Informace týkající se zveřejňování dokumentů na úřední desce

4. 7. 2014 Autor: Vladimír Kučera

Váš dopis ze dne | Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové
11.06.2014 IZ-33/VZ/2014 23.06.2014

Odbor | oddělení Vyřizuje | linka | e-mail
vnitra a krajský živnostenský úřad |  oddělení stížností a dozoru obc  | Mgr. Vladimír Kučera│585 | vkucera@kr-kralovehradecky.cz

Odpověď na žádost o informace ze dne 11.06.2014

Vážený pane doktore,

dne 11.06.2014 obdržel Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen „krajský úřad“) prostřednictvím e-podatelny Vaši žádost o poskytnutí informací, v níž s odkazem na zákon číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), žádáte poskytnutí informací:

1) je jednání povinného subjektu (obecní úřad Olešnice v Orlických horách) v souladu se zákonem 106/1999 Sb. (§18 odst. 5 písm. d), když zveřejnil Veřejnou vyhlášku ne do 01.03.2014, nýbrž až 22.04.2014?

2) byl § 18 výše zmíněného zákona změněn (konkrétně termín 01.03. na 18.03.), jak vyplývá ze str. 1 odstavce 4 řádek 5 dokumentu STI-8/VZ/2014?

3) změna termínu z 01.03. na 18.03. (v dokumentu STI-8/VZ/2014) byla způsobena chybou autora textu?

4) změna termínu z 01.03. na 18.03. (v dokumentu STI-8/VZ/2014) byla provedena nadřízeným orgánem z důvodu změny skutečné doby odpovědi povinného subjektu po zákonném termínu (51 dnů) na 33 dnů, což by vzhledem ke skutečnosti, že 01.03.2014 byla sobota, opoždění povinného subjektu zkrátilo na přijatelný 1 měsíc?

5) na elektronické úřední desce je výroční zpráva zveřejněna bez uvedení data zveřejnění prostřednictvím dokumentu PDF, který byl vytvořen 22.04.2014 v 11:02 hod a byl upraven 23.04.2014 upraven v 7:06 hod. Je podle zákonů České republiky přípustné dodatečně upravovat již zveřejněné dokumenty?

6) v dokumentu STI-8/VZ/2014 na str. 1 odstavec 3 řádek 5 je uvedeno, že povinný subjekt má ta to?!?, že datum zveřejnění na internetových stránkách je dostatečně zřejmé. K tomu v režimu informačního zákona požaduji poskytnutí informace (v režimu informačního zákona), které datum je platné pro vyvěšení Veřejné vyhlášky, která byla

  • -vyvěšena 07.02.2014 podle písemného dokumentu podepsaném E. Skalickou
  • -vyvěšena 11.02.2014 elektronicky dle úřední desky povinného subjektu
  • -vyvěšena v podobě dokumentu PDF, který byl vytvořen (dle vlastností PDF) dne12.02.2014 v 15:06 hod
  • -na úřední (neelektronické) desce se neobjevila vůbec.

Který termín je platný, když jako datum vyvěšení je uveden 7. únor 2014, ale dokument, kterým byla vyhláška vyvěšena způsobem umožňujícím dálkový přístup byl vytvořen až 12.02.2014?

7) umožňují zákony České republiky zveřejnit na úřední desce (ne elektronické) Veřejnou vyhlášku, na které není datum?

8) je v České republice zákon, který umožňuje zveřejnit na úřední desce (ne elektronické) Veřejnou vyhlášku, na které není datum?

9) je-li odpověď na předchozí dotaz Ano, o jaký zákon se jedná?

10) kdo je nadřízeným orgánem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje?

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod čj. IZ-33/VZ/2014, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ a obsahuje potřebné náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ. O předání podkladů k vyřízení žádosti byl požádán věcně příslušný odbor krajského úřadu, odbor vnitra a krajský živnostenský úřad.

Krajský úřad upozorňuje na skutečnost, že v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Krajský úřad k žádosti uvádí, že její body 1) až 5) a 7) až 9) směřují k vytvoření informací, zejména právních názorů, které v době podání žádosti ještě neexistovaly a musely by být na základě žádosti teprve vytvořeny.

Ad 6) Výroční zpráva byla dle názoru krajského úřadu, nicméně patrně i Vašeho (viz bod 1) Vaší žádosti, a jak je uvedeno na internetových stránkách povinného subjektu obce Olešnice v Orlických horách : http://olesnice.net/index.php?option=com_content&view=category&id=14&Itemid=151 zveřejněna dne 22.04.2014. V písemnosti krajského úřadu čj. STI-8/VZ/2014 na str. 1 odstavec 3 řádek 5 není napsáno, jak uvádíte, že „...povinný subjekt má ta to...“, nýbrž „...povinný subjekt má za to...“. Jedná se o formulaci, kterou uvedl povinný subjekt v dopise ze dne 26.05.2014.

Ad 10) Nadřízeným správním orgánem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje se dle ustanovení § 178 odst. 2 věta druhá zákona číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra České republiky, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší.

Krajský úřad dále sděluje, že v řízeních o odvoláních a stížnostech v režimu InfZ, vystupuje v pozici nadřízeného orgánu povinného subjektu a dle ustanovení § 20 odst. 4 InfZ již jeho rozhodnutí není možné přezkoumat či vůči nim využít mimořádných opravných prostředků ve smyslu správního řád. Ani příslušná ministerstva, jako ústřední správní orgány, by tedy nemohla vůči krajskému úřadu vystupovat jako nadřízené orgány. Rozhodnutí krajského úřadu o odvolání nebo stížnosti v režimu InfZ může být přezkoumáno pouze správním soudem na základě podané žaloby.

Ohledně problematiky vytváření nových informací, která není povinností povinného subjektu z hlediska InfZ, se nadřízený orgán zcela ztotožňuje s právní argumentací, která vychází z odborné literatury a pro úplnost uvádí ((FUREK, Adam a Lukáš ROTHANZL. Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2012, 1031 s. ISBN 9788072018680. str. 78):

„[Obecně k vytváření nových informací] Ustanovení § 2 odst. 4 vylučuje z povinnosti poskytovat informace dotazy na názory, na budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Ačkoli komentované ustanovení tyto tři kategorie rozlišuje, ve skutečnosti se ve všech třech situacích, má-li být žádost podřazena pod § 2 odst. 4, jedná o vytvoření nové informace. (...) Jak dotaz na názor, tak na budoucí rozhodnutí v sobě totiž zahrnuje požadavek na utvoření (a následné sdělení) příslušného názoru či budoucího rozhodnutí, tedy požadavek na vytvoření nové informace. Ve všech těchto případech tedy nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu (jinak by bylo nutné žádost odložil dle § 14 odst. 5 písm. d), avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření. (...) Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 tedy směřuje do budoucnosti a dostává se tak vlastně mimo režim zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace tak, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).

[Pojem vytváření nové informace] Pro výklad § 2 odst. 4 je tedy klíčový pojem vytváření nové informace. Zákon jej blíže nevymezuje, což samozřejmě zavdává otázku, do jaké míry lze určitou žádost považovat za žádost směřující k vytváření nových informací. Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb. (sněmovní tisk č. 991 IV. volební období Poslanecké sněmovny) v souvislosti s § 2 odst. 4 uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvláště časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu. Pokud má být taková povinnost stanovena, musí tak učinit zvláštní zákon samostatnou úpravou (např. § 139 zákona č. 500/2004 Sb.).“

Odborná literatura k problematice vytváření nových informací dále uvádí (Furek, Rothanzl str. 82), že „Příkladem žádosti, v níž se žadatel domáhá vytvoření nové informace, může být žádost o zpracování analýzy určitého problému v působnosti povinného subjektu (častější budou případy dotazů na názory či budoucí rozhodnutí). ...především se může jednat o vyhotovení zcela nového údaje „na zelené louce“ a v takovém případě jde nepochybně o činnost nad rámec povinností povinného subjektu (typicky zpracování právní analýzy k určitému problému, který se může týkat působnosti povinného subjektu).

