Městského úřadu Trutnov, čj. 2013/5959/SPR/TRL byl doručen dne 23.12.2013.

Co se týká vlastního rozhodnutí ohledně případné nečinnosti správního orgánu prvního stupně, tedy kdy bude podnět k opatření proti nečinnosti vyřízen či s jakým obsahem, krajský úřad uvádí, že požadované informace nespadají pod informační povinnost stanovenou InfZ.

V souladu s ustanovením § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informace.

Odborná literatura, komentář k InfZ (FUREK, Adam a Lukáš ROTHANZL. Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2012, 1031 s. ISBN 9788072018680) na str. 78 a následujících uvádí:

“[Obecně k vytváření nových informací] Ustanovení § 2 odst. 4 vylučuje z povinnosti poskytovat informace dotazy na názory, na budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Ačkoli komentované ustanovení tyto tři kategorie rozlišuje, ve skutečnosti se ve všech třech situacích, má-li být žádost podřazena pod § 2 odst. 4, jedná o vytvoření nové informace. Jak dotaz na názor, tak na budoucí rozhodnutí v sobě totiž zahrnuje požadavek na utvoření (a následné sdělení) příslušného názoru či budoucího rozhodnutí, tedy požadavek na vytvoření nové informace (viz zákonné vymezení informace jako „zaznamenaného obsahu“ podle § 3 odst. 3). Ve všech těchto případech tedy nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu [jinak by bylo nutné žádost odložit dle § 14 odst. 5 písm. c)], avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření. Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 tedy směřuje do budoucnosti a dostává se tak vlastně mimo režim InfZ, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace tak, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).“

K problematice budoucích rozhodnutí uvádí odborná literatura (Furek, Rothanzl 2012, str. 87 a následující):

“[Pojem “budoucí rozhodnutí”] Povinný subjekt není povinen sdělovat ani svá budoucí rozhodnutí, tedy sdělovat žadateli, zjednodušeně řečeno, jaká opatření má v úmyslu učinit v určitých záležitostech. Přitom termínem „rozhodnutí“, který je InfZ užíván i na dalších místech komentovaného zákona [např. § 11 odst. 1 písm. b)], nelze rozumět pouze rozhodnutí správní, ale jakékoli (i neformalizované) (vy)řešení otázky náležející do působnosti povinného subjektu (např. rozhodnutí zastupitelstva obce, usnesení vlády, uzavření smlouvy apod.). Takové rozhodnutí přitom ani nemusí být nijak formalizováno, může se např. jednat o faktický úkon (budoucím rozhodnutím je např. schválení materiálu ministrem a jeho předání vládě k projednání).“

V souladu s ustanovením § 3 odst. 3 InfZ se za informaci považuje jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, za podmínek, že je tento obsah nějakým způsobem zaznamenaný tedy existující. Krajský úřad jako podporu svého tvrzení uvádí rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20.10.2011, čj. 6 As 33/2011-83, dostupný na www.nssoud.cz, podle kterého „Informace, které je povinný subjekt zavázán poskytnout, jsou existující informace, které jsou v dispozici povinného subjektu, a to zpravidla již v okamžiku doručení žádosti o poskytnutí informace povinnému subjektu.“

Krajský úřad uzavírá, že předmětný spis, v něm byl vznesen podnět k opatření proti nečinnosti, obdržel dne 23.12.2013. Informace kdy o něm bude rozhodnuto, případně jak, nespadá do informační povinnosti ve smyslu InfZ.

Obecně k problematice krajský úřad uvádí, že lhůta pro vyřízení podnětu k ochraně proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 80 správního řádu není zákonem výslovně uvedena.

V takovém případě je tedy nutné postupovat v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů, zejména dle ustanovení § 6 odst. 1 správního řádu, které uvádí, že správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Správní orgán potom činí úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena.

Pro vydání rozhodnutí je ustanovení § 71 správního řádu stanovena lhůta bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, přičemž k této lhůtě lze přičíst dobu až 30 dnů např. v případě, jde-li o zvlášť složitý případ.

Došlý spis byl přidělen k vyřízení odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu, oddělení dopravy a to příslušnému pracovníkovi. V souladu s rozvrhem práce a v pořadí, v jakém byly spisy postupně doručovány krajskému úřadu, bude spis týkající se Vaší věci vyřízen. Vyřízení podnětu k ochraně před nečinností můžete tedy očekávat ve lhůtě do 60 dnů od jeho postoupení krajskému úřadu.

Výše uvedené informace v souladu s Vaší žádostí zasíláme na e-mailovou adresu.

S pozdravem

Ing. Miroslav Vrba, MPA
vedoucí odboru vnitra a krajský živnostenský úřad

Stránka 3 z 3