Odpovědi hejtmana Královéhradeckého kraje Pavla Bradíka na otázky redaktora Jiřího Leschtiny

6. 2. 2004 Autor: Zuzana Kuchařová

1. Můžete uvést hlavní důvody, proč Královehradecký kraj potřebuje nové administrativní centrum? Proč právě nyní a proč za astronomickou částku více než půldruhé miliardy korun?

 

O rekonstrukci budovy ve Wonkově ulici rozhodl ministr vnitra ještě před zahájením reformy veřejné správy. Jak možná víte, v roce 1999, tedy v době, kdy se o umístění sídla kraje rozhodovalo, ministerští úředníci ještě neměli ani představu, které agendy bude kraj vykonávat a počítali s tím, že bude mít asi 185 úředníků. Dnes, počátkem roku 2004 jich je přes 370. Vzhledem k počtu úředníků i agendám, které v rámci reformy na kraje přešly, není umístění krajského úřadu ve Wonkově ulici vhodné ani z hlediska hlavního architekta města Hradec Králové, ani z hlediska dopravně-urbanistického – ať již jde o komplikované dopravní napojení, špatnou dostupnost prostředky MHD či nedostatek parkovacích míst.

Pořizovací cena nového administrativního centra je 950 mil. Kč. Zbývající finance jsou hodnotou dvacetiletého leasingu. Ve smlouvě je samozřejmě uvedeno, že v případě, že kraj splatí tyto peníze dříve, celková částka, kterou ho bude administrativní centrum stát, se v daném poměru sníží. Cena za metr čtvereční plochy bude kolem 3000 korun, což je nájemné, které platíme za pronájem prostorů detašovaných pracovišť kraje v současnosti.

 

 

2. Proč jste rozšíření kapacity stávajícího sídla kraje neřešili odkoupením areálu Vertex, který vám byl nabízen za šedesát miliónů korun a později po částech rozprodán za čtyřicet pět miliónů korun?

 

K odkoupení areálu bývalého Vertexu za cenu 60 mil. Kč krajské zastupitelstvo nedalo souhlas. Jako maximální cenu k jednání navrhlo 45 milionů korun. Vlastník areálu s  navrhovanou cenou nesouhlasil a tento záměr tudíž nebyl realizován. Podle znaleckého posudku, který si kraj v době, kdy o koupi uvažoval, nechal zpracovat, je tento areál zatížen starými ekologickými zátěžemi, jejichž likvidace by byla velmi nákladná. Dalšími náklady by byla nutná demolice stávajících dvoupatrových objektů provozoven Vertexu. I zde by naprostou nutností bylo vybudování podzemních parkovišť. Wonkova ulice je pouze jednosměrná a její napojení na II. silniční okruh je krajně nevyhovující a v současnosti jinak neřešitelné.

 

 

3. Proč jste rozšíření kapacity neřešili využitím oficiální nabídky na odkoupení budovy PVT, kde již kraj sídlí a budova PVT je propojena sítí s hlavní budovou?

 

K oficiálním jednáním krajské zastupitelstvo v době, kdy probíhala obchodní veřejná soutěž nedalo mandát. Ani nemohlo, porušilo by zákon o veřejných zakázkách, což by pro kraj jako vyhlašovatele soutěže mohlo mít velmi nepříjemné následky! Vlastník budovy PVT se samozřejmě mohl do veřejné obchodní soutěže přihlásit sám.

Rekonstrukce obou objektů by též stála mnoho set milionů korun. Navíc, vzhledem k tomu, že z hlediska dopravně-urbanistického je dosavadní umístění krajského úřadu zcela nevyhovující, hlavní architekt města jeho další rozšíření do okolních objektů nedoporučil.

