Hereditas Obligat 2024 zná své vítěze
Cena Hereditas obligat vzdává hold mimořádnému úsilí všech, kteří věnují svůj čas a dovednosti k zachování našeho bohatého architektonického dědictví. Jedná se o jednotlivce, spolky, obce nebo i firmy, kteří k těmto snahám významně přispívají. Královéhradecký kraj si jejich dobrovolného úsilí hluboce váží. Všichni ocenění získali finanční odměnu ve výši 50 tisíc korun.
Předávání ocenění Hereditas obligat proběhlo ve čtvrtek 13. června 2024 na Kolowratském zámku v Rychnově nad Kněžnou. Tisková zpráva k předávání ocenění je k nalezení na stránkách kraje.
Cena památkové péče Hereditas obligat se uděluje ve čtyřech kategoriích:
- stavební obnova
- restaurování movité a nemovité památky
- záchrana neprohlášené památky
- popularizace památkové péče
kategorie: STAVEBNÍ OBNOVA CHRÁNĚNÉ STAVBY
vítěz kategorie: Kinský dal Borgo, a.s.
Obnova Zámeckého areálu Karlova Koruna
Barokní areál Karlovy Koruny vystavený dle návrhů Jana Blažeje Santiniho Aichela zahrnuje budovu Jízdárny, Konírny, Kočárovny a Domku u červené brány (bývalý Lovčí dům). Náročná oprava těchto budov trvala 3 roky a byla spolufinancována Evropskou unií. Snaha majitelů o zachování původního účelu budov se podařila a návštěvníci si je mohou prohlédnout v rámci nového prohlídkového okruhu.
„Budovám jsme nevraceli jenom původní vzhled, snažili jsme se i o původní účel. V budově koníren vznikla stáj, pro až 6 koní a nyní zde stojí dokonce koně Kinských, tzv. plemeno Chlumeckých plaváků. Myslím si, že je to historický okamžik, jelikož koně tady po desítky let nebyly. Chov byl přetržen druhou světovou válkou a režimem komunismu. Je velké vítězství, že jsme sem koně navrátili,“ uvádí k obnově Martina Kubešová, ředitelka kulturních památek Kinský dal Borgo, a.s.
finalista: Město Jaroměř
Obnova Městského muzea Jaroměř
Dům dnešního muzea, původně obchodního domu firmy Albert Wenke a syn, stavěná mezi lety 1910–1911 Josefem Gočárem představuje významný doklad rozvoje funkcionalistické architektury v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dodnes budí údiv nejen svojí sklo-ocelovou zavěšenou fasádou, ale i důmyslně a moderně pojatým interiérem. Poslední obnova proběhla v 80. letech. V roce 2017 byl dům prohlášen národní kulturní památkou a začala jeho oprava ve spolupráci s architektem Davidem Vávrou. Od roku 2023 je muzeum znovu zpřístupněno a pro návštěvníky je otevřena i nová expozice.
„Rekonstrukce byla opravdu generální. Začala od sklepa, který se změnil v depozitární prostory. Zahrnovala i výměnu střešního pláště, obnovu podlah a výmaleb. Součástí rekonstrukce byla i instalace nových stálých expozicí, jejichž autorem je také architekt David Vávra. Díky rekonstrukci se zvýšila naše výstavní plocha a můžeme pořádat několik velkých výstav současně. Svoji nabídku dále rozšiřujeme, máme například záměr vytvořit klub pro zainteresovanou veřejnost,“ říká Mgr. Rudolf Havelka, Ph.D. ředitel muzea.
finalista: Obec Bezděkov nad Metují
Obnova areálu Kostela sv. Prokopa
Kostel sv. Prokopa postavený v letech 1724 až 1727 podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera stojí na mírném návrší na okraji obce. Kostel je součástí tzv. broumovské skupiny kostelů. Oprava kostela spočívala v opravě vnějšího pláště kostela s přilehlou kamennou hřbitovní zdí. Od července 2022 je prohlášenou národní kulturní památkou.
„Za zmínku určitě stojí skutečnost, že při opravách pláště kostela byla pod fasádou nalezena cihla, za kterou se skrývala schránka se vzkazem, který obsahoval informace o poslední větší opravě kostela, která se datovala k roku 1908. Tím, že jsem na tomto místě schránku zanechali, s novými informacemi, ji můžete na fasádě kostela vidět. Péči o tuto kulturní památku vnímáme jako naši morální povinnost, kterou chceme vzdát holt minulým generacím, které se zasloužili o duchovní rozkvět a rozvoj naší obce,“ říká Ing. Eva Gennertová, zastupitelka obce.
kategorie: RESTAUROVÁNÍ PROHLÁŠENÉ PAMÁTKY
vítěz kategorie: Římskokatolická farnost – děkanství Chlumec nad Cidlinou
Restaurování renesančních náhrobků v kostele sv. Voršily
V kostele sv. Voršily se nachází osm kamenných renesančních náhrobků, které byly do roku 1836 uloženy v kostelní kryptě, poté v presbytáři. Soubor náhrobků patří k nejpočetnějším v Pocidliní a je z nich možné vyčíst, kdo si je nechal zhotovit. Vedle sebe je tak možné najít náhrobek hejtmana chlumeckého panství či cechovního mistra. Uložení náhrobků v kryptě si však vybralo svou daň a před havarijním stavem je zachránily včasné restaurátorské práce.
„Velice zajímavým náhrobkem je Václav Zachař starší z Pašiněvsi, kde má v erbu na loďce plujícího rytíře s veslem. Tento erb byl králem dán jeho předchůdci Janu Zachařovi, který kdysi byl v severských státech a jako první si přivezl do Čech kajak a pravděpodobně jím brázdil jižní Čechy, takže je vlastně prvním českým vodákem,“ dodává k náhrobkům Mgr. Ing. Arnošt Vidourek, Dr., správce chlumecké farnosti.
finalista: Město Nová Paka
Restaurování sgrafitové fasády Dílny u Suchardova domu
Tento novorenesanční, reprezentativní objekt ateliéru pochází z konce 19. století a je nedílnou součástí sousedního Suchardova domu, kde sídlí městské muzeum. Budova muzea, původně stavěná jako rodinné sídlo známého sochařského rodu Suchardů, i k němu přiléhající budova dílny, jsou typické svojí celoplošnou bohatě zdobenou sgrafitovou výzdobou. Ta však již byla ve velice špatném stavu, bylo proto přistoupeno k jejímu restaurování, přičemž všechny práce byly unikátně provedeny v celku.
„Práce na opravách se ujali studenti z ateliéru restaurování výtvarných děl sochařských Akademie výtvarných umění v Praze. Během loňských prázdnin studenti zrestaurovali jednu stěnu domu. Odvedli velmi dobrou práci, protože stěna byla rozdělena na čtyři pole, z nichž každé dělal jeden student a když se podíváte, tak výsledné dílo působí celistvým dojmem,“ dodává k restaurování Iveta Mečírová, ředitelka muzea.
finalista: Obec Úbislavice
Restaurování Sochy sv. Mikuláše
Socha sv. Mikuláše je barokní socha z roku 1794. Světec je zobrazen se svými typickými atributy, knihou a berlí a andílkem, který drží misku. Socha prošla kompletní obnovou, neboť soše chyběli její atributy a některé části. Tato volně stojící socha z červeného pískovce se zlacením se nachází nedaleko vesnice Česká Proseč u místního rybníka nesoucího název Mikuláš.
„Nevíme, kdo je autorem, ale rukopis dílny Matyáše Bernarda Brauna je zřejmý. Socha sv. Mikuláše na samé hranici úbislavické a novopacké farnosti vítala nebo se loučila s lidmi, kteří přicházeli nebo odcházeli. Cesta, která okolo vede je prastará spojnice Úbislavic a Nové Paky právě od roku 1794,“ říká Mgr. Ivan Plachý, starosta obce.
kategorie: ZÁCHRANA NEPROHLÁŠENÉ PAMÁTKY
vítěz kategorie: Jaroslav Kopecký
Oprava vodojemu
Ve Svobodě nad Úpou se nachází objekt, kterému se říká stará vodárna, ale ve skutečnosti se jedná o přerušovací komoru na přerušení tlaku v potrubí. Komora byla součástí vodovodu, který se stavěl v letech 1915 až 1917 z Rýchor do Trutnova. V 80. letech se komora přestala používat a začala chátrat. Objekt zakoupil Jaroslav Kopecký a na své náklady ho opravil. Bylo nutné opravit střechu, u které chyběla část věže a zbavit celý objekt křovin.
„Byl jsem pracovník VAKu a rozhodl jsem se, že objekt koupím a pomalu jsem ho začal opravovat. Jsem typ člověka, který má rád staré věci, myslím si, že staré dědictví pokračuje. Někdo sbírá stará auta, já jsem si koupil starou vodárnu, kterou dávám dohromady, aby to tu vypadalo hezky,“ říká Jaroslav Kopecký, majitel.
finalista: Město Vysoké Veselí
Oprava mariánského sousoší a jeho návrat na Mírového náměstí
Mariánský sloup z roku 1869 na Mírovém náměstí byl po II. světové válce rozebrán a uložen do místního kostela. V 80. letech minulého století jej navzdory tehdejšímu režimu páter Koukal nechal znovu postavit vedle kostela, kde zůstal v poničeném stavu do roku 2021. Odborně restaurované sousoší bylo v tomtéž roce umístěno na své původní místo na náměstí a stalo se jeho hlavní dominantou.
