Mému srdci vévodí chemie, kterou bychom mohli využít k řešení neduhů životního prostředí, říká mladý vědec Tomáš Heger
V roce 2022 začal Tomáš Heger studovat na britské Univerzitě v Cambridgi. I přes to zůstává tento talentovaný absolvent krajského Jiráskova gymnázia v Náchodě skromný ve chvíli, kdy o svém mimořádném úspěchu vypráví. V rozhovoru do únorového čísla U nás v kraji jsme se ho zeptali na to, jak studium probíhá, ale i na to, čemu by se jednou chtěl jako vědec věnovat.
Máte za sebou první semestr studia na University of Cambridge. Jaké to je studovat na jedné z nejprestižnějších univerzit na světě?
Krátce řečeno – intenzivní. Objem učiva je tam i ve srovnání s jinými univerzitami hodně velký, a studium si žádá hodně času a energie. Zároveň se mi ale otevřelo celé spektrum aktivit, zážitků, kulturních i sportovních činností, které dělají každý den jedinečným.
Byl to váš sen dostat se právě na tuto univerzitu?
Rozhodně ano. Cambridge má unikátní pozici v oboru, který mě zajímá, a hlubokou historii, která vás sleduje na každém kroku. Také je tam mnoho příležitostí. Například pracovat se světově proslulými vědci. Především mi ale velmi pomohla osobní doporučení lidí, kteří s ní již mají zkušenosti. Hodně jsem se tedy k této univerzitě upnul, a zatím mě nezklamala.
Máte nějaký vzor mezi českými nebo i světovými vědci?
Rozhodně! Zejména vědci, se kterými jsem se mohl osobně seznámit, mě mnohdy ovlivnili. V Česku to byli například Petr Slavíček nebo Eva Krupičková Pluhařová. Jako již zesnulé vědecké osobnosti mi pro změnu hodně imponují dánský fyzik Niels Bohr nebo Stephen Hawking, jedna z největších ikon Cambridge.
Věnujete se přírodním vědám. Můžete v krátkosti čtenářům přiblížit, co takové studium obnáší?
První dva roky studia se budu věnovat dost široce pojatým tématům, ze kterých si vybírám předměty – v rámci tohoto oboru se studuje fyzika, chemie, biologie, i všechny podobory, které pod tyto vědy spadají. Následně se pak budu specializovat na jednu užší oblast vědy – v mém případě nejspíše chemii.
Výuka samotná pak má tři hlavní složky – přednášky, laboratorní praktika (kterých tam je mnohem více než u nás) a supervize. Supervize jsou takové doplňkové hodiny jednoho učitele na dva až tři studenty, kde se do větší hloubky prochází témata probraná v přednáškách.
Dokázal byste shrnout základní rozdíly mezi studiem v Česku a studiem ve Velké Británii?
Minimálně v mém oboru bych řekl, že se v Británii věnuje větší pozornost skutečné práci v laboratoři. Také mi přijde, že tamní studenti jsou víc v kontaktu s tou realitou vědeckého života a práce vědce. Díky tomu mají mnohem více příležitostí věnovat se tématům, která je zajímají. Na druhou stranu studium na vysoké škole v Česku člověka více vede k takové dospělé samostatnosti, přijde mi, že tenhle aspekt života tam není úplně zdůrazněný. Zeptejte se mě za dva roky, třeba to dokážu popsat lépe.
Přednášky na Cambridge máte i o víkendech, je to tak?
Je to tak, přednášky jsou i v soboty, a v neděle se pro změnu občas konají supervize. Musím ale říct, že je to spíše výjimka týkající se přírodovědců, většina ostatních studentů má o víkendu volno.
Představoval jste si, že bude studium takto náročné?
Víceméně ano. Už na střední škole jsem učivu věnoval docela dost času. Hlavní změna pro mě tedy byla v tom, že studium a zejména samostudium je pro mě nyní nutnost, zatímco dříve jsem se učil spíše ze zvědavosti.
A jak vám jde studovat v cizím jazyce? Byl to pro vás problém?
Naštěstí moje generace má angličtinu jako druhou přirozenost, takže v tomhle směru jsem potíže nezaznamenal. Přestože ten jazyk není úplně libozvučný, tak je praktický a hlavně jednoduchý. A navíc v současné vědě je stejně většina pojmů přejatá právě z angličtiny, takže to ani není taková změna.
Co vás na studiu baví nejvíce? Už víte, jaké oblasti vědy byste se jednou chtěl věnovat?
Mě osobně nejvíc baví, když můžu propojovat různé styly myšlení, když třeba přijdu na přednášku o buňkách, a začnu tam používat myšlenkové pochody organického chemika. Tahle velká propojenost je unikátní snad jenom pro Cambridge.
V praktičtějším měřítku mému srdci stále vévodí chemie, především taková, kterou bychom mohli využít k řešení různých neduhů našeho životního prostředí. Dva roky jsem se už na stáži věnoval výpočetní chemii skrze počítač, těším se, až si vyzkouším i další chemická zaměření.
Přírodní vědy vás bavily už od mala?
Spíše než vědy mě zajímala příroda samotná, přišla mi krásná a záhadná. Takový větší zlom pak přišel na gymnáziu, kdy jsem se prostřednictvím soutěží a olympiád začal věnovat všem možným oborům, ale chemie se mi z nějakého důvodu stala nejbližší.
Mezi čtenáři jsou možná mladí lidé, kteří by chtěli jednou dokázat to, co vy. Co byste jim poradil? Jaká je cesta k takovémuto úspěchu?
Zní to jako klišé, ale nebát se ‚to‘ zkusit – ať už ‚to‘ znamená cokoliv, od studia v zahraničí až po sledování vlastního kariérního snu. Zejména u studia v zahraničí se spousta informací dá dohledat přes internet, a vždy se najde někdo nadšený, kdo se vám pokusí pomoct, pokud projevíte nějaký zájem o ‚to‘, co vás láká! A zkušenosti a zážitky, které pak získáte, se nedají vyvážit ani zlatem.
Univerzita v Cambridgi či Cambridgeská univerzita (anglicky University of Cambridge) je druhá nejstarší univerzita v anglicky mluvící části světa. Univerzita sídlí v městě Cambridge vzdáleného 80 km severovýchodně od Londýna. Dnes má přibližně 24 tisíc studentů rozdělených v 31 kolejích, což jsou víceméně nezávislé instituce, které mezi jiným poskytují studentům i ubytování a stravu.
Na Cambridgské univerzitě studovaly vědecké ikony jako Alan Turing, Stephen Hawking, Isaac Newton nebo Charles Darwin. Mezi absolventy je 83 nositelů Nobelovy ceny, což z této univerzity dělá jednu z nejúspěšnější vysokých škol na světě.