Informace o počtu pokut právnickým osobám

18. 4. 2011 Autor: Milan Smolík

11. 4. 2011 | IZ-21/VZ/2011 | 18. 4. 2011

odbor regionálního rozvoje, cest. ruchu a kultury | odd. kultury a památkové péče | Ing. Milan Smolík | 458 | msmolik@kr-kralovehradecky.cz

Odpověď na Vaši žádost o informace doručenou dne 11. 4. 2011

Vážená paní,

dne 11. 4. 2011 byla Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen krajský úřad ) doručena prostřednictvím elektronické podatelny Vaše žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v níž žádáte o poskytnutí informací ve věci: kolik bylo uloženo pokut právnickým osobám za porušení oznamovací povinnosti ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, od roku 2008, kdy vešla v platnost novela zákona č. 307/2008 Sb., a před tímto datem. Dále žádáte o informace, kdo nejčastěji podává podnět k zahájení řízení, v jaké výši jsou pokuty ukládány a podle jakých kritérií je výše pokut určována.

Žádost byla zaevidována odborem vnitra a krajský živnostenský úřad pod čj. IZ-21/VZ/2011. Vzhledem k tomu, že požadované informace jsou plně v kompetenci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury, oddělené kultury a památkové péče, byla Vaše žádost předána k vyřízení uvedenému odboru. Dle jednotlivých otázek Vaší žádosti sdělujeme následující.

ad 1) Kolik bylo uloženo pokut právnickým osobám za porušení oznamovací povinnosti ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, od roku 2008, kdy vešla v platnost novela zákona č. 307/2008 Sb.?

Zákon č. 307/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, nabyl účinnosti dne 21. 8. 2008. Od tohoto data došlo ke zvýšení horní hranice pokut, které mohl uložit krajský úřad, z částky 500.000,- Kč na částku 4.000.000,- Kč. Od nabytí platnosti uvedené novely uložil krajský úřad právnickým osobám celkem 6 pokut.

ad 2) Kolik bylo uloženo pokut právnickým osobám za porušení oznamovací povinnosti ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, od roku 2008, před nabytím účinnosti zákona č. 307/2008 Sb.?

Do doby nabytí účinnosti zákona č. 307/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, byly právnickým osobám uloženy celkem 3 pokuty.

ad 3) Kdo nejčastěji podává podnět k zahájení řízení?

Nejčastěji dává podnět k zahájení řízení některá z oprávněných organizací (viz § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) na základě fyzického zjištění přímo v terénu. Tento podnět však nevede vždy k zahájení řízení, neboť krajský úřad nejprve obdržený podnět vyhodnotí, prověří a teprve v případě jeho oprávněnosti zahajuje ve věci řízení z moci úřední.

ad 4) V jaké výši jsou pokuty ukládány?

Do doby nabytí účinnosti zákona č. 307/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, byly pokuty právnickým osobám ukládány ve výši maximálně několika desítek tisíc korun. Po nabytí účinnosti se částky prozatím dramaticky nezvyšovaly, byly ukládány v řádech desítek a stovek tisíc korun. Do těchto částek se promítla skutečnost, že prozatím nedošlo k zásadním škodám na archeologickém dědictví.

ad 5) Podle jakých kritérií je výše pokut určována?

Každá uložená pokuta je výsledkem správního řízení a vychází z konkrétních specifických podmínek. V obecné rovině mezi základní kritéria patří rozsah provedených zemních prací bez příslušného oznámení ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Dalším kritériem je zhodnocení území z hlediska archeologického potenciálu, tj. odborného zhodnocení na základě znalostí z předchozích průzkumů a výzkumů, znalosti historického osídlení zasaženého prostoru, apod. Dalším kritériem je to, zda provedený zásah se nachází na prohlášené kulturní památce či nikoliv. Rovněž je důsledně přihlíženo, zda se jedná o památkovou rezervaci, památkovou zónu či památkové ochranné pásma (ve světle důvodu jeho vymezení), případně zda se jedná o území mimo uvedené lokality. Další zásadním podkladem je skutečnost, zda při provádění zemních prací došlo k narušení nebo zničení archeologické lokality, či stavba probíhá v prostoru mimo archeologické nálezy. Podstatným podkladem je stanovisko Archeologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., které se ke každému správnímu řízení vyjadřuje. V neposlední řadě je přihlíženo i k pachateli, zda se podobného nebo shodného deliktního jednání nedopustil již dříve. Rovněž tak je přihlíženo k tomu, zda se jedná o úmyslné či neúmyslné nesplnění ohlašovací povinnosti.

S pozdravem

otisk úředního razítka

PhDr. Pavel Mertlík
vedoucí oddělení kultury a památkové péče

1