Odpověď na žádost o informace doručenou dne 07.05.2024

24. 5. 2024 Autor: Vladimír Kučera

Krajský úřad Královéhradeckého kraje

VÁŠ DOPIS ZN.: -
ZE DNE: 07.05.2024
NAŠE ZNAČKA (sp. zn.): KUKHK-IZ-44/MSZ/2024

VYŘIZUJE: Mgr. Vladimír Kučera
ODBOR: majetkosprávní a krajský živnostenský úřad
ODDĚLENÍ: stížností a dozoru obcí
MOBIL: 722 979 085
E-MAIL: vkucera@khk.cz

DATUM: 22.05.2024

Počet listů: 4
Počet příloh: 0 / listů: 0
Počet svazků: 0
Sp. znak, sk. režim: 84.1, S/5

Odpověď na žádost o informace doručenou dne 07.05.2024

Vážený pane,

dne 07.05.2024 obdržel Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále také krajský úřad nebo povinný subjekt) prostřednictvím datové schránky Vaši žádost dle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ), jíž se domáháte poskytnutí následujících informací (citace včetně chyb):

„1.1. Žadatel níže uvedené žádosti vykonával a vykonává v rámci správního řízení zastoupení klienta – dopravce.

1.2. Klient jako dopravce převáží nákladními soupravami tahače a sklápěčkového návěsu (kategorie N3+O4) sypký materiál ve smyslu ustanovení § 51e vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, jež stanoví, že

„Sypký materiál

(K § 43 odst. 7 zákona)

Za sypký materiál lze považovat seskupení oddělitelných pevných, volně ložených zrn, která se mohou při přepravě vlivem působení setrvačných sil a vibrací volně pohybovat v ložném prostoru vozidla.“

1.3. Soupravy tahače a návěsu klienta byly v některých případech podrobeny nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení i vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení.

Ve většině případů bylo při vážení zjištěno, že není přetížena žádná náprava soupravy vyjma jednoho případu, kdy mělo být zjištěno přetížení jedné nápravy, a to konkrétně poháněné nápravy tahače.

Ve všech případech nebylo zjištěno překročení největší povolené hmotnosti soupravy, naopak bylo zjištěno, že celková hmotnost soupravy je přibližně o 5 tun až 6 tun nižší, než celková povolená největší hmotnost soupravy 48 tun.

Ve všech případech však bylo zjištěno, že je překročena největší povolená hmotnost tahače.

Hmotnost tahače byla určena tak, že byly sečteny zjištěné okamžité hmotnosti na nápravách tahače, od součtu byla odečtena tolerance vážení (aktuálně 7 %) a výsledné hodnoty byly sečteny. Při tomto součtu již nebyla zohledněna tolerance vážení jednotlivých náprav (aktuálně 15 %), tedy došlo ke sčítání přímo zjištěných hodnot a poté byla užita pouze nižší tolerance 7 %.

S ohledem na zjištěné přetížení tahače je klientovi vytýkán přestupek dle § 42b odst. 1 písm. u) zákona o pozemních komunikacích.

1.4. Vzhledem k fyzikálním zákonům přenosu hmotnosti v soupravě tahače a návěsu dospěl Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku č.j. 10 As 138/2016-73 ze dne 18.4.2018 mimojiné k následujícím závěrům

„NSS shrnuje, že znalecký posudek bez pochybností potvrdil, že mezi návěsem a tahačem dochází k přenosu části hmotnosti návěsu a jeho nákladu na tahač. Tahač návěsů je z důvodu přenosu části hmotnosti těžší, než je jeho provozní hmotnost; návěs s nákladem je naopak lehčí, než je součet provozní hmotnosti návěsu a hmotnosti nákladu…“

