První postřehy hejtmana Pavla Bradíka z pracovní cesty do Bruselu
V sobotu 28. února 2004 odlétalo všech devět členů Rady Královéhradeckého kraje na pětidenní pracovní cestu do Bruselu. Na dojmy, postřehy a první ohlasy z cesty jsme se zeptali hejtmana kraje Ing. Pavla Bradíka.
Cílem cesty bylo seznámit se s chodem bruselské administrativy, orgánů EU od komisí až po výbor regionů a po jednotlivá generální ředitelství a regionální zastoupení. „Domnívám se, že je velmi důležité, abychom v okamžiku vstupu věděli jak funguje Evropa, jak funguje hlasování, jaké jsou pravomoci jednotlivých institucí“. I z tohoto důvodu byla cesta do Bruselu dle slov hejtmana velice užitečná.
„Měli jsme šanci hovořit s velmi významnými lidmi, prohlédnout si nejdůležitější instituce od parlamentu, po radu a výbor regionů. Naši kolegové úředníci jedou do Bruselu přibližně za měsíc – mají podobný program jako jsme měli my – seznamovat se s prostředím, případně navazovat kontakty. Nemůžeme být v Evropské unii a nevědět, kdo jsou komisaři, kdo prezident, co je Evropská komise.“
Členové rady dostali i konkrétní nabídky na spolupráci, především v oblasti stážistů. „To je ohromná šance pro mladé lidi vybavené jazykově, kteří se nejen zdokonalí jazykově, ale během tří až pěti měsíců naváží i osobní a pracovní kontakty. A to může být velice důležité pro kraj.“
Další otázkou, která byla velmi diskutována, je stálé zastoupení kraje v Bruselu. „Členové rady navštívili Dům holandských provincií. Holandsko přišlo se zajímavým nápadem - mít dům pro všechny své regiony. Česká republika ještě tuto záležitost nemá vyřešenu. Vhodným se jeví, aby všechny regiony nebo Česká republika měla jeden dům, kde by byly zastoupeny všechny regiony.“
Součástí návštěvy byla prohlídka Českého centra. Krajští radní jednali o nabídce využití volných kancelářských prostor od regionálního zastoupení anglického hrabství West Midlands. V jejich prostorách již sídlí Dolnoslezské vojvodství.
„Se vstupem ČR do Evropské unie se pro občany ČR, zvláště pak pro mladou generaci, otevírají obrovské pracovní a studijní možnosti. Je však nutné si uvědomit, že úředním jazykem je angličtina stále více s francouzštinou, a to je výzva nejen pro úředníky, ale i pro nás politiky - umět komunikovat v jednom nebo ve dvou cizích jazycích. Jinudy cesta nevede: úředník nebo politik, který to nedokáže, má budoucnost velmi nejasnou.“