„Mimo restaurování sochy jsme svým nákladem a svými silami, za pomoci volanické zemědělské společnosti, udělali základový sokl se čtyřmi schody, který spotřeboval 25 kubíků betonu a obložili se schody pískovcem z Ostroměře. Na své místo se vrátil proto, že je to kus Vysokého Veselí a jednoduše sem patří,“ říká Luboš Holman, starosta města.
finalista: Obec Bezděkov nad Metují
Obnova sakrální sochy, hřbitova a hřbitovní zdi
Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují patří k předním barokním památkám na Policku. Obec se pustila od roku 2018 nejen do opravy samotného kostela, ale také nechala restaurovat sochy a Sousoší ukřižování se sv. Václavem a sv. Vojtěchem spolu s hřbitovní zdí.
„Jsme na místě, které se zdá být obyčejným, ale kostel, hřbitov a další významné památky jsou vždy průvodcem historií našich životů. Hřbitov je místo, které má velký emocionální náboj. Připomíná nám, co bylo, co je a bohužel, i co bude. Já osobně mám zde velký vztah k tomuto výhledu, protože pocházím z blízké vesnice, na kterou odsud vidím,“ podotýká k místu Mgr. Miroslav Maroul, starosta obce.
kategorie: POPULARIZACE PAMÁTKOVÉ PÉČE
vítěz: PhDr. Jiří Němeček
Jiří Němeček jako učitel dějepisu vždy tíhnul k historii. V roce 1990 založil Společnost ochránců památek ve východních Čechách a do roku 2011 byl jejím předsedou. Za tuto dobu Společnost iniciovala a podílela se na řadě oprav různých objektů a vydala desítky odborných a popularizačních publikací.
„V polistopadovém nadšení jsem založil společnost s cílem pomáhat památky zachraňovat. Založili nakladatelství Balustráda a vydali jsme téměř 40 publikací, které se týkali historie a památek, protože je to dědictví po našich předcích a toho bychom si měli vážit. To byl jeden z cílů naší společnosti,“ uvádí Jiří Němeček.
finalistka: JUDr. Kateřina Kačírková Hermanová
Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1783 postavený dle návrhu hradeckého architekta Františka Kermera byl od 70. let minulého století do roku 2000 uzavřený. Život v kostele znovu rozhýbala kostelnice Kateřina Kačírková Hermanová. Od roku 2011 svými nápaditými akcemi zvýšila zájem místních a podařilo se vybrat finanční prostředky, které byly využity na opravu poškozeného kostela.
„Já si pamatuji kostel, když jsem byla malá a chodili jsme sem na mše. Vždy jsem koukala, co by bylo potřeba opravit. Na práci nejsem sama. Je to o souhře dalších osob, které se snaží o to, aby kostel, který je nejvýznamnější kulturní památkou v této obci, tady stál dál a nebyl zavřený a nechátral. Máme v plánu opravdu hodně oprav. Ale tahle práce mě baví, protože dělám něco, co má smysl a dělám to i pro ostatní lidi,“ říká ke své práci Kateřina Kačírková Hermanová.
finalistka: Mgr. Helena Krátká
Loreta v Chlumci nad Cidlinou se začala opravovat v roce 2000, kdy bylo rozhodnuto o zřízení muzea v tomto objektu. Od roku 2003 Helena Krátká pečuje o budovu muzea a o rozsáhlou sbírku a jejím přičiněním byl sbírkový fond muzea rozšířen o řadu soch, obrazů či historický nábytek. Díky Heleně Krátké se také podařilo přestěhovat vandaly poničené sochy a náhrobky od kostela Nejsvětější trojice do areálu muzea, kde rovněž organizuje pravidelné akce pro místní i návštěvníky.
„Myslím, že můžu říct, že muzeum je moje další dítě, protože mi tady každý předmět prošel pod rukama. Například sedací nábytek jsem celý přečalounila nebo jsem opravovala malby na skříních. Pro mě to byla radost, i když to byla práce. Návštěvníci, kteří přijdou, tu práci ocení. Myslím, že proto má muzeu tu svoji duši,“ dodává vedoucí muzea Helena Krátká.
