Nemocnice budou mít problém poskytovat intenzivní akutní péči, zřídí společnou krizovou linku

24. 1. 2011 Autor: Imrich Dioszegi

Pokud by se naplnily hrozby lékařů a všichni podávající výpovědi by začátkem března nemocnice v Královéhradeckém kraji opustili, bude zajištění odpovídajícího rozsahu intenzivní akutní péče velice složité. Dnes se na tom shodli zástupci všech nemocnic v kraji, kteří v rámci tzv. zdravotnického krizového štábu jednali o chaotické situaci, která českému zdravotnictví na území regionu v současné době hrozí.

Šéfové krajských nemocnic, krajské zdravotnické záchranné služby a Fakultní nemocnice Hradec Králové se zároveň dohodli na zřízení společné krizové linky dispečinku Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje, která bude pohotově sledovat stav vytíženosti na pracovištích intenzivní akutní péče ve všech nemocnicích v kraji a podle toho se budou pacienti do zdravotnických zařízení umisťovat.

„Situace se z dnešního pohledu jeví jako na hranici udržitelnosti, někdy i za ní, především z pohledu intenzivní akutní péče. To jsou stavy, kdy lidé musí být připojeni na přístroje a vyžadují neustálý odborný dohled. Personál, který v nemocnicích zůstane, pokud se hrozby naplní, bude moci situaci zvládat stěží,“ řekl ředitel Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Martin Scháněl.

V kraji podalo výpověď k poslednímu únoru celkem 309, z toho 121 z krajských nemocnic a zbytek v hradecké fakultní nemocnici; výpovědi zatím nikdo nestáhl.

Podle vedení krajského zdravotnictví nelze upřednostňovat zájmy jedné profesní skupiny před druhou, například lékaři před zdravotními sestrami či sanitáři. Zatím se neobjevuje ani žádná varianta kým chybějící lékaře v nemocnicích nahradit.

„Nedávno jsme dostali zajímavou nabídku zaměstnat nemalý počet lékařů z Ukrajiny. Tuto možnost nyní prověřujeme, ale není možné, aby vyřešili situaci od začátku března. Jde o dlouhodobější a komplikovanou spolupráci, kterou si dovedu představit někdy v budoucnu,“ uvedla krajská radní Jana Třešňáková.