Města na Hradecku si sběrné dvory chválí, i když je stojí miliony
(ČTK) - Města v Královéhradeckém kraji si chválí provoz sběrných dvorů odpadů, i když je stojí miliony korun ročně. Podle radnic si lidé zvykli tuto zdarma poskytovanou službu využívat. Dvory podle radnic významně omezily vznik černých skládek. Například ve stotisícovém Hradci Králové množství uloženého odpadu na sběrné dvory stále stoupá a radnice nedávno zřídila již čtvrtý dvůr. ČTK to zjistila v anketě mezi městy v kraji.
Hradecká radnice zřídila první sběrný dvůr v roce 2000. "Chtěli jsme dát lidem možnost ukládat větší množství odpadu najednou, aniž bychom zvyšovali počty svozových nádob v ulicích," řekl mluvčí hradecké radnice Václav Svoboda. Dosavadní čtyři sběrné dvory vedení města pokládá za dostatečné.
Případné černé skládky v okolí města mají podle hradecké radnice na svědomí hlavně lidé z okolních obcí. Jejich obyvatelé totiž musejí za uložení odpadů na hradecké dvory, na rozdíl od obyvatel Hradce, platit. "Vyzvali jsme několikrát představitele okolních obcí, aby zaplatili příspěvek na provoz dvorů, ale zatím je odezva nulová," řekl hradecký primátor Otakar Divíšek. Ročně město stojí provoz sběrných dvorů asi 20 milionů korun.
Radnice druhého největšího města kraje Trutnova zřídila sběrný dvůr už v roce 1994 zejména proto, aby lidé měli kam uložit nebezpečné odpady. Nyní mohou na dvůr, který radnice dotuje asi 900.000 korunami ročně, bezplatně dávat i jiné odpady. "Množství odpadů uložených na sběrný dvůr je poslední dobou stejné a nijak se nemění ani počet černých skládek. O zřízení dalšího sběrného dvora neuvažujeme," uvedla mluvčí radnice Veronika Svobodová.
Jeden sběrný dvůr mají od roku 1997 k dispozici i lidé v Náchodě. Ukládání odpadů včetně například elektrospotřebičů je zdarma s výjimkou stavebních odpadů v množství nad 100 kilogramů. Pak je cena za uložení stavebního odpadu jedna koruna za jeden kilogram. Ročně stojí provoz sběrného dvora náchodskou radnici asi půl milionu korun, uvedla mluvčí Náchoda Nina Adlof.