Podařilo se nám vytvořit kvalitní úřad. Pomáhá lepšímu životu v kraji, hodnotí odcházející ředitelka Ivana Křečková
Ke konci roku skončí na pozici ředitelky Krajského úřad Královéhradeckého kraje Ivana Křečková, která působila ve vedení krajského úřadu od doby jeho vzniku, kdy se kraje postupně přetvářely z okresních úřadů.
Krajský úřad začala Ivana Křečková vést s 56 zaměstnanci v prostorách hradeckého kongresového centra Aldis. Následně kraj našel své místo ve Wonkově ulici, kde působil až do prosince roku 2007, kdy se přestěhoval do svého současného sídla, budovy bývalého pivovaru v centru Hradce Králové. Ivanu Křečkovou jsme požádali o rozhovor.
Co obnáší pozice ředitelky krajského úřadu?
Ředitel je statutární orgán, personální šéf všech zaměstnanců. V jeho zájmu je vybírat vhodné, vzdělané a kvalitní odborníky. Jde o týmovou práci, takže ředitel musí s těmito odborníky, často velkými individualitami, umět pracovat, řídit je i kontrolovat.
Měla jsem to štěstí, že se nám podařilo vytvořit kvalitní úřad pomáhající lepšímu životu v kraji. Podařilo se nám zařídit, aby motto krajského úřadu: „Vstřícný, rychlý a profesionální úřad – spokojený občan,“ nebylo jen proklamace ale skutečnost.
Kromě řízení pracovníků má však ředitel krajského úřadu i další povinnosti, že?
Ano, například dává souhlas starostovi se jmenováním a odvoláním tajemníka. V obcích, kde se rozpadne zastupitelstvo a není starosta, místostarosta ani jiný pověřený člen zastupitelstva, plní ředitel krajského úřadu v nových volbách funkci starosty. V určitých situacích musí ve správním řízení rozhodnout o zrušení mandátu zastupitele obce, pokud dojde k závěru, že nastala takzvaná neslučitelnost s funkcí a zastupitelstvo nekoná. To jsou velké a závažné pravomoci dané zvláštními zákony.
Co považujete za svůj největší úspěch?
Nejvíce pyšná jsem ale na to, že jsem našla společnou řeč se všemi čtyřmi hejtmany Královéhradeckého kraje. Za úspěch považuji, že se celému mému týmu podařilo vytvořit kvalitní úřad napomáhající k lepšímu životu obyvatelů regionu. Za těch 21 let jsem byla svědkem mnoha silných momentů. Většinou šlo o úkoly, jejichž splnění trvalo dlouho, měsíce i roky. Například zrušení okresních úřadů a následná delimitace činností, zaměstnanců a majetku, výstavba RegioCentra Nový pivovar a v posledních letech také situace kolem epidemie koronaviru.
Silným okamžikem bylo také samotné jmenování do pozice ředitelky. Moment, který ovlivnil poslední dvě dekády života celé mé rodiny. Asi nejvíce chci proto poděkovat svému manželovi, který mi po celou dobu byl oporou a pomáhal, takže naše rodina mou častou nepřítomností nestrádala.
Řízení úřadu není časově jednoduchá práce, našla jste čas i na relaxování?
Kdybych se nedokázala oprostit od pracovních povinností, už bych asi dávno vyhořela. Vždy jsem byla ráda, že mám práci, která mě těší, ale odpočívat dovedu. Momentálně jsou můj relax dvě malá vnoučata, příroda, kolo, kultura, knížky. Asi nejtěžší období bylo v lockdownu, kdy bylo vše zavřeno, většina úředníků pracovala z domu a nás pár zbývajících s hrůzou sledovalo nárůst covidu a zajišťovalo vše potřebné. To se skutečně špatně relaxovalo.
Tento rozhovor a řadu dalších článků si lze přečíst v prosincovém vydání U nás v kraji.
Co pro vás bylo naopak nejtěžší?
Nejtěžší a zároveň to, co mě nejvíce lákalo, bylo to nové, neprověřené zkušenostmi. Někdy člověk musel i trochu riskovat, že to nedopadne dobře. Začátky znamenaly daleko větší nasazení, zejména časové. Mojí výhodou bylo, že jsem ve vedoucích funkcích pracovala, ať již to byl okresní úřad nebo komerční sféra. To, že jsem vystudovaná právnička, bylo určitě plus.
Je podle vás stále málo žen ve vrcholných funkcích?
Mohu mluvit pouze za kraje, přičemž osm krajů mělo v minulosti v určitém období ve vedení ženu. Dnes jsme v této pozici už pouze dvě – já a ředitelka Krajského úřadu Karlovarského kraje. Ale nemyslím si, že by se žena nedokázala prosadit.
Na našem úřadě pracuje na pozici vedoucího odboru šest žen z patnácti vedoucích a na pozici vedoucího oddělení je to dokonce polovina žen. Já nastupovala do funkce ředitelky krajského úřadu ne proto, že jsem žena, ale protože jsem měla dobré znalosti veřejné správy i určité životní zkušenosti a tehdejší hejtman mi věřil, že nový úřad vybuduji.
A v politice?
Ženy – političky působí ve vedení obcí i měst. V našem kraji je ze 448 starostů čtvrtina žen. Znám mnoho starostek, které jsou přínosem pro svoji obec či město. Za ty roky jsem měla čest se s nimi osobně poznat a vím, že své funkce zvládají velmi dobře.
Po posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zasedlo do lavic poslanecké sněmovny 50 žen z 200 poslanců – nejvíce v novodobé historii naší země. Nikdy jsem nebyla přítelem kvót, přesto vidíte, že se ženy prosadily a občané je také volili.
Mají to ženy ve vedoucích pozicích těžší?
Samozřejmě, že to mají ženy těží, protože i dnes se více věnují výchově dětí, péči o staré rodiče a starají se o domácnost. Myslím si, že tyto povinnosti stále leží převážně na nich, takže nechtějí, ani nemohou, trávit většinu času v práci. Nakonec dnes spousta žen odkládá rodičovství a mateřství a dává přednost kariéře, protože tuší, že by jim to v kariéře vadilo.
Já sama jsem po škole ve funkci podnikové právničky bojovala s časem, dávala dítě do jeslí a později do školky. Nakonec jsem z této pozice odešla do méně časově náročné práce a dala na čas přednost rodině. V době, kdy jsem se stala ředitelkou krajského úřadu, byl syn již na střední škole a díky manželovi jsem měla dobré rodinné zázemí, pak už jsem tento problém řešit nemusela.
Chtěla byste něco dodat závěrem?
Chtěla bych poděkovat všem, se kterými jsem za dvě dekády z pozice ředitelky krajského úřadu měla možnost spolupracovat. Jsem pyšná, že jsem mohla pracovat s řadou skvělých odborníků na krajském úřadě, na městech i obcích.