Odpověď na žádost o informace doručenou dne 03.04.2015

24. 4. 2015 Autor: Miroslava Hlavová

Váš dopis ze dne | Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové
IZ-29/VZ/2015 16.04.2015

Odpověď na žádost o informace doručenoudne 03.04.2015

Vážená paní,

dne 03.04.2015 obdržel Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen „krajský úřad“) Vaši žádost dle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), ve které žádáte o následující informace, cit.:

„1) odpověď Min. zemědělství na postoupení vaší žádosti o úhradu škody. Vaše žádost čj. 1318/ZP/2014 ze dne 9. 1. 2015.

2) dle sdělení kanceláře náměstka hejtmana p. Rumla jednala letos rada KÚ o dodávkách nepitné vody z vrtu KN-1 Kněžnice a o náhradě škody způsobené dodávkami této nepitné vody.

- Žádám o zaslání ROZHODNUTÍ z tohoto jednání Rady o předmětné záležitosti.
- Dále žádám o veškeré dokumenty, které kdo Radě předložil. Moje podklady byly odmítnuty.
- Žádám o záznam rozpravy, kdo jmenovitě vystoupil a co řekl.
- Žádám o záznam hlasování, kdo a jak hlasoval, jakož i skóre.

4) Žádám o sdělení zákonů, jejich citaci, které určují v čí gesci je přípojka vodovodu. Tj. přípojka od veřejného páteřního řadu. Přípojka vede částečně pod veřejným prostranstvím, částečně pod pozemkem spotřebitele. Přípojka je ukončena měřidly, které jsou ve vlastnictví provozovatele vodovodního řadu. Pokud se pravomoci dohledu, kontroly atd. dělí mezi stavební a vodoprávní úřad, rozlište podrobně. Sdělte, který zákon od kdy platí a který předešlý zákon či novelu nahrazuje. Uveďte platnost předešlých zákonů, které vyjmenujte včetně toho, čeho se týkaly.“

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod čj. IZ-29/VZ/2015, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ a obsahuje potřebné náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ. O vyjádření a předání podkladů k vyřízení žádosti byly požádány věcně příslušné odbory krajského úřadu, a to odbor životního prostředí a zemědělství, odbor územního plánování a stavebního řádu a odbor vnitra a krajský živnostenský úřad.

Odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení vodního hospodářství, krajského úřadu se obsahem Vaší žádosti podrobně zabýval a k bodu 1 uvádí následující.

K datu vyřízení této žádosti o informace odbor životního prostředí a zemědělství krajského úřadu neobdržel žádnou odpověď Ministerstva zemědělství jako reakci na krajským úřadem vypravenou žádost č.j. 1318/ZP/2014 ze dne 9. 1. 2015 (tuto písemnost jste obdržela na základě Vašeho požadavku o informace naše č.j. IZ-23/VZ/2015, dne 26.03.2015). Bude tudíž nezbytné, abyste se obrátila se svým požadavkem přímo na Ministerstvo zemědělství.

Odbor vnitra a krajský živnostenský úřad krajského úřadu se obsahem Vaší žádosti podrobně zabýval a k bodu 2 uvádí následující.

K Vašemu konstatování: „dle sdělení kanceláře náměstka hejtmana p. Rumla jednala letos rada KÚ o dodávkách nepitné vody z vrtu KN-1 Kněžnice a o náhradě škody způsobené dodávkami této nepitné vody“, odbor vnitra a krajský živnostenský úřad, oddělení organizační, poskytlo k této věci pouze Váš dopis adresovaný RSDr. Ing. Otakaru Rumlovi, náměstkovi hejtmana Královéhradeckého kraje, doručený panu náměstkovi prostřednictvím elektronické podatelny dne 16.01.2015, zaevidovaný pod č.j. 3941/RD/2015. Tento Váš dopis byl předložen Radě Královéhradeckého kraje na její 5. schůzi, konané dne 09.02.2015, v rámci jejího bodu jednání Korespondence adresovaná Radě Královéhradeckého kraje. Rada Královéhradeckého kraje vzala přiloženou korespondenci na vědomí. Příloha č. 1 tohoto sdělení - Výpis usnesení RK/5/152/2015.

K Vašim dalším požadavkům uvedeným v bodě 2 Vaší žádosti: „Žádám o zaslání ROZHODNUTÍ z tohoto jednání Rady o předmětné záležitosti, dále žádám o veškeré dokumenty, které kdo Radě předložil. Moje podklady byly odmítnuty. Žádám o záznam rozpravy, kdo jmenovitě vystoupil a co řekl. Žádám o záznam hlasování, kdo a jak hlasoval, jakož i skóre.

Již z výše uvedených informací vyplývá, že Váš dopis č.j. 3941/RD/2015 vzala Rada Královéhradeckého kraje na svém 5. zasedání konaném dne 09.02.2015 na vědomí, a to usnesením č. RK/5/152/2015. Další dokumenty rada nepožadovala. Výpis usnesení tvoří přílohu č. 1 k tomuto sdělení. Dále bylo tímto usnesením uloženo RSDr. Ing. Otakaru Rumlovi, 1. náměstkovi hejtmana Královéhradeckého kraje informovat na schůzi Rady Královéhradeckého kraje o odpovědi na Váš dopis v termínu 09.03.2015. S přijetím tohoto usnesení souhlasili všichni přítomní členové Rady Královéhradeckého kraje, žádná rozprava vedena nebyla, poměr hlasování - Pro:Proti:Zdržel se byl 9:0:0.

Na 8. schůzi Rady Královéhradeckého kraje konané dne 09.03.2015 byla Radě Královéhradeckého kraje předložena, v rámci jejího bodu jednání Korespondence adresovaná Radě Královéhradeckého kraje, také odpověď 1. náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje RSDr. Ing. Otakara Rumla na Vaše podání. Jednalo se o písemnost č.j. 3941/RD/2015 ze dne 26.02.2015, ve které Vám 1. náměstek hejtmana odpovídá na Vaše elektronické podání jemu adresované a doručené dne 16.01.2015 a zároveň se vypořádává v tomto sdělení i s Vaším dalším elektronickým podáním, které mu bylo taktéž adresováno a bylo doručeno dne 06.02.2015. Rada Královéhradeckého kraje vzala tuto písemnost usnesením č. RK/8/262/2015 na vědomí. S přijetím tohoto usnesení souhlasili všichni přítomní členové Rady Královéhradeckého kraje, žádná rozprava vedena nebyla, poměr hlasování - Pro:Proti:Zdržel se byl 8:0:0. V příloze č. 2 zasíláme Výpis usnesení RK/8/262/2015.

Posouzením obsahu žádosti povinný subjekt zjistil, že dotazy obsažené v bodě 4 Vaší žádosti ze dne „31.04.2015“ doručené krajskému úřadu dne 03.04.2015 směřují k vytvoření nové informace, která v době podání žádosti ještě neexistovala a musela by být na základě žádosti teprve vytvořena.

Dle ustanovení § 3 odst. 3 InfZ se informací pro účely InfZ rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Odborná literatura (Furek, Rothanzl str. 166) vykládá pojem informace v souladu s příslušnou Směrnicí ES a judikaturou následujícím způsobem, se kterým se povinný subjekt ztotožňuje: „[Pojem informace] Vymezení pojmu informace bylo do zákona o svobodném přístupu k informacím zařazeno až novelou č. 61/2006 Sb., a to v souvislosti s transpozicí Směrnice ES (jedná se o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, ve znění pozdějších předpisů poznámka povinného subjektu). Informací se rozumí „jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Směrnice přitom sama hovoří o dokumentu, který chápe v čl. 2 odst. 3 jako a) obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka)“ nebo jako „b) jakoukoli část takového obsahu“, přičemž v preambuli (bod 11.) dodává, že tento pojem se vztahuje „na veškeré záznamy jednání, skutečností nebo informace – a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací – bez ohledu na formu nosiče (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka), které mají subjekty veřejného sektoru v držení. Dokument v držení subjektu veřejného sektoru je dokument, u něhož má subjekt veřejného sektoru právo povolit opakované použití.“ V zákonném vymezení informace se přitom projevuje rozdíl od pojmu dokument, který užívá zákon o archivnictví (zákon číslo 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákon, ve znění pozdějších předpisů, poznámka povinného subjektu) v § 2 písm. d) podle něhož je „dokument každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena.“ Zákon o archivnictví totiž klade důraz na nosič informace, zatímco zákon o svobodném přístupu k informacím na obsah záznamu (jeden dokument z hlediska zákona o archivnictví může být nositelem více různých informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím).

Dle ustanovení § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Ohledně problematiky vytváření nových informací, která není povinností povinného subjektu z hlediska InfZ, se povinný subjekt zcela ztotožňuje s právní argumentací, která vychází z odborné literatury a pro úplnost uvádí ((FUREK, Adam a Lukáš ROTHANZL. Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2012, 1031 s. ISBN 9788072018680. str. 78):

„[Obecně k vytváření nových informací] Ustanovení § 2 odst. 4 vylučuje z povinnosti poskytovat informace dotazy na názory, na budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Ačkoli komentované ustanovení tyto tři kategorie rozlišuje, ve skutečnosti se ve všech třech situacích, má-li být žádost podřazena pod § 2 odst. 4, jedná o vytvoření nové informace. (...) Jak dotaz na názor, tak na budoucí rozhodnutí v sobě totiž zahrnuje požadavek na utvoření (a následné sdělení) příslušného názoru či budoucího rozhodnutí, tedy požadavek na vytvoření nové informace. Ve všech těchto případech tedy nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu (jinak by bylo nutné žádost odložil dle § 14 odst. 5 písm. d), avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření. (...) Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 tedy směřuje do budoucnosti a dostává se tak vlastně mimo režim zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace tak, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).