I když, jak bylo výše uvedeno všechny kategorie spadající pod ustanovení § 2 odst. 4 InfZ jsou ve výsledku vytvářením nové informace, zákon výslovně z informační povinnosti vylučuje dotazy na názory povinného subjektu. Odborná literaturu (Furek, Rothanzl str. 85-6) k tomu uvádí: „[Pojem „dotaz na názor“] Podobně jako v případě vytváření nových informací nemá povinný subjekt ani povinnost sdělovat žadatelům své názory na konkrétní záležitosti. I zde je ovšem nutné rozlišovat dvě situace – na jedné straně žádost o sdělení názoru na určitou záležitost, který povinný subjekt má dle požadavku teprve zaujmout, a na straně druhé žádost o poskytnutí informace o názoru (stanovisku), které povinný subjekt jako svůj názor již zaujal (resp. podle tvrzení žadatele tak učinil a ve smyslu § 3 odst. 3 zaznamenal). Pouze v prvním případě se totiž bude jednat o situaci předvídanou v § 2 odst. 4, zatímco v případě druhém bude žádost směřovat k poskytnutí již existující a tedy obecně vydatelné informace (srov. vymezení informace podle § 3 odst. 3).

[Poskytování právních výkladů, stanovisek a analýz v režimu InfZ] Pod „dotaz na názory“ lze zařadit i žádosti o poskytnutí právních výkladů a stanovisek. Povinnost poskytovat právní výklady v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím neexistuje, povinný subjekt však samozřejmě takové stanovisko zpracovat může a může je i poskytnout (např. většina ústředních správních úřadů takové stanoviska v rámci principu dobré správy poskytuje a tuto činnost považuje za integrální součást výkonu veřejné správy na daném úseku), nicméně žadatel se jeho poskytnutí nemůže v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím domáhat.

Odborná literatura nevylučuje možnost dobrovolného vytvoření nové informace, což však není povinností povinného subjektu (Furek, Rothanzl str. 86 „[Dobrovolné vytvoření „nové informace“] Jestliže povinný subjekt obdrží žádost o poskytnutí informace formou utvoření názoru, nemusí ji vždy s odkazem na § 2 odst. 4 odmítnout. Je samozřejmě možné, aby žádosti navzdory neexistenci takové povinnosti vyhověl, určitý názor zaujal a informaci poskytl (činí tak ovšem nad rámec povinností podle zákona o svobodném přístupu k informacím).“)

S problematikou vytváření nových informací potom úzce souvisí i vlastní definice informace podaná v ustanovení § 3 odst. 3 InfZ. Odborná literatury (Furek, Rothanzl str. 166) vykládá pojem informace v souladu s příslušnou Směrnicí ES a judikaturou následujícím způsobem, se kterým se nadřízený orgán ztotožňuje: „[Pojem informace] Vymezení pojmu informace bylo do zákona o svobodném přístupu k informacím zařazeno až novelou č. 61/2006 Sb., a to v souvislosti s transpozicí Směrnice ES (jedná se o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, ve znění pozdějších předpisů poznámka nadřízeného orgánu). Informací se rozumí „jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Směrnice přitom sama hovoří o dokumentu, který chápe v čl. 2 odst. 3 jako a) obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka)“ nebo jako „b) jakoukoli část takového obsahu“, přičemž v preambuli (bod 11.) dodává, že tento pojem se vztahuje „na veškeré záznamy jednání, skutečností nebo informace – a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací – bez ohledu na formu nosiče (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka), které mají subjekty veřejného sektoru v držení. Dokument v držení subjektu veřejného sektoru je dokument, u něhož má subjekt veřejného sektoru právo povolit opakované použití.“ V zákonném vymezení informace se přitom projevuje rozdíl od pojmu dokument, který užívá zákon o archivnictví (zákon číslo 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákon, ve znění pozdějších předpisů, poznámka nadřízeného orgánu) v § 2 písm. d) podle něhož je „dokument každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena.“ Zákon o archivnictví totiž klade důraz na nosič informace, zatímco zákon o svobodném přístupu k informacím na obsah záznamu (jeden dokument z hlediska zákona o archivnictví může být nositelem více různých informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím).

Zásadní pro možnost informaci poskytnout je tedy naplnění požadavků definice informace tak, aby byla existující. Nadřízený orgán odkazuje na výklad odborné literatury (Furek, Rothanzl str. 168): [Zaznamenání informace a „neexistující“ informace] Z druhého zákonného požadavku, aby informace byla zaznamenána, vyplývá, že informační povinnost se může vztahovat pouze k informacím reálně existujícím, neboť informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím musí splnit oba znaky, tedy musí se jednat o „obsah nebo jeho část“, který je určitým způsobem „zaznamenán“, tj. zachycen tak, aby mohl být kdykoli v identické podobě znovu zjištěn (použit, sdělen, apod.). (...) Oproti obecnému vnímání pojmu informace je tedy zákonné pojetí užší, neboť informací je pouze to, co skutečně zaznamenaným způsobem existuje a nikoli jakýkoli myslitelný údaj např. o v budoucnu zamýšlených činnostech. Povinnost poskytovat informace tak vlastně směřuje pouze do minulosti, tj. vůči skutečnostem, které již nastaly a trvají (nebo dle názoru žadatele měly nastat). Informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím proto nejsou ani nehotové informace, např. různé koncepty písemností, dokumentů, návrhy dopisů apod., protože neodrážejí konečný definitivně „zaznamenaný obsah“ (viz rozsudek NSS ze dne 21.05.2009, čj. 5 As 68/2008-60).

Přestože krajský úřad jako povinný subjekt není povinen vytvářet na základě žádosti dle InfZ nové informace, s ohledem na zásadu dobré správy k vytvoření informací přistoupil a k jednotlivým bodům žádosti sděluje následující.

ad 1) Povinný subjekt musí v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 InfZ vždy do 01.03. (1. března) zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací dle InfZ. Výroční zpráva se zveřejňuje dle ustanovení § 5 odst. 1 písmeno g) a dle odst. 4 stejného ustanovení InfZ v sídle a úřadovnách povinného subjektu na místě, které je všeobecně přístupné a povinný subjekt musí umožnit i pořízení její kopie. Povinný subjekt také musí zajistit zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Vámi uváděné ustanovení § 18 odst. 5 písmeno d) InfZ vůbec neexistuje. Předmětný § 18 InfZ má pouze 2 odstavce. Výroční zpráva dle InfZ také není veřejnou vyhláškou, jak uvádíte. Jedná se o plnění zvláštní povinnosti dle InfZ.

Pokud povinný subjekt nezveřejnil výroční zprávu v zákonem stanoveném termínu, nepostupoval v souladu s InfZ. Krajský úřad k tomu ovšem uvádí, že problematika povinně zveřejňovaných informací, včetně výroční zprávy dle InfZ, spadá do výkonu tzv. samostatné působnosti. Dle ustanovení § 129 a následujících zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí kontroluje Ministerstvo vnitra České republiky.

ad 2) až 4) Ustanovení § 18 odst. 1 InfZ nebylo změněno. Změnu zákona může provádět, dle stanovené procedury pouze zákonodárce, kterým je Parlament České republiky. Změna data z 01.03. na 18.03. ve sdělení krajského úřadu ze dne 02.06.2014 byla způsobena zhoršenou čitelností Vaší ručně psané písemnosti ze dne 16.04.2014, nadřízený orgán špatně opsal údaj z této písemnosti, když počáteční písmeno b ze slova března zaměnil za číslici 8. Na smyslu sdělení nadřízeného orgánu ze dne 02.06.2014 to však nic nemění. Povinný subjekt na základě Vámi podané stížnosti vyřídil Vaši žádost o informace a vytvořil novou informaci, i když to nebylo jeho povinností dle InfZ.

ad 5) Krajskému úřadu není známo, že by existoval právní předpis, který by upravoval problematiku dodatečné úpravy již zveřejněných dokumentů.

ad 7) až 9) Krajskému úřadu není známo, že by existoval právní předpis, který by upravoval problematiku uvedení data na veřejné vyhlášce.

S pozdravem

Ing. Miroslav Vrba, MPA
vedoucí odboru vnitra a krajský živnostenský úřad