WHISTLEBLOWING

25. 9. 2024 Autor: Vladimír Kučera

Oznamování škodlivého jednání

Královéhradecký kraj má nastaven vnitřní oznamovací systém pro příjem a vyřizování oznámení podaných v souladu se zákonem číslo 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, v platném znění (dále jen „zákon“) se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále též „Směrnice (EU) 2019/1937“).

Věcná působnost

Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u Královéhradeckého kraje, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti u Královéhradeckého kraje a které

  • a) má znaky trestného činu,
  • b) má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
  • c) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo
  • d) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti
    • 1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
    • 2. daně z příjmů právnických osob,
    • 3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
    • 4. ochrany spotřebitele,
    • 5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
    • 6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
    • 7. ochrany životního prostředí,
    • 8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
    • 9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
    • 10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
    • 11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
    • 12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
    • 13. ochrany finančních zájmů Evropské unie 1), nebo
    • 14. fungování vnitřního trhu 2) včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

Osobní působnost

Oznamovatelem ve smyslu zákona a Směrnice (EU) 2019/1937 se rozumí fyzická osoba, která se v souvislosti s prací u Královéhradeckého kraje nebo jinou obdobnou činností dle zákona (§ 2 odst. 3 písm. a/ až j/ zejména výkon práv spojených s účastí v právnické osobě či výkon funkce v právnické osobě, dobrovolnická činnost, odborná praxe, stáž apod.) dozvěděla o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis spadající do jedné z vymezených oblastí uvedených výše. Musí tak být zachován tzv. pracovní kontext. Královéhradecký kraj vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro něj nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost dle zákona. Anonymní oznámení budou vyřizována mimo režim zákona.

Příslušnou osobou, která přijímá a zkoumá oznámení, případně navrhuje opatření k nápravě zjištěného protiprávního stavu je:

Mgr. Vladimír Kučera
kancelář P1.102 v sídle krajského úřadu
tel. kontakt722 979 085
e-mail
vkucera@khk.cz

Oznámení přijímá výhradně příslušná osoba, v případě její nepřítomnosti její zástupci.

Mgr. Alena Koukalová
kancelář P1.101 v sídle krajského úřadu
tel. kontakt606 783 015
e-mail
akoukalova@khk.cz

Vnitřní oznamovací systém

A. Příjem a zpracování oznámení

  1. Oznámení je možné učinit písemně nebo ústně, a to i telefonicky nebo prostřednictvím systému hlasových zpráv. Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.
  2. O ústním oznámení pořídí příslušná osoba jeho zvukovou nahrávku nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil, přičemž vyjádření se k záznamu nebo přepisu přiloží.
  3. Systém příjmu oznámení je nastaven v případě písemného fyzického i elektronického podání tak, že toto oznámení by mělo být ze strany oznamovatele jednoznačně označeno jako oznámení porušení ve smyslu zákona či Směrnice (EU) 2019/1937, a to za účelem poskytnutí co nejvyšší ochrany oznamovatele. Proto je doporučeno označení písemné zprávy na obálce a u elektronické zprávy v jejím předmětu Whistleblowing nebo Oznámení dle zákona o ochraně oznamovatelů či Směrnice (EU) 2019/1937. Postačí též průvodní informace, že podání je určeno do vlastních rukou příslušné osoby – např. NEOTEVÍRATpouze do rukou příslušné osoby Mgr. Vladimíra Kučery. Je-li oznámení učiněno prostřednictvím podatelny, datové schránky, či je doručeno na adresu e-podatelny kraje, a za podmínky, že je oznámení jednoznačně označeno jako oznámení dle zákona o ochraně oznamovatelů či dle Směrnice (EU) 2019/1937, pracovníci podatelny takovéto podání neotvírají a rovnou ho předají k vyřízení příslušné osobě.


