Výkon veřejného opatrovnictví

29. 1. 2024 Autor: Jana Ouřetská

Výkon veřejného opatrovnictví je zastupování v právních věcech a hájení práv opatrovaných obcí. Právní institut opatrovnictví představuje ochranný prostředek pro osoby, které jsou považovány za neschopné spravovat své osobní záležitosti, a to v důsledku duševního onemocnění, mentálního postižení, degenerativního onemocnění nebo těžkého tělesného či smyslového postižení. Opatrovnictví je jednou z forem zastoupení člověka, kdy je mu soudem jmenován opatrovník, aby hájil jeho zájmy. Opatrovník může být určen jak pro obecné zastupování, tak i pro jedno konkrétní řízení. O ustanovení opatrovníka rozhoduje pouze soud.

Právní úprava institutu veřejného opatrovnictví

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, přijata 13.prosince 2006, vstoupila v platnost 3.května 2008 a pro ČR pak 28.října 2009 vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 10/2010.

Přijetím úmluvy se smluvní státy včetně České republiky zavazují „přijmout veškerá odpovídající legislativní, administrativní a jiná opatření pro provádění práv uznaných v této úmluvě.“ Úmluva má na základě článku 10 Ústavy ČR aplikační přednost před českými zákony (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ústava české republiky, vplatném znění).

Ústavněprávní normy mající význam pro opatrovnictví obsahuje Listina základních práv a svobod ČR. Článek 1 stanoví: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“ Článek 3 odst. 3 uvádí: „Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.“ Článek 10 odst. 1 pak stanoví: „Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.“ (Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, vplatném znění).

Nově zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník upravuje podrobněji institut omezení svéprávnosti a opatrovnictví člověka. Opatrovnictví má sledovat ochranu zájmů opatrovance a naplňování jeho práv.

Výkon funkce veřejného opatrovníka je výkonem přenesené působnosti podle § 149b, odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb. o obecním zřízení (od roku 2015).

Omezení svéprávnosti

Jestliže nebude možné využít podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat (předběžné prohlášení, nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti), pak může soud, je-li to v zájmu člověka trpícího duševní poruchou, rozhodnout o omezení jeho svéprávnosti. Omezení svéprávnosti podléhá přezkumu zpravidla ve tříletých intervalech, kdy může na základě znaleckých posudků soud omezení svéprávnosti zúžit nebo zrušit.

Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva jednat v běžných záležitostech každodenního života, jako je například nákup potravin v obchodě. Pokud bude jednat opatrovanec samostatně, ačkoliv nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho jednání prohlásit za neplatné. A pokud jednal opatrovanec samostatně, i když nemohl, považuje se jeho jednání za platné pouze tehdy, pokud jej dodatečně schválil opatrovník anebo sám jednající, pokud nabyl svéprávnosti.

Opatrovnictví člověka

Soud jmenuje opatrovníka člověku v případě, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna. Není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka. Opatrovník musí dbát zájmů a vůle opatrovance, jedná zpravidla společně s ním.

Opatrovnictví je vykonáváno zadarmo; pouze pokud má opatrovník povinnost spravovat opatrovanci jmění, lze mu přiznat odměnu, o jejíž výši rozhodne soud.

Povinnosti opatrovníka

Mezi povinnosti opatrovníka, který nebyl ustanoven jen pro jedno řízení, patří zejména:

  • udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, a to vhodným způsobem a v potřebném rozsahu;

  • projevovat o opatrovance skutečný zájem, tedy vědět o něm, bavit se s ním;

  • dbát o opatrovancův zdravotní stav (pokud je nemocný postarat se o něj);

  • dbát o naplňování opatrovancových práv a chránit jeho zájmy;

  • vysvětlovat mu povahu a následky rozhodnutí o jeho záležitostech, např. soudní rozsudek mu musí vysvětlit tak, aby ho správně pochopil;

  • naplňovat opatrovancova právní prohlášení a dbát jeho názorů (i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání), soustavně k nim přihlížet a zařizovat opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi;

  • dbát, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby odpovídal jeho představám a přáním;

  • v přiměřeném rozsahu se pojistit pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci nebo jiné osobě škodu (pouze pokud mu tuto povinnost uloží soud);

  • dokládat opatrovnické radě, byla-li zřízena, vyúčtování opatrovancova majetku vