Jakého věku se pravděpodobně dožijí obyvatelé Královéhradeckého kraje

15. 7. 2009 Autor: ČSÚ

Naděje dožití (nebo také střední délka života) je základní ukazatel, který vychází z úmrtnostních tabulek, které v pravidelných intervalech zpracovává a vydává Český statistický úřad. Pro vyloučení nahodilých jevů jsou údaje zpracovávány za celou ČR každoročně, za kraje z podkladů dvou let a za okresy z podkladů pěti let. Tento ukazatel vyjadřuje počet let, které v průměru ještě prožije osoba ve věku x let za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný právě úmrtnostní tabulkou (jedná se tedy o hypotetický údaj). Nejčastěji se udává střední délka života ve věku 0, tedy při narození, a vzhledem k odlišnosti v úmrtnosti obou pohlaví zásadně zvlášť za muže a ženy.

Královéhradecký kraj dosahuje dlouhodobě nejvyšších hodnot mezi kraji České republiky, i přesto, že jeho obyvatelstvo patří mezi nejstarší v republice hned za Hl. městem Praha. Naděje dožití mužů i žen je mírně nad průměrem ČR po celé sledované období let 1991 až 2008 a rozdíl mezi pohlavími se postupně mírně snižuje – ve sledovaném období let 1991-1992 byla očekávaná délka života mužů při narození nižší zhruba o 7,2 let v Královéhradeckém kraji a o 7,7 let v ČR než u žen a za poslední období 2007-2008 to bylo již jen 5,4 let v Královéhradeckém kraji a 5,9 let v ČR.

Naděje dožití mužů Královéhradeckého kraje je druhá nejvyšší za Hl. městem Praha, u žen je to 4. místo mezi kraji. Překoná-li člověk rizika úmrtí v kojeneckém a dětském věku, jeho šance se zvyšují – například 30letý muž má statisticky před sebou ještě 45,86 let - měl by se tedy dožít 75,86 let, což je téměř o rok více než u novorozence; překoná-li pak i riziko úmrtí spojené se středním a vyšším věkem, jeho pravděpodobná délka života se ještě zvýší (např. 80letý muž by měl mít před sebou ještě 6,83 let - celkem by se tedy dožil 86,83 let , tj. téměř o 12 let více než u novorozence).

Obecně se ukazatel naděje dožití při narození stále zvyšuje, a to v důsledku poklesu intenzity úmrtnosti. Přitom rozhodující změny v úrovni a struktuře úmrtnosti jsou dávány do souvislosti s významnými změnami sociálně ekonomických podmínek po roce 1989, které se mimo jiné výrazně promítly do zdravotního stavu obyvatelstva (rozsah nabídky odborné lékařské péče, dostupnost nejmodernějších technologií a kvalitních léků, životní styl populace směřující ke zdravému způsobu života, kvalita životního prostředí).

Z regionálního hlediska si rozdíly v intenzitě úmrtnosti zachovávají dlouhodobě určité charakteristické rysy, a to bez významného vlivu prohlubujících se sociálních a ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony. Při poměrně rovnoměrném vystavení populace nepříznivým vlivům životního prostředí a při nivelizovaném sociálním prostředí jsou však příčiny rozdílů ve výši úmrtnosti (a tím také délky naděje na dožití) mezi jednotlivými regiony často nejasné.

Jisté rozdíly byly zjištěny ve vyšší úmrtnosti v průmyslových krajích na severozápadě Čech a na severu Moravy a nepatrně vyšší naděje dožití byla zjištěna ve městech (výrazněji u mužů než u žen) proti venkovu, pravděpodobně jako důsledek vzájemného působení mnoha faktorů ovlivňujících intenzitu úmrtnosti – např. včasná dostupnost lékařské záchranné služby, hustota zdravotnických zařízení a jejich kvalita, způsob života charakteristický pro danou populaci.

Více informací naleznete v publikaci Úmrtnostní tabulky za ČR, oblasti a kraje 2008

Věk obyvatel se postupně prodlužuje a průměrný věk bývá se střední délkou života často zaměňován (je to aritmetický průměr všech jedinců v dané populaci). Pokud se tedy napíše že „průměrný věk stoupá“ není naprosto jasné o který ukazatel se jedná a je potřeba ho specifikovat (např. průměrný věk obyvatel, průměrný věk při úmrtí, apod.).

Další statistické novinky najdete na stránkách královéhradecké krajské pobočky Českého statistického úřadu.