Zapálení nadšenci zachraňují v Jaroměři železniční historii
Na dohled od železniční budovy v Jaroměři se nachází historická výtopna z roku 1901. V dnešní době poskytuje zázemí spolku železniční výtopna Jaroměř, z.s. Spolek dobrovolníků fungující od roku 1984 je známý svými rozsáhlými sbírkami železničních vozidel a reálií. V jejich sbírkovém fondu je k nalezení pět parních lokomotiv, tři motorové lokomotivy a desítky železničních vozidel. Svoji činnost nezaměřuje pouze na opravy či rozrůstání sbírek, od roku 1994 provozuje stálou expozici železničního muzea v bývalé výtopně v Jaroměři. Zde mohou návštěvníci nejen vidět, ale přímo se přenést do doby parních lokomotiv a dávného způsobu cestování. Od roku 2010 prochází areál výtopny postupnou rekonstrukcí.
Rozsáhlá aktivita spolku neušla pozornosti Královéhradeckého kraje, který ocenil jeho dlouhodobou činnost oceněním Cena památkové péče Královéhradeckého kraje. Jak náročná je dobrovolnická činnost? Na co vše se musí myslet při správě areálu s železničními vozidly? A co můžete v muzeu v Jaroměři vidět? Odpovídá předseda spolku Bohuslav Škoda.
foto: Jan Špelda
Představil byste nám prosím ve stručnosti vznik spolku?
Historie našeho spolku se dá datovat už od roku 1984, kdy v Pardubicích fungovala Krajská odborná skupina dějin dopravy ČSVTS (Československá vědeckotechnická společnost – pozn. autora). Po změně společenských poměrů v roce 1989 vzniklo občanské sdružení Společnost železniční výtopna Jaroměř.
Jak těžké byly začátky vaší činnosti? Co vás přimělo otevřít a spravovat muzeum?
V době vzniku spolku jsem byl student, a tak nemůžu říci, nakolik bylo těžké takovou činnost zahájit. To dělali starší kolegové. Každopádně se vytvořila parta zaměstnanců ČSD a civilních nadšenců, pro které byla historie železniční dopravy velkým koníčkem. V letech 1986–1989 proběhla oprava parní lokomotivy Kafemlejnek 310 006 a v letech 1988–1991 parní lokomotivy Bulík 464 008. K tomu bylo potřeba mít i vozy na přepravu cestujících. To všechno potřebovalo mít nějaké zázemí, a to jsme našli ve výtopně v Jaroměři. Velkou výhodou byla podpora od tehdejšího starosty města Jaroměř Pavla Mertlíka, který byl sám památkář a historik. Právě on navrhl, že pokud by město mělo podporovat aktivity našeho sdružení, tak musí být ve výtopně veřejně přístupná expozice. Takže jsme v roce 1994 část výtopny zpřístupnili veřejnosti a pořádali jsme jízdy s parními lokomotivami po Královéhradeckém kraji.
Jako vlastníci výtopny můžeme získávat finanční prostředky na opravu kulturní památky.
A jaká je vaše činnost dnes? Proměnila se?
Naše činnost zůstává stejná. Jediný rozdíl je, že se nám podařilo areál výtopny a vozidla odkoupit od Českých drah a hospodaříme tak s vlastním majetkem. Jako vlastníci výtopny můžeme získávat finanční prostředky na opravu kulturní památky, kterou areál výtopny je. Tím se hodně zlepšuje technický stav budovy výtopny. A také se nám daří pořádat akce pro veřejnost, kde jsou vidět naše vozidla v provozu.
Sídlo muzea se nachází v areálu bývalé výtopny z roku 1901. Jak se vám podařilo tyto prostory získat? A jak se vám v nich pracuje?
To, že se podařilo prostory výtopny od Českých drah koupit, je velkou zásluhou tehdejšího vedení ČD, vedení Královéhradeckého kraje a města Jaroměř. Dokázali jsme zúčastněné přesvědčit o obecné prospěšnosti naší činnosti a vyřešit majetkové vztahy k výtopně. Výtopnu jsme prostě koupili za finanční prostředky spolku, členů spolku a díky dotaci města Jaroměř. A pracuje se nám výborně. Věříme, že výtopna v Jaroměři má před sebou dlouhou a dobrou budoucnost.
foto: Daniel Maňhal
Co mohou návštěvníci ve vašem muzeu vidět?
Uvidí především výtopnu a zázemí pro provoz parních lokomotiv. Máme točnu na otáčení lokomotiv, je to takové srdce a střed výtopny. Na budovu výtopny, na které je opravena střecha, nyní doplňujeme dýmníky – komíny, které prochází střechou a vytvoří typický vzhled výtopny. Nyní s dotací Královéhradeckého kraje opravujeme historické zauhlovací zařízení. Z parních lokomotiv je to parní lokomotiva Kafemlejnek 310 006 z roku 1878, parní lokomotiva Štokr 556 0304 z roku 1955 a několik motorových lokomotiv. Dále pak kolejový jeřáb Kirow, železniční drezínu Tatra z roku 1947 a několik desítek osobních a nákladních vozů. A samozřejmě návěstidla a další železniční reálie. Posledním nově získaným exponátem je skříň osobního vozu III. třídy Rakouské severozápadní dráhy z roku 1872.
