29 milionů korun za bezpečí v Libčanech vymáhá kraj u soudu
29 milionů korun z veřejných zdrojů, které sloužily k řešení nebezpečné situace ve skladu chemikálií v Libčanech, bude Královéhradecký kraj vymáhat u Krajského soudu v Hradci Králové. Hlavní líčení s majiteli firmy, která v areálu bývalé libčanské továrny působila, se u královéhradeckého krajského soudu rozběhne 3. září. Kraj tak uplatňuje nárok na náhradu škody v trestním řízení proti lidem, kteří stáli za řízením skladu.
Přímo z krajského rozpočtu bylo během vyhlášeného stavu nebezpečí nutno zaplatit za nejnutnější práce v Libčanech 2 miliony korun. Ze státního rozpočtu pak v rámci účelové neinvestiční dotace bylo vyplaceno dalších celkem 27 milionů korun. Dalších pět milionů korun uvolnilo na pokračování prací v libčanském skladu také město Hradec Králové.
„Učinit z Libčan opět bezpečné místo pro tamní obyvatele i životní prostředí bylo nákladné a trvalo dlouho. To, že jsme v dané krizové situaci nemohli postupovat lépe ani levněji potvrdily i některé nezávislé odborné instituce,“ uvedl hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík.
Ze znaleckého posudku CENIA, české informační agentury životního prostředí, jehož závěr je uveden v obžalobě, totiž vyplývá, že způsob řešení situace, kterou se podařilo odhalit po zásahu policie vloni v dubnu v Libčanech, byl přiměřenou reakcí na zjištěné skutečnosti. Potvrzuje také například rizika ohrožení života lidí a životního prostředí, které sklad představoval. Stejně vyznívá i znalecký posudek lesnické a environmentální fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Po skončení sanace skladu kraj nechal vypracovat odbornou analýzu, ze které vyplynulo, že půda v areálu bývalé továrny Vertex je kontaminovaná ropnými látkami a toxickými kovy, které se dostaly také do kanalizace v bývalém skladu. Jedy však nepronikly do podzemních vod a do studní, jejich zamoření v souvislosti s činností v chemickém skladu nehrozí.
Specialisté v Libčanech identifikovali asi 600 tun chemikálií, které odborníci označili za vysoce rizikové: množství látek a způsob jejich uložení přímo ohrožoval tamní obyvatele a životní prostředí.