B. Zpracování oznámení

  • 1. Do 7 dnů od přijetí oznámení musí být oznamovatel o přijetí písemně vyrozuměn, ledaže
  • a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo
  • b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.
  • 2. Přístup k podaným oznámením má pouze příslušná osoba a její zástupci, kteří o nich zachovávají mlčenlivost.
  • 3. Příslušná osoba provede předběžné posouzení oznámení, tedy zda spadá oznamované jednání pod oblasti vymezené zákonem a Směrnicí (EU) 2019/1937, zda je dodržen pracovní kontext, o jaký druh protiprávního jednání se jedná a zda postačí oznamované jednání vyřešit interně.
  • 4. Pokud oznámení neobsahuje všechny potřebné informace či údaje, vyzve příslušná osoba oznamovatele k jejich doplnění.
  • 5. Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle zákona bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.
  • 6. Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím.
  • 7. V odůvodněných případech příslušná osoba oznámení postoupí orgánům činným v trestním řízení nebo jiným věcně příslušným orgánům.
  • 8. Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba řediteli krajského úřadu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Nepřijme-li ředitel krajského úřadu opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření. O přijatém opatření ředitel krajského úřadu neprodleně vyrozumí hejtmana a příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele.
  • 9. Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.
  • 10. Příslušná osoba musí vést evidenci údajů z oznámení, do níž má přístup pouze příslušná osoba a její zástupci. Evidence je vedena v elektronické podobě a v rozsahu:
    • a) datum přijetí oznámení,
    • b) jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li jim tyto údaje známy,
    • c) shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, je-li jim její totožnost známa,
    • d) datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a jejich výsledek.
  • 11. Evidence oznámení je vedena v elektronickém systému spisové služby EZOP. Přístup k nim je nastaven v rámci samostatného spisového uzlu Oddělení stížností a dozoru obcí v elektronickém systému spisové služby EZOP pouze pro příslušnou osobu a její zástupce. Písemná oznámení jsou uchovávána v uzamykatelné skříni, do které má přístup pouze příslušná osoba a její zástupci.
  • 12. Oznámení samotná i s nimi související dokumenty jsou uchovávány po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení.

C. Ochrana oznamovatelů

  • 1. Ochrana podle zákona náleží oznamovateli, který oznámení:
  • a) podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,
  • b) podal Ministerstvu spravedlnosti, nebo
  • c) uveřejnil, pokud
  • 1. podal oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a Ministerstvu spravedlnosti nebo pouze Ministerstvu spravedlnosti a ve lhůtách stanovených zákonem nebylo přijato vhodné opatření, zejména příslušná osoba neposoudila důvodnost oznámení podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona, povinný subjekt nepřijal k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření podle ustanovení § 12 odst. 5 zákona,
  • 2. má oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání uvedené v oznámení může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, nebo
  • 3., má oprávněný důvod se domnívat, že v případě podání oznámení Ministerstvu spravedlnosti existuje vzhledem k okolnostem případu zvýšené riziko, že budou on nebo osoba podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona vystaveni odvetným opatřením nebo že je ohrožen postup podle hlavy III zákona.
  • 2. Ochrana před odvetným opatřením podle tohoto zákona náleží rovněž osobě, která oznámení podala orgánu veřejné moci příslušnému podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie.
  • 3. Ochrana před odvetným opatřením nenáleží osobě, která učinila oznámení, aniž měla oprávněné důvody se domnívat, že se zakládá na pravdivých informacích.
  • 4. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení. Za tento přestupek může být uložena pokuta až 50000 Kč.
  • 5. Oznamovatel ani osoba podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona nesmí být vystaveni odvetnému opatření.
  • 6. Ke vzdání se práva na ochranu před odvetným opatřením se dle zákona nepřihlíží.
  • 7. Informace o totožnosti oznamovatele a osoby podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže je příslušná osoba povinna tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů.
  • 8. Poskytuje-li příslušná osoba informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci podle odstavce 7, je povinna o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro které je povinna informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.

Oznámení podle zákona je možné podat též prostřednictvím oznamovacího systému vedeného Ministerstvem spravedlnosti na jeho webových stránkách https://oznamovatel.justice.cz/ (v první části oznamovatel – chci podat oznámení – veřejnost). Další užitečné informace k problematice whistleblowingu naleznete na https://whistleblower.justice.cz/


1) Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie.
2 ) Článek 26 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.