Archeologická památková péče

Ochrana archeologických památek je ošetřena v § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a současně i v Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 33/2000 Sb.m.s. (podle čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy s účinností dnem 1.6.2002 součástí právního řádu České republiky).  

Obecnou prioritou mezinárodní konvence je ochrana archeologického fondu v jeho přirozeném prostředí.

 

Oprávnění k provádění archeologických výzkumů

Podle ustanovení § 21 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je kprovádění archeologických výzkumů oprávněn Archeologický ústav Akademie věd České republiky,v.v.i.

Ministerstvo kultury může na žádost v odůvodněných případech po dohodě s Akademií věd České republiky povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím nebo jiným organizacím, popřípadě fyzické osobě, které mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (dále jen „oprávněná organizace“). Oprávněná organizace uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.

Seznam organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů - na stránkách Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Povinnost ohlášení stavební činnosti na území s archeologickými nálezy

Ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ukládá stavebníkům povinnost ohlásit již od doby přípravy stavby tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

Kraj může vydat v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje plán území s archeologickými nálezy vkraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví a jako podklad pro plnění oznamovací povinnosti stavebníka podle § 22 odst. 2.

Archeologický ústav Akademie věd České republiky považuje za území s archeologickými nálezy území České republiky kromě míst vytěžených či jinak prokazatelně znehodnocených. V krajině sice jsou místa, kde je výskyt archeologických nemovitých a movitých nálezů pravděpodobnější a významnější a místa, kde jsou takové nálezy méně pravděpodobné, i zde je však nutno vykonávat archeologickou památkovou péči, která by zamezila ničení ojedinělých archeologických nálezů. Zjistit, že území je bez archeologických nálezů může pouze archeologický výzkum a nikoliv stavební činnost.

Formulář pro oznámení stavební činnosti na území s archeologickými nálezy naleznete na internetových stránkách Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Náhodný archeologický nález - povinnosti, nálezné

Dle ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je nálezce (nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu) povinen učinit oznámení o nálezu Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo, nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dozvěděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení.

Nálezce má právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad, a to do výše ceny materiálu; je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem. O náhradě rozhodne a náhradu poskytne krajský úřad.

O archeologických nálezech, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby, platí zvláštní předpisy (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)