Mzdy v Královéhradeckém kraji v 1. pololetí 2009 vzrostly meziročně o 500 Kč
(ČSÚ) - V 1. pololetí 2009 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v kraji na přepočtené počty zaměstnanců celkem 19 646 Kč, což představuje meziroční nárůst o 2,6 %, tj. o 495 Kč. Proti průměru České republiky náš kraj zaostal o 2 959 Kč a tempo růstu bylo jen o desetinu procentního bodu pomalejší. Nejvyšší průměrná mzda byla v Hl. městě Praze a náš kraj za ní zaostal o 9 150 Kč. Výše průměrné mzdy řadí náš kraj na 8. příčku mezi čtrnácti kraji, meziroční tempo růstu bylo šesté nejrychlejší.
Vývoj reálných mezd je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn i růstem spotřebitelských cen (inflace), které se v uvedeném období meziročně zvýšily o 1,8 %. Reálná mzda v kraji tak vzrostla o 0,8 %, což je téměř na úrovni průměru České republiky (o 0,9 %). V šesti krajích došlo k meziročnímu snížení reálných mezd, nejvýraznější pokles byl v okrese Zlín.
Zaměstnanci a jejich mzdy v krajích v 1. pololetí 2009
Změny v celkovém mzdovém vývoj souvisí také s poklesem zaměstnanosti v kraji. Podobně jako v ostatních krajích došlo také v Královéhradeckém kraji k meziročnímu poklesu počtu zaměstnaných, který lze kvantifikovat v přepočtu na plně zaměstnané jako snížení o 4 tisíce osob, tj. o 2,3 %. V porovnání s ostatními regiony je to po Ústeckém kraji druhý relativně nejnižší pokles.
Průměrná mzda podle dříve zveřejňovaného konceptu, tj. na fyzické osoby a bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, v 1. pololetí meziročně vzrostla o 454 Kč (o 2,3 %) a dosáhla v kraji výše 20 006 Kč.
Od 1. čtvrtletí 2009 došlo k přechodu na novou metodiku výpočtu průměrných mezd, kde přednost dostaly údaje za přepočtené počty zaměstnanců a soubor obsahuje údaje za nezjištěné podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, které jsou doplněny na základě matematického modelu. Zároveň budou pro omezenou dobu uváděny také základní údaje ve staré metodice, kde se počty zaměstnanců počítají bez ohledu na jejich úvazek (tzv. fyzické osoby) a výsledky odpovídají jen zjištěnému souboru. V obou konceptech se však výsledky týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce, zahrnuti nejsou podnikatelé a OSVČ, ale i osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů a soudci aj.
Další informace naleznete zde.