Před 40 lety do kraje vtrhly polské tanky a ruské stíhačky
Polské tanky a sovětské stíhačky před čtyřiceti lety vtrhly do východních Čech, aby společně s dalšími oddíly vojsk Varšavské smlouvy potlačily demokratický proces v tehdejším Československu. Na straně okupantů stála síla a zbraně. Obyvatelé regionu čelili násilí plakáty, peticemi, odstraňováním směrovek ze silnic i svébytným českým humorem. Výročí okupace z roku 1968 nyní připomene výstava dokumentů v Muzeu východních Čech v Hradci Králové a pietní akt u pomníku v Jičíně, kde po střelbě polského vojáka zahynuli dva civilisté.
„V roce 1968 mi bylo osmnáct let. Násilné přetržení demokratického procesu v naší republice tehdy bytostně zasáhlo mě i mé vrstevníky. Vzpomínky na 21. srpen 1968 jsou pro mě nesmírně živé i po čtyřiceti letech, které od této doby uplynuly,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík.
V Hradci Králové přistálo krátce po půlnoci 21. srpna 1968 první sovětské dopravní letadlo Antonov s výsadkáři, kteří letiště obsadili. Na ploše pak přistálo několik desítek stíhacích letounů a v ulicích měst se v průběhu dalších dnů objevily automobily plné vojáků. Polské tanky vjely do Hradce Králové 23. srpna krátce po třetí hodině odpoledne.
Čeští vojáci a obyvatelé okupantům neposkytovali žádnou pomoc, na náměstích a v ulicích se objevovaly nejrůznější petice, výzvy a protesty. Ve městech také například mizely tabulky s názvy ulic a směrovky, což se dělo pod nepsaným heslem: „Pošťák to najde, rošťák ne.“ Železničářům se zase dařilo v Opatovicích zdržovat vlak, který vezl do Prahy zařízení na rušení vysílání a vyhledávací lokátory.
Přítomnost okupačních vojsk, i když ne v srpnových dnech, měla i v Královéhradeckém kraji své oběti. Opilý polský voják v Jičíně 7. září zahájil na křižovatce Na Letné bezdůvodnou střelbu do okolí, při níž zemřel čtyřiadvacetiletý Jaroslav Veselý a pětapadesátiletá Zdenka Klimešová. Další tři čeští civilisté utrpěli zranění. Na místě, kde se tragédie odehrála, byl umístěn po roce 1989 pomníček. Hejtman Bradík k němu v den výročí začátku okupace republiky, tedy 21. srpna, položí kytici, a uctí tak památku zabitých Čechů.
Atmosféru ze srpna 1968 veřejnosti připomene i výstava dokumentů v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Výstava bude zahájena za účasti hejtmana Bradíka 20. srpna ve 23:15, tedy přesně čtyřicet let poté, co na území Československa vstoupila první okupační vojska. Pro veřejnost se otevře o den později a potrvá až do 5. října.
„Výstava přiblíží lidem atmosféru tehdejších dnů nejen v samotném Hradci Králové, ale i v dalších místech regionu. Shromáždit se podařilo desítky fotografií, plakátů, letáků, výzev a rezolucí, celostátních i regionálních periodik a jejich zvláštních čísel, ale i ukázky tehdy všudypřítomného lidového humoru,“ uvedl ředitel muzea Zdeněk Zahradník. Šlo tehdy o jediné prostředky, kterými se mohli lidé bránit a vyjadřovat svůj odpor vůči okupantům. Návštěvníci se také budou moci seznámit s propagandistickými tiskovinami, které na území Československa rozšiřovala okupační vojska.