Nová kniha odhaluje odkaz baroka v krajině východních Čech
V pátek byla v hospitálu Kuks slavnostně pokřtěna odborná publikace Krajina v rukou barokního člověka, lidé 16.–18. století na východě Čech, kterou vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově s finanční podporou Královéhradeckého kraje. Obsáhlá kolektivní monografie mapuje dvě století, během nichž majitelé východočeských panství ruku v ruce s umělci a architekty měnili krajinu v regionu.
„Odkazu barokních stavitelů v našem kraji jsme si velmi dobře vědomi a toto téma využíváme při propagaci regionu doma i v zahraniční. Proto jsme také vydání knihy Krajina v rukou barokního člověka podpořili částkou 244 tisíc korun s DPH. Věřím, že kniha bude mít úspěch u odborné i laické veřejnosti, kterým nabídne jiný pohled na krajinu, kde žijí,“ uvedl radní pro oblast regionálního rozvoje Adam Valenta.
Sborník Krajina v rukou barokního člověka napsal kolektiv autorů pod vedením Evy Chodějovské a téměř pětisetstránková kniha vznikala tři roky.
„V roce 2017 zvolil Národní památkový ústav svým hlavním prezentačním tématem krajinu a její kulturní i přírodní dědictví. Rozhodli jsme se toho využít pro šíření znalostí o životě barokního šlechtice a jeho působení na krajinu mezi širokou veřejností. Na základě velmi kladného ohlasu desetidílného přednáškového cyklu jsme se rozhodli téma dopracovat a doplnit. Chceme čtenáři představit barokního šlechtice jako člověka, který podle svého naturelu, postavení a charakteru svých panství volil způsob, jakým s krajinou pracoval a jaký otisk v ní podle toho mohl zanechat,“ sdělil ředitel územního odborného pracoviště NPÚ Jiří Balský.
Autoři se při zkoumání zaměřili na východní Čechy, nicméně okraje tohoto území nelze přesně vyznačit čárou na mapě. Popisovaný region obsahuje kulturní krajinu v mnoha podobách, a to od měst, přes hustě osídlené oblasti v nížinách a podhůří, až po řídce osídlené horské oblasti.
„Komponovaná barokní krajina, ač se plně do dnešní doby nedochovala, stálé přináší velký prožitek, řád, soulad i pokoru. Jsem ráda, že vnímáme kulturní krajinu i jako formu uměleckého díla, které nám i dnes přináší pocit harmonie a radosti. Díky nové knize nám poznání původních konceptů krajiny a záměrů jejich tvůrců pomůže i k její částečné obnově. Královéhradecký kraj v současné době připravuje obnovu Mariánské zahrady Františka Josefa Šlika na Jičínsku a areál zámku v Kopidlně,“ doplnila náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.
Pozemky v oblasti východních Čech měly v průběhu historie mnoho vlastníků. Zejména po třicetileté válce se výrazně změnili. Krkonošská panství například získali Morzinové a Harrachové, Náchodsko připadlo rodu Piccolomini a rozsáhlé opočenské panství sahající až po úpatí Orlických hor ovládli Colloredové.
Čím déle rod území vlastnil, tím více se na tváři krajiny podepisoval, a to například kácením lesů, otevíráním dolů či jen zakládáním nových osad nebo stavbou kostelů, případně šlechtických sídel. Příkladem za všechny může být právě hospitál Kuks, kde hrabě František Antonín Špork vytvořil luxusní lázeňský resort kombinovaný s hospitálem pro vysloužilé vojáky, čímž kompletně přetvořil údolí Labe poblíž Jaroměře. Právě Kuksu, blízké jezuitské Žirči a tématu barokních poutí se v nové publikaci důkladně věnuje Jindřich Kolda.