[Pojem vytváření nové informace] Pro výklad § 2 odst. 4 je tedy klíčový pojem vytváření nové informace. Zákon jej blíže nevymezuje, což samozřejmě zavdává otázku, do jaké míry lze určitou žádost považovat za žádost směřující k vytváření nových informací. Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb. (sněmovní tisk č. 991 IV. volební období Poslanecké sněmovny) v souvislosti s § 2 odst. 4 uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvláště časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu. Pokud má být taková povinnost stanovena, musí tak učinit zvláštní zákon samostatnou úpravou (např. § 139 zákona č. 500/2004 Sb.).“

Odborná literatura nevylučuje možnost dobrovolného vytvoření nové informace, což však není povinností povinného subjektu (Furek, Rothanzl str. 86 „[Dobrovolné vytvoření „nové informace“] Jestliže povinný subjekt obdrží žádost o poskytnutí informace formou utvoření názoru, nemusí ji vždy s odkazem na § 2 odst. 4 odmítnout. Je samozřejmě možné, aby žádosti navzdory neexistenci takové povinnosti vyhověl, určitý názor zaujal a informaci poskytl (činí tak ovšem nad rámec povinností podle zákona o svobodném přístupu k informacím).“)

V rámci dobré správy se krajský úřad rozhodl dobrovolně novou informaci vytvořit a Vašim požadavkům uvedeným v bodě 4 žádosti vyhovět a ve spolupráci s odborem územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu a odborem životního prostředí a zemědělství krajského úřadu sděluje následující.

Režim vodovodních přípojek upravuje především zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o VaK“). Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 01.01.2002. V souvislosti s dotazem citujeme následující ustanovení:

§ 3 Přípojky

(1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

(3) Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

(4) Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

(6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

(7) Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

Z uvedeného vyplývá, že vodovodní a kanalizační přípojky jsou samostatnými stavbami, nejsou vodními díly a jejich realizaci tedy na rozdíl od vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu nepovoluje (a nedohleduje) speciální vodoprávní úřad, ale příslušný stavební úřad.

Povolování staveb vodovodních přípojek se provádí podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Zákon č. 183/2006 Sb. nabyl účinnosti dnem 01.01.2007 a nahradil původní stavební zákon č. 50/1976 Sb.

Pro umístění každé stavby, a to i vodovodních přípojek, je obecně zapotřebí územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, viz. § 76 odst. 1 stavebního zákona.

Podle § 79 odst. 2 písm. s) stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují jen ty případy, kdy se jedná o výměnu vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

Podle § 96 odst. 1 stavebního zákona, vydá stavební úřad místo územního rozhodnutí územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Podle § 96 odst. 2 stavebního zákona postačí územní souhlas mimo jiné v případech stavebních záměrů uvedených v § 103 stavebního zákona.

Podle § 103 odst. 1 písm. e) bodu 10. stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní.

Z výše uvedených legislativních požadavků vyplývá, že žadatel o vodovodní přípojku musí stavebnímu úřadu doložit minimálně žádost o územní souhlas, jejíž náležitosti a rozsah jsou stanoveny v § 96 odst. 3 stavebního zákona. Stavební úřad následně žadateli sdělí, jak bude dále postupovat při povolení konkrétní přípojky a jaké další doklady bude vyžadovat.

Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle zákona o VaK vykonávají obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů, krajské úřady, ministerstvo a Ministerstvo obrany. Lze konstatovat, že citované správní orgány podle zákona o VaK neřeší záležitosti týkající se vodovodních přípojek.

Již výše bylo uvedeno, že zákon o VaK nabyl účinnosti dne 01.01.2002. Před tímto datem byla oblast provozování vodovodů a kanalizací upravena vyhláškou č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích. Tato vyhláška nabyla účinnosti 01.04.1979 a byla zrušena k 01.01.2002 vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

S pozdravem

Ing. Miroslav Vrba, MPA
vedoucí odboru vnitra a krajský živnostenský úřad

Přílohy:

Příloha č. 1 Výpis usnesení RK/5/152/2015
Příloha č. 2 Výpis usnesení RK/8/262/2015