1.5. S ohledem na předvídatelnost správního řízení a nutnost postupování správními orgány shodně v obdobných věcech, kdy je předpoklad stejného postupu správních orgánů v případě vážení vozidel a následného rozhodování o přestupcích, a pro porovnání postupu vůči dopravcům při nízkorychlostním kontrolním vážení i vysokorychlostním kontrolním vážení jednotlivými správními orgány, kdy nadepsaný správní orgán vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím správních orgánů prvého stupně ve věci přestupků zjištěných při vážení vozidel, tedy ze své pozice může korigovat správní praxi správních orgánů prvého stupně, podle zákona č. 106/1999 Sb., zdvořile žádáme nadepsaný správní orgán o poskytnutí informace :

a) jak je zohledněn v přestupkovém řízení s dopravcem (nikoliv řidičem), týkajícím se přestupku dle § 42b odst. 1 písm. u) zákona o pozemních komunikacích, fyzikální jev, že dochází k přenosu hmotnosti v soupravě z návěsu na tahač, tedy může dojít ke stavu, že tahač je těžší, než je jeho provozní hmotnost;

b) zda v případě, že není překročena největší povolená hmotnost jízdní soupravy, skládající se z tahače a návěsu, a je překročena pouze největší povolená hmotnost tahače, je spatřováno v překročení největší povolené hmotnosti tahače spáchání přestupku § 42b odst. 1 písm. u) zákona o pozemních komunikacích a zda je případně při tomto zjištění překročení pouze největší povolené hmotnosti tahače přihlíženo k fyzikálnímu jevu dle písm. a) – přenosu hmotnosti v soupravě z návěsu na tahač a zda je pak případně dospěno k závěru, že ke spáchání přestupku nedošlo;

c) jak je zohledněno v přestupkovém řízení s dopravcem (nikoliv řidičem), týkajícím se přestupku dle § 42b odst. 1 písm. u) zákona o pozemních komunikacích, že byl přepravován sypký materiál dle ustanovení § 51e vyhlášky č. 104/1997 Sb.;

d) zda v případě, že není překročena při přepravě sypkého materiálu největší povolená hmotnost jízdní soupravy, skládající se z tahače a návěsu, a je překročena pouze největší povolená hmotnost tahače, je spatřováno v překročení největší povolené hmotnosti tahače spáchání přestupku § 42b odst. 1 písm. u) zákona o pozemních komunikacích a zda je případně při tomto zjištění překročení pouze největší povolené hmotnosti tahače přihlíženo k tomu, že byl přepravován sypký materiál dle ustanovení § 51e vyhlášky č. 104/1997 Sb., a zda je pak případně dospěno k závěru, že ke spáchání přestupku nedošlo;

e) zda v případě, že není překročena největší povolená hmotnost žádné z náprav jízdní soupravy, skládající se z tahače a návěsu, a je překročena pouze největší povolená hmotnost tahače, je spatřováno v překročení největší povolené hmotnosti tahače spáchání přestupku § 42b odst. 1 písm. u) zákona o pozemních komunikacích i když nedojde k překročení největší povolené hmotnosti celé soupravy;

f) zda je při určování hmotnosti jízdní soupravy, skládající se z tahače a návěsu, jakož i zvlášť tahače a návěsu vycházeno z prostého součtu okamžité hmotnosti jednotlivých konkrétních náprav bez zohlednění tolerance vážení 15 %, platící pro vážení náprav, a z užití tolerance pouze 7 % nebo zda je při určování hmotnosti jízdní soupravy, skládající se z tahače a návěsu, jakož i zvlášť tahače a návěsu vycházeno z prostého součtu okamžité hmotnosti jednotlivých konkrétních náprav, následně je zohledněna tolerance vážení 15 %, platící pro vážení náprav, a z následného užití tolerance 7 % pro zjištěnou hmotnost jízdní soupravy – tedy zda jsou postupně užity obě tolerance.“

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod sp. zn. KUKHK-IZ-44/MSZ/2024, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ, která obsahuje potřebné náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ.

O předání požadovaných informací byl požádán věcně příslušný odbor krajského úřadu, a to odbor dopravy a silničního hospodářství (vizte organizační strukturu krajského úřadu https://www.khk.cz/cz/krajsky-urad/organizacni-struktura/organizacni-struktura-krajskeho-uradu-kralovehradeckeho-kraje-147/).

Povinný subjekt považuje nejprve za nutné Vás upozornit, že požadovanými informacemi nedisponuje a dále, že ve své žádosti po povinném subjektu vlastně požadujete vytváření nových informací a sdělování názoru, což však vybočuje z povinnosti poskytovat informace dle InfZ.

V souladu s ustanovením § 2 odst. 1 InfZ má povinný subjekt povinnost poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti. Informací se dle ustanovení § 3 odst. 3 InfZ rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakém nosiči. V souladu s ustanovením § 2 odst. 4 InfZ se však povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu k Vaší žádosti uvedl, že se týká právě dotazů na „názory“, resp. postupy správního orgánu v rámci přestupkových řízení. Vzhledem k tomu, že je každé správní řízení rozdílné, kdy mj. závisí na konkrétních skutkových okolnostech, ale i na aktivitě obviněného, nepřistoupil odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu k odpovědi na jednotlivé dotazy, ale k věci uvedl následující.

Dle ustanovení § 38a zákona číslo 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PK) na dálnicích, silnicích a místních komunikacích se provádí kontrolní vážení a měření (dále jen kontrolní vážení) vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Kontrolní vážení může zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu.

Vyhláška Ministerstva dopravy číslo 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel, v platném znění, stanovuje v ustanovení § 5 největší povolené hmotnosti silničních vozidel, zvláštních vozidel a jejich rozdělení na nápravy. Zde je nutné zdůraznit, že jsou uvedeny maximální hodnoty, protože vozidla mají výrobcem určenou největší technicky přípustnou hmotnost, uvedenou buď na štítku vozidla nebo v technickém průkazu vozidla. V ustanovení § 6 odst. 4 uvedené vyhlášky, je stanovena přípustná nerovnoměrnost rozložení hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinu.

Při kontrolním vážení jsou tyto údaje zohledněny a zaznamenány do protokolu o vážení a při vážení se zjišťuje, zda jsou hodnoty dodrženy, případně zda došlo k překročení povolených hodnot, o kolik kilogramů je hmotnost překročena a vyznačení procentní hodnoty překročení.

Protože při kontrolním vážení se zjišťují jak okamžité hmotnosti vozidel, tak i hodnoty hmotností na jednotlivé nápravy, může nastat situace, že hmotnost celé soupravy vozidel bude v povolených hodnotách, ale při nerovnoměrném rozložení nákladu může dojít k překročení hmotností některého z vozidel soupravy, nebo i překročení hmotností na nápravy některého z vozidel soupravy.

Při přepravě sypkých materiálů se z hlediska přestupkového práva aplikuje ustanovení § 43 odst. 5 zákona o PK.:

„S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k přepravované zásilce doklad, v němž uvedl nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky. Řidič není dále odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud bylo při kontrolním vážení zjištěno pouze nedodržení hodnot pro rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovených zákonem o silničním provozu a řidič prokázal, že byl přepravován pouze sypký materiál, jehož pohybu během přepravy nemohl bez nepřiměřených opatření zabránit.“

A rovněž ustanovení § 21 zákona číslo 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů:

„(1) Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.

(2) Právnická osoba se nemůže odpovědnosti za přestupek zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku.“

Jak tedy např. uvedl rozsudek Krajského soudu v Praze, čj. 43 A 16/2019-90 ze dne 21.03.2023:

„40. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. 5. 2016, č. j. 7 As 61/2016-34, vyložil, že skutečnost, že byl přepravován sypký materiál, který se během jízdy přesunuje a zatěžuje nápravu vozidla nad hranici největší povolené hmotnosti, sama o sobě nezakládá liberační důvod podle § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a nezbavuje provozovatele vozidla odpovědnosti za předmětný správní delikt (přestupek). Pouhé tvrzení o přepravě sypkého materiálu a nemožnosti jeho zajištění během jízdy, bez jakýchkoliv dalších opatření, které by provozovatel učinil v zájmu nepřekročení hmotnostních limitů, nemůže obstát. Rovněž se v citovaném rozsudku ztotožnil s názorem správních orgánů, že porušení právních předpisů lze zabránit např. umístněním vnitřních přepážek zabraňujících pohybu sypkého materiálu, naložením menšího množství nákladu, vybavením vozidla technickým zařízením proti pohybu materiálu, pořízením přenosných nápravových vah či instalací kontrolních vah přímo do vozidla (shodně viz rozsudek téhož soudu ze dne 21. 5. 2018, č. j. 7 As 139/2018-28).“

Požadované informace Vám zasíláme prostřednictvím datové schránky.

S pozdravem

Mgr. Alena Koukalová
vedoucí oddělení stížností a dozoru obcí