Galerie moderního umění v Hradci Králové odhaluje plány na rok 2025
Rok 2025 bude pro Galerii moderního umění v Hradci Králové (GMU) ve znamení české i mezinárodní spolupráce, tematické rozmanitosti a vstupu do širšího veřejného prostoru. Galerie připravila devět výstav, které propojují díla současných tvůrců s uměleckými poklady 20. století.
„Cílem výstavy je ukázat, že i tato díla mají svou hodnotu a vypovídají o proměnách českého umění, zároveň klade otázky o hodnotě a kurátorských preferencích,“ vysvětluje kurátor výstavy Tomáš Kolich. Podstatné jsou i otázky vytváření kánonu a vytěsňování kvalitních tvůrců na okraj. Inspirací byl historický Salon odmítnutých z roku 1863, avšak zde nejde o odmítnutí, ale o přehlédnutí. Projekt motivuje návštěvníky přemýšlet o tom, jak jejich estetické preference ovlivňuje dramaturgie výstavních institucí.
Výstava bude prezentovat díla devíti autorů a jedné autorky, jejichž tvorba v úhrnu časově pokrývá celé 20. století a jimž jsou jen velmi zřídka věnovány samostatné výstavy: Augustin Němejc, Ferdinand Engelmüller, Karel Boháček, Antonín Pelc, Karel Meisner, Otta Mizera, Alois Vitík, Jarmila Zábranská-Sychrová, Willy Horný a Jaroslav Jeřábek.
Zapojí se i návštěvníci
V říjnu dostane v GMU prostor mezinárodní projekt Umění interakce, který vyzývá návštěvníky k aktivnímu zapojení a prožití umění. Instalace inspirované konceptuálním uměním 70. let kombinují gestickou malbu, haptické experimenty a komunitní aktivity, čímž posouvají tradiční představu galerie směrem k prostoru plnému participace.
„Návštěvník nebude pouhým divákem, ale stane se spolutvůrcem díla,“ zdůrazňuje jedna z kurátorek a edukátorka GMU Patricie Kaválková. Téměř každé dílo zde nese výrazný edukační potenciál a podporuje tvůrčí a herní přístup pro všechny věkové kategorie. Výstava je navržena jako samoobslužný prostor, kde mohou návštěvníci sami objevovat nové možnosti dialogu s uměním. Důraz je kladen také na kolektivní zážitek, ať už mezi přáteli, rodinami nebo školními skupinami. Na výstavě budou přítomna díla rozličných autorů, mezi než patří například Wojciech Bruszewski, Vladimír Havrilla, Martin Zet, či Lenka Klodová.
Třetím největším projektem roku 2025 bude výstava slovenské umělkyně Ilony Németh, která představí interaktivní instalace jako Optimální prostor (2006) a konceptuální video Mlha (2011), reflektující společenské otřesy a vztah mezi uměním a veřejným prostorem. Kurátorka Jitka Hlaváčková k výstavě dodává: „Németh návštěvníkům nabídne prostor ke zkoumání politických souvislostí i osobního zamyšlení.“ Návštěvníci se mohou těšit na unikátní dialog mezi historií a aktuálními společenskými výzvami. Součástí výstavy bude také místně specifická intervence vytvořená přímo pro prostory GMU, která zdůrazní kontrast mezi galerií jako laboratorním prostředím a realitou veřejného prostoru.
Fotografie i video
Vedle těchto hlavních projektů nabízí GMU také výstavy zaměřené na dialog generací a médií. Alena Kotzmannová svými díly jako Konec filmu (2001) nebo videem Home Cinema (2006) zkoumá napětí mezi fotografií a filmem. Její výstavu Statické drama otevře galerie 20. února 2025. Spolu s ní bude zahájena také společná výstava Luďka Rathouského a Zbyňka Sekala. Spojení tvorby těchto dvou autorů otevírá otázky o smyslu uměleckého konání skrze abstraktní formy, jež však podléhají vlivu materiálů, v nichž jsou formovány.
Fotografická výstava s názvem Hradec Králové, otec a syn Zdeňka a Jana Mertových přináší citlivé reportážní zachycení proměn města Hradce Králové od 70. let po současnost. V dalším výstavním projektu propojí rodák z Hradce Králové Michal Kindernay zvukové umění s ekologickými tématy prostřednictvím unikátní zvukové sochy reagující na městské prostředí. Zvuk nahradí tradiční výtvarné prvky a stane se nositelem významu.
Minimalistická díla Davida Čumala, která rezonují s tvorbou Adrieny Šimotové, pak přinášejí zkoumání osobních příběhů a materiální abstrakce.
Program GMU pro rok 2025 tedy propojuje minulost, současnost a budoucnost skrze umění, které oslovuje jak odborníky, tak širokou veřejnost. Každá výstava představuje nový způsob, jak více pochopit umění i svět, ve kterém žijeme.
Specifikem GMU je její schopnost reflektovat nejen regionální scénu, ale také zařazovat svou činnost do celostátních a mezinárodních kontextů. Díky unikátním prostorám a progresivní dramaturgii i sbírkotvorné činnosti se GMU stala významnou platformou pro dialog mezi tradicí a současností, propojující široké spektrum diváků od odborné veřejnosti až po rodiny.