Starostové ocenili podporu okolí průmyslové zóny
Starostové malých obcí z mikroregionu Dolní Bělá a obcí ležících v sousedství průmyslové zóny u Kvasiny dnes poděkovali hejtmanovi Královéhradeckého kraje Pavlu Bradíkovi za podporu směřující do rozvoje jejich regionu. Patnáct zástupců těchto obcí se dnes ráno setkalo s královéhradeckým hejtmanem v rámci jeho dnešní návštěvy Rychnovska v Černíkovicích.
„Podpora rozvoje kvasinské zóny a Rychnovska slouží i lidem z řady dalších obcí. Pokud se zmodernizuje třeba rychnovská nemocnice nebo se postaví nové zázemí hasičů, jsou to investice, které slouží lidem z celé oblasti. Se změnami přicházejí i velké starosti, ale s tím se musí počítat,“ řekl na setkání například starosta Solnice Ladislav Kubíček.
Starostka obce Libel Božena Šedová ocenila za svazek obcí Císařská studánka odpuštění půjčky od Královéhradeckého kraje, které minulý týden schválili krajští zastupitelé. „Zavedení vodovodu bychom si bez podpory kraje z vlastního rozpočtu vůbec nemohli dovolit; pokud bychom měli závazek kraji splácet, měli bychom velké potíže. Bez vody se lidem u nás pochopitelně velmi špatně žilo,“ řekla starostka Lible hejtmanovi.
Z Černíkovic vyrazil královéhradecký hejtman na prohlídku automobilky u Kvasin Škodou Tudor, která se v tomto závodu před zhruba padesáti lety vyráběla. Ředitel kvasinského závodu hejtmana informoval o dalších plánech automobilky na Rychnovsku.
„Rychnovsko je dnes díky automobilce průmyslovým tygrem našeho kraje. Například nezaměstnanost v tomto regionu rekordně klesla: zatímco na konci roku 2005 přesahovala její míra v rychnovském okrese 6 procent, o dva roky klesla pod 3 procenta a dnes je na úrovni 2,34 procent,“ řekl hejtman Bradík. Zájem o kvalitní zaměstnance a snaha si je udržet potvrzuje i personální politika celé řady firem v oblasti. Při návštěvě velké výrobní a obchodní společnosti v Lipovce si královéhradecký hejtman prohlédl například firemní školku se zaměřením na výuku angličtiny, kam mohou chodit děti zaměstnanců.
Na Rychnovsku se během posledních několika let v souvislosti s rozšiřováním automobilové výroby dočkaly stamilionových investic silnice, modernizace nemocnic či čističky odpadních vod. Kraj a stát tam dosud utratily zhruba 900 milionů korun a investice do škol či silnic by tam měly postupně plynout ještě po další dva roky.