Vánoční poselství hejtmana Královéhradeckého kraje Pavla Bradíka pod adventním stromem
Vážení a milí přítomní, vážení a milí lidé dobré vůle!
Opět mám – po loňské pauze zaviněné pracovními povinnostmi – tu možnost a čest promluvit k vám pod adventním stromem – pod jedním z nejkrásnějších a mému srdci nejbližších symbolů pokoje, pokory a hlavně – naděje.
Čím začít, nač navázat…
Myslím, že letos nemohu začít jinak než jiným stromem. Také ozdobeným, také symbolem. Ovšem ozdobeným podstatně více – což není totéž jako lépe – a symbolem spíš vánočních trhů a vánočního tržení, než vánoc jako takových. Ano, mám na mysli strom na Staroměstském náměstí, který se pro stovky lidí stal v okamžiku naopak symbolem nejistoty, strachu a neštěstí. Nechci si hrát na věštce či být pobitevním generálem, ale když nás média začala s vehemencí sobě vlastní krmit výrazy jako: Obr z Velkých Karlovic, velikán Karel III., největší strom, jaký byl kdy na Staroměstském náměstí postaven…vzpomněl jsem si – jak jinak – na svého nejoblíbenějšího autora Karla Čapka a jeho úvahu o nebezpečnosti věcí velkých a potřebě dělat věci malé a užitečné, věci, které by svítily a hřály… Copak by proboha byl vánoční strom méně vánoční, kdyby nebyl větší, než ten loňský a předloňský? A byl by vánoční strom vyšší než věže Týnského chrámu ještě vánočnější?
Myslím na tuhle Čapkovu úvahu často a při různých příležitostech – koneckonců pamětníci mezi vámi si možná vzpomenou, že jsem ji připomínal i před lety, kdy jsem měl tu čest zde poprvé promluvit. Pokládám totiž čím dál tím víc lidské velikášství a megalománii za živnou půdu pro bacily hlouposti, bakterie nesnášenlivosti a viry agresivity. A o tom, jaké nemoci, epidemie a pandemie mohou tito původci lidstvu přinést, asi není třeba pochybovat…
Četl jsem, že nový strom postavený na Staroměstském náměstí je skoro o polovinu menší. To je dobře, poučili jsme se. Snad na dobu delší, než do příštích vánoc. A při všem respektu, který mám k bolesti zraněných a šoku a strachu přítomných, dodávám: kéž bychom za žádné své poučení nemuseli nikdy zaplatit cenu vyšší… A pod tímto vánočním stromem, který je do země vrostlý kořeny a ne vsazený dvěma metry uťatého kmene dodávám: Přeji nám všem, abychom v příštím roce – a nejenom v něm – dokázali lépe bojovat s velikášstvím nejen kolem nás, ale i v nás a abychom si vždycky včas uvědomili, že ono klasické sunt certí dénique fínés – jsou konečně jisté hranice neplatí zdaleka jen pro velikost vánočních stromů…