Dlabané čluny má smysl testovat pomocí archeologického experimentu, říká archeolog Radomír Tichý
Během letošního června plul po Egejském moři dřevěný dlabaný člun – monoxyl. Od jednoho ostrůvku ke druhému takto urazil 500 kilometrů a jeho posádka doplula z Řecka až do Turecka. Archeolog Radomír Tichý a členové jeho expedice Monoxylon IV tímto experimentem potvrdili, že Egejské moře v takto primitivním člunu překonat lze a naši předci tak činili již minimálně před 9 000 lety. Tak staré je plavidlo nalezené v jezeře Bracciano u Říma, které se stalo předlohou pro experimentální monoxyl.
Letošní výprava byla korunovaná úspěchem a splnili jste cíl své cesty, co teď máte v plánu?
Teď chceme výsledky expedice zpřístupnit veřejnosti, a to odborné i neodborné. Jde o články, přednášky a knihu neobvyklé podoby. Nějaký čas zabere vznik filmu. Mimo to stále pracujeme na nové expozici související s přestavbou části archeoparku ve Všestarech, kterou Královéhradecký kraj zahájí někdy od října. Souvisí to s multimediálním obsahem expozice, kde roli hraje i dlabaný člun na moři.
První plavbu jste uskutečnil už před téměř 30 lety, proč právě monoxyly?
Dlabaný člun má výhodu, že se alespoň výjimečně dochová v archeologických nálezech na rozdíl třeba od člunů kožených, nebo z rákosu. Už jako kluk jsem získal vztah právě k dlabaným člunům, a to i k těm používaným na moři. Ve Středomoří je tak starých nálezů velmi málo, proto má smysl testovat je pomocí archeologického experimentu.
Jak se sháněla posádka na letošní expedici? Bylo to těžké nebo jste měl zájemců plno?
Počet členů posádky je velký, jde o 21 lidí, ale musí být regulovaný. Letos jsme využili i náhradníky, a to kvůli zraněním dvou členů ještě před expedicí. Pozice náhradníka je však obtížná, jde o zapálené dobrovolníky, kteří museli pracovat na stavbě nového člunu, spotřebovat pro expedici všechnu svou dovolenou, platit příspěvek, a ještě povinně sehnat sponzora. Proto zbytek zajistil archeopark. Účastníci se nabalují přirozeně, například polovina se minulé expedice již účastnila.
Plavba z ostrova na ostrov trvá mnoho hodin, jak se při úmorném pádlování námořníci zabaví?
Částečně musí být každý sám se sebou, překonávat sám sebe. K tomu ale musíme přidat kolektivního ducha, kdy všichni nechtějí povolit. Dojde i na zpěv, vyprávění, ale i na ostražitost ve vlnách při pádlování a vylévání vody, nebo při obsluze plachty. Prostě je pořád co dělat, zvláště ve vlnách.
Bude vaše plavidlo k vidění ve všestarském archeoparku?
Ano, a to všechny tři čluny, od toho hypotetické podoby z roku 1995, až po poslední. Druhý ze člunů by měl být dokonce součástí uvedené nové expozice.
Jakým dalším experimentům se věnujete?
I to částečně souvisí se jmenovanou novou expozicí. Dřevo a sekery a výrobky z nich. Zároveň Archeopark Všestary chceme profilovat archeologickým experimentem. Když rozhýbáme repliky předmětů, získáme na ně my i návštěvníci úplně jiný pohled. Konkrétně jde o výrobu a používání kamenných broušených nástrojů z mladší a pozdní doby kamenné.
K dalším tématům ale patří i výroba a použití pravěké keramiky, odlévání bronzových předmětů nebo i méně archeologicky doložené rozdělávání ohně. V počátcích jsou ale i další témata.
Čtěte online zářijové číslo zpravodaje U nás v kraji
Co je to monoxyl?
Monoxyl je jednoduché plavidlo vydlabané z jednoho kmene. Pro současnou expedici Radomíra Tichého byl použitý téměř 300 let starý dub z opočenských lesů, který vyvrátila vichřice. Proto plavidlo dostalo název Král Mochova. Rok trvala jeho výroba a letos v červnu mohla expedice Monoxylon IV. vyplout.
Nejstarší nalezené monoxyly jsou staré téměř 9 000 let a na takto primitivních palubách museli naši předci plout přes Egejské moře z dnešního Turecka do Řecka a dál na západ. S sebou si nesli nejen nástroje a materiály, ale také znalosti zemědělství. Právě tuto teorii o šíření zemědělství z oblasti Předního východu do E vropy v mladší době kamenné před 9 000 lety úspěšně ověřují experimenty Radomíra Tichého.
V dlabaných člunech se v roce 1995 plavil 290 kilometrů z ostrova Samos na poloostrov Atika. Druhá expedice v roce 1998 vyzkoušela námořní plavbu podél pobřeží Itálie, Francie, Španělska a Portugalska.
V roce 2019 se uskutečnil třetí experiment, během něhož posádka urazila 415 kilometrů z ostrova Mélos na Krétu. Jedna z etap měřila přes 100 kilometrů a posádka ji urazila za neuvěřitelných 28 hodin pádlování na moři. Poslední, čtvrtá expedice, vyrazila z Řecka a doplula až téměř na pobřeží Turecka.
Každá expedice spočívala v tom, že posádka neplula přímým směrem a neurazila celou cestu najednou, ale „skákala“ z ostrova na ostrov v E gejském moři, a tak mohla prokázat, že přeplout 550 kilometrů na moři jen ve vydlabaném kmeni stromu je možné.