 

 

4. Připadá vám vhodné, aby se krajský úřad se stovkami úředníků usídlil v samém centru městské památkové rezervace?

 

Neopírám se samozřejmě pouze o názor svůj. Umístění krajského úřadu do budovy bývalého pivovaru je velmi vhodné i podle vyjádření člověka nejpovolanějšího - hlavního architekta města Hradec Králové. Je v souladu s územním plánem města. (viz příloha – dopis hlavního architekta Ing. arch. Petra Brůny)

 

5. Co říkáte názoru architekta Alexandra Wagnera, že areál pivovaru je zcela nevhodný pro administrativní centrum (malá okna, podlaží nejsou ve stejné výši, polovina staveb utopena na svahu bez oken) a přestavění pivovaru na administrativní centrum by si vyžádalo nikoliv rekonstrukci, ale v podstatě destrukci chráněných objektů?

 

Neznám názor pana Wagnera ani jeho osobně. Závazná a důvěryhodná jsou však pro nás stanoviska odborníků, na které jsme se opakovaně obraceli  – útvar hlavního architekta

Samozřejmě, že mezi sebou mohou soupeřit různé názory.

 

6. Hodláte pronajímat v novém administrativním centru skoro 500 kanceláří, které kraj nebude potřebovat. Komu tuto kapacitu nabízíte, s kým konkrétně (prosím jmenovitě) jednáte? Máte k dispozici závazné požadavky budoucích cizích uživatelů?

 

Nevím, odkud čerpáte informace o 500 kancelářích. V zadávací dokumentaci jsme požadovali 600 kancelářských míst, což je samozřejmě podstatný rozdíl. Ještě nebylo zahájeno stavební řízení, projekt bude teprve s krajem jako budoucím uživatelem konzultován. O tom, kolik kanceláří v administrativním centru skutečně bude, tedy budeme jednat a bude záležet na našich požadavcích. O pronájem 3000 metrů čtverečních prostor nás požádala Univerzita Hradec Králové pro své katedry, které sídlí v nevyhovujících prostorách. Část dalších prostor využije ke svým účelům město Hradec Králové. Zčásti chce řešit i nedostatek parkovacích míst ve středu starého města. A prosím, uvědomme si jedno: do dvou let by měla být do Hradce Králové přivedena dálnice. Krajské město tedy bude mít splněn jeden ze základních předpokladů pro další rozvoj. A jsem si jist, že atraktivita Hradce Králové jako místa vhodného pro umístění třeba i evropské administrativy bude ještě daleko větší, než tomu je dnes.

 

 

7. Proč Rada nevyhlásila veřejnou obchodní soutěž nejprve na získání pozemku pro administrativní budovu a to  s dostatečným předstihem, aby umožnila účast na nabídce státu, případně městu?

 

To, že kraji současný stav nevyhovuje, a proto uvažuje o pořízení nového sídla, bylo známo dlouho dopředu. Se státem jsme jednali o převodu některých kasáren do majetku kraje, o nichž jsme původně uvažovali jako o vhodné lokalitě pro krajský úřad. Naše záměry jsme samozřejmě konzultovali i s městem, které je přestavbě bývalého pivovaru na administrativní centrum velmi nakloněno a bude jej využívat společně s námi. V silách samotného města nebylo postarat se o rekonstrukci cenné historické památky.

 

 

8. Proč dále Rada nevyhlásila samostatné veřejné obchodní soutěže na získání nemovitosti, poté na její rekonstrukci a nakonec i na její financování?

 

Rada kraje vyhlásila obchodní veřejnou soutěž na základě návrhu odborné pracovní skupiny ustanovené k tomuto účelu krajským zastupitelstvem.

 

9. Z jakých peněz a jaké rozpočtové kapitoly bude kraj splácet pravidelné leasingové splátky, které dosáhnou výše devadesát miliónů korun ročně poté, co vzroste DPH o sedmnáct procent od 1. května tohoto roku?

 

Zdrojem financí pro splátky bude krajský rozpočet, jehož současný objem činí 6,5 mld. korun ročně (t.č. před zákonem o rozpočtovém určení daní). Dalším zdrojem bude nájemné od subjektů, které v administrativním centru budou sídlit. Použijeme i příspěvek, který jsme na sídlo krajského úřadu dostali od státu. O dalších financích ze státního rozpočtu i jiných zdrojů dále intenzivně jednáme.

 

 

10. Proč není ve smlouvě ze společností s Immorent ČR zapracováno toto zvýšení DPH, po němž ještě podstatně vzroste cena celé zakázky?

 

Pokud vím, o zvýšení DPH ještě do dnešního dne nebylo Parlamentem rozhodnuto. Zvýšení DPH by se ale stejně dotklo jakékoliv varianty realizace stavby krajského sídla, a to okamžitě. V našem případě bude případný vliv dopadu DPH rozložen do „splátkových let“, což je výhodnější. Smlouva je uzavřena v souladu s návrhem předloženým uchazečem obchodní veřejné soutěže, který vyplýval ze zadání soutěže a odpovídal podmínkám zadání.

 

 

11. Jaký  je ve smlouvě termín dokončení přestavby pivovaru v administrativní centrum a jaké jsou sankce ze strany kraje vůči společnosti Immorent v případě nesplnění tohoto termínu?

 

Termín dokončení přestavby bývalého pivovaru a jeho předání kraji ze strany společnosti Immorent je stanoven na 18 měsíců ode dne vydání stavebního povolení. Za každý započatý den prodlení je smluvní pokuta ve výši 250 tis. Kč. Tato lhůta bude prodloužena jen v případě soudních sporů v oblasti správního soudnictví, které by znemožnily dokončení stavebních úprav ve stanoveném termínu.

 

 

12. V roce 2002 nabízela firma HK centrum Brno areál pivovaru městu Hradec Králové za 42 miliónů korun. Letos stejná firma prodala stejný pivovar společnosti Immortal za 115 miliónů. Jak vysvětlíte, že jste podepsáním leasingové smlouvy akceptovali  trojnásobné zvýšení ceny (za jediný rok),  kterou nakonec zaplatí kraj?

 

Královéhradecký kraj nevyhlašoval obchodní veřejnou soutěž na rekonstrukci areálu bývalého pivovaru, ale na pořízení sídla kraje. Legitimní zadávací podmínkou pro přihlášení do této soutěže bylo, že uchazeč musí mít k nemovitosti vlastnické právo. Krajské zastupitelstvo tedy nerozhodovalo o tom, zda kraj koupí areál bývalého pivovaru za 42 milionů korun či za 115 milionů korun, toto rozhodování by samozřejmě bylo velmi jednoduché. Rozhodovalo o tom, zda je celková nabídka vítěze veřejné soutěže taková, že stojí za to ji využít.

 

 

13. Vámi zvolený model veřejné soutěže vede k tomu, že veřejná instituce – kraj bude platit za objem prací, o jejichž ceně se dohodly dva soukromé subjekty – Immorent a Skanska. Jaké máte záruky, že tato cena je pro kraj nejvýhodnější, když neproběhla veřejná soutěž na dodavatele přestavby pivovaru?

 

Ale veřejná soutěž na dodavatele přestavby pivovaru proběhla v rámci obchodní veřejné soutěže na pořízení sídla kraje! Záměr Královéhradeckého kraje ve vztahu k novému sídlu byl dlouho znám. Do této soutěže se mohl přihlásit každý subjekt, který splnil její podmínky. Mohla se tedy přihlásit kterákoliv leasingová společnost vlastnící zadávacím podmínkám vyhovující nemovitost, která měla pro tyto účely uzavřenou smlouvu se stavební firmou či kterákoliv stavební firma se zajištěným financováním. Společnost Immorent to udělala a její nabídka byla pro kraj zajímavá.

A troufám si říct, že i pro město. Chátrající pivovar v centru památkové zóny by nebylo městu, které je právem nazýváno salonem republiky, dobrou vizitkou. Ti, kteří si uvědomili i tuto souvislost, měli politickou odvahu o této variantě rozhodnout, i když v drtivé většině nejsou občany Hradce Králové. Rád bych jim za to chtěl upřímně poděkovat.