Jaký vnímáte zájem veřejnosti o historii železniční dopravy?
Zájem veřejnosti o naše aktivity vnímáme velmi pozitivně. A je to to podstatné, proč naše muzeum ve výtopně ještě existuje. Samozřejmě, občas k nám zavítá erudovaný odborník, ale základem naší spokojené činnosti jsou rodiny s dětmi, které prostě přijdou na mašinky. Dozvědí se něco z historie železnice v našem regionu, něco z technických věcí, děti si vyzkouší výpravku výpravčího, kleště na jízdenky průvodčího, podívají se na stanoviště strojvedoucího a na vlastní oči uvidí točnu pro lokomotivy. Dnes prohlídka výtopny trvá 1 až 2 hodiny a to představíme cca 1/3 možného.
Naše sbírka vozidel patří k těm větším v České republice.
Můžeme vaše „mašinky“ vidět i jinde než v Jaroměři?
V současné době se snažíme naše aktivity soustředit do okolí Jaroměře. Takže při jízdách našich Muzejních vlaků to jsou města Hradec Králové, Smiřice, Česká Skalice, Dvůr Králové nad Labem a Bílá Třemešná. Mobilita části exponátů je samozřejmě výhodou, ale moc akcí mimo Jaroměř nyní neděláme. Důvodem je naše časová zaneprázdněnost a finanční otázka.
Jak obsáhlá je vaše sbírka?
Myslíme si, že je opravdu velká a patří k těm větším v České republice. Bohužel pro její řádnou prezentaci budeme muset hodně investovat a rozšířit prostory v naší výtopně. Takže nyní konsolidujeme exponáty a expozici do přijatelného a přívětivého prostředí pro návštěvníky a připravujeme projekt pro další rozvoj.
Který kousek je pro vaše sdružení nejvzácnější?
Nejvzácnější a asi nejblíže našemu srdci je tzv. Kafemlejnek, lokomotiva 310 006 z roku 1878. To byla první lokomotiva, kterou spolek opravoval. Mašinka skončila v Hradci Králové na nádraží jako pomník a v roce 1986 byla z pomníku odstraněna. V červenci 1989 byla díky opravě zprovozněna a uskutečnily se první jízdy pro veřejnost. Lokomotiva je dosud stále v expozici a je to pro nás opravdu to nejvzácnější, co máme, protože jsme na ní všichni vyrůstali.
foto: Daniel Maňhal
Věříme, že výtopna v Jaroměři má před sebou dlouhou a dobrou budoucnost.
Vaše činnost zaujala odbornou porotu ocenění Cena památkové péče. Byli jste nominací zaskočeni?
Zaskočeni asi úplně ne. Kolega, který nás nominoval, připravoval nominaci již pro předcházející rok, ale nestačil to včas podat. Takže nějaká přípravná komunikace proběhla. Spíše mě překvapilo, že všechny 3 nominace v naší kategorii byly z Jaroměře. Což jsem samozřejmě nemohl tušit. O to víc nás těší, že město Jaroměř se takto dokázalo ukázat, jako město s kulturním a turistickým potenciálem. (Další finalisté byli: Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV a Ing. arch. Jan Slavík, pozn. autora).
foto: Lukáš Vaníček
Vítězství vám přineslo částku 50 tisíc korun. Na co jste se rozhodli danou částku použít?
Chceme u sjezdu z dálnice D11 u Jaroměře zřídit dopravní značky Významný kulturní a turistický cíl a tím nalákat další návštěvníky k návštěvě naší výtopny. Takže jsme s kolegou, který nás nominoval, dohodli využití daru tímto směrem.
Jak náročné je sladit dobrovolnickou činnost s prací a rodinným životem?
To je dobrá otázka. Ale asi by měla spíše směřovat na naše partnerky. Člověk se pohybuje na citlivém území a každý kdo rozvíjí společenské aktivity na úkor rodiny ví, o čem mluvíme. A ta zátěž není jen časová, ale i finanční. Takže je to o toleranci a důvěře obou partnerů. Má současná přítelkyně je mi oporou již 16 let a za to ji i zde musím poděkovat.
Co plánujete do budoucnosti?
V nejbližší budoucnosti je to zabezpečení areálu výtopny oplocením a vrácení do provozu parní lokomotivu Kafemlejnek 310 006. Zároveň bychom rádi obnovili a rozšířili provoz Muzejních a turistických vlaků po zajímavých železničních tratích v okolí Jaroměře a případně v Královéhradeckém kraji. Samozřejmě zveme k návštěvě našeho muzea Výtopna Jaroměř všechny obyvatele a návštěvníky kraje.
Královéhradecký kraj již několik let oceňuje nezdolné úsilí aktivních dobrovolníků, kteří se starají o památky na území kraje. Ocenění Hereditas obligat (Dědictví zavazuje) je určeno všem výjimečným lidem, kteří se do záchrany často zapomenutých nebo zanedbaných památek nezištně pouštějí. Nominace na udělení ceny Hereditas obligat může podávat jakákoliv fyzická či právnická osoba, vždy od 1. ledna do konce února příslušného roku. Podrobné informace k ocenění jsou k nalezení na stránkách kraje: ocenění HEREDITAS OBLIGAT. Další dotazy je možné směřovat e-mailovou formou pamatky@kr-kralovehradecky.cz.