V pondělí zemřel ve věku 91 let arcibiskup Karel Otčenášek
(ČTK) - V Hradci Králové v pondělí večer zemřel arcibiskup a emeritní biskup královéhradecký Karel Otčenášek. Bylo mu 91 let. Zemřel tiše v biskupské rezidenci, informuje na svých webových stránkách královéhradecké biskupství.
Biskupství uvedlo, že podrobnosti o posledním rozloučení a parte zveřejní v nejbližších hodinách. "Pan arcibiskup Karel Otčenášek mi zůstane v paměti nejen jako výjimečný pastýř naší diecéze, ale také jako mimořádná osobnost dějin církve v Evropě. A konečně i můj osobní vzor na cestě ke kněžství," uvedl na webu diecéze biskup královéhradecký Jan Vokál.
Otčenáškovu službu pro královéhradeckou diecézi považuje za srovnatelnou s mučednictvím. "Od svých 30 let, kdy byl tajně vysvěcen na biskupa, až do pokročilého věku nesl na svých bedrech celou tíži biskupského úřadu jako odpovědnost, kterou mu svěřil Kristus. I přesto, že mu bylo většinu života násilně bráněno, aby svůj úřad veřejně zastával. Na jeho odvaze a nasazení nic nezměnila ani dlouhá léta vězení a internace," uvedl Vokál.
Karel Otčenášek se narodil v Českém Meziříčí na Rychnovsku 13. dubna 1920. Knězem se stal v březnu 1945, o pět let později byl tajně vysvěcen na biskupa. Deset a půl roku byl vězněn v komunistických žalářích. Po amnestii v roce 1962 pracoval jako dělník v mlékárně. Do duchovní správy se mohl vrátit v roce 1965.
Do úřadu hradeckého biskupa se vrátil v prosinci 1989. Rezignoval v červnu 1998. Krátce nato mu tehdejší papež Jan Pavel II. pro jeho zásluhy udělil osobní titul arcibiskupa. V roce 1995 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka, získal také čestné občanství Hradce Králové a další ocenění.
Komunistický režim arcibiskupa Otčenáška nezlomil
Velkou část života zažíval arcibiskup Karel Otčenášek útlak komunistického režimu, kterému ale nepodlehl. Kněz, který se v březnu 1950 stal jedním z nejmladších římskokatolických biskupů té doby, strávil řadu let ve vězení a teprve pád komunistického režimu mu umožnil úplný návrat k jeho životnímu poslání. V pondělí 23. května emeritní biskup královéhradecký Karel Otčenášek ve věku 91 let zemřel.
"Hlavní důraz kladu na to milovat a být milován," říkal kněz, který se ani po odchodu z úřadu královéhradeckého biskupa nepřestal angažovat v církevním životě. Byl osobním přítelem bývalého papeže Jana Pavla II. a mimo jiné také například v létě 2007 vysvětil novou poštovnu na nejvyšší české hoře Sněžce. Často se účastnil setkání bývalých politických vězňů, mezi které sám patřil - od počátku 50. let až do roku 1962 byl nejprve internován v Želivi a později prošel věznicemi Mírov, Leopoldov a Valdice.
Na svobodu se přitom Karel Otčenášek, kterého odsoudili za podvracení republiky, špionáž a velezradu na 13 let, mohl dostat již dříve. Bylo by stačilo, aby se zřekl papeže a odsoudil politiku Vatikánu. "Odmítl jsem, takže jsem od rozzuřeného velitele vězení koupil před shromážděním papalášů facku jako dům," vzpomínal později. Ani po propuštění na amnestii to neměl jednoduché, než se mohl opět věnovat práci s věřícími, strávil tři roky jako dělník v mlékárně v Opočně.
Do duchovní služby se Otčenášek vrátil až po intervenci Vatikánu, spravovat ale směl jen farnost v Trmicích u Ústí nad Labem. Úřady mu také neumožnily jet na druhý vatikánský koncil, přestože dostal tři pozvání. Navíc měl zákaz působit v domovské diecézi - s výjimkou let 1968 až 1973, kdy sloužil v hradecké farnosti Plotiště. Potom se ale musel vrátit na sever Čech, kde působil až do pádu režimu. Ještě v listopadu 1989 se nemohl zúčastnit svatořečení Anežky České v Římě.
Královéhradecká diecéze si tak na svého sídelního biskupa musela počkat 33 let, které uplynuly od úmrtí biskupa Mořice Pýchy do jmenování Otčenáška. Ten se hlavou diecéze stal v prosinci 1989, oficiálně byl do funkce uveden 27. ledna 1990. V biskupském úřadě Karel Otčenášek strávil osm let, vystřídal jej Dominik Duka, který je nyní pražským arcibiskupem.
Na podzim 1998 pak Jan Pavel II. jmenoval Otčenáška arcibiskupem, ocenil tak jeho celoživotní boj za lidská práva a svobodu církve. S minulým papežem přitom českého kněze pojilo dlouholeté přátelství.
Karel Otčenášek se narodil 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí, vesnici ležící na půl cesty z Hradce Králové do Náchoda. Pocházel z nepříliš majetné rodiny koláře. Od mala ministroval a pro dráhu duchovního se podle svých slov definitivně rozhodl v 11 letech, když chodil do první třídy měšťanské školy.
Od poloviny 30. let studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, maturoval v roce 1939. Kněžská studia zahájil v Hradci Králové, pak ale přijal biskupovu nabídku a v době začínající války odjel do Říma. Na kněze byl vysvěcen v březnu 1945 a po návratu domů sloužil v Týnci nad Labem, Horní Rovni a Žamberku. Před zatčením byl vicerektorem kněžského semináře v Hradci Králové.
Vyjádření hejtmana Královéhradeckého kraje k úmrtí arcibiskupa Karla Otčenáška:
"Karel Otčenášek byl výjimečný člověk a jeho úmrtí mě bolestně zasáhlo. Byl to muž nevšední moudrosti, ve které se snoubily jeho životní zkušenosti s přirozenou lidskostí a citem i smyslem pro humor. Nikdy jsem ho neviděl jinak než usměvavého, milého a chápajícího. Člověka, který umí a chce naslouchat druhým, což je v dnešní době čím dále tím vzácnější vlastnost. V jednom z rozhovorů kdysi prohlásil, že když by mohl mít tři přání, přál by si, aby dobře zakončil svůj život, aby nikdo z nás nechyběl v nebi a aby se dařilo na celém světě uskutečňovat lásku jako vzájemné božsko – lidské spřátelování. Myslím, že první přání se Karlu Otčenáškovi bezpochyby splnilo, naplnění těch dalších dvou zbývá na nás ostatních."
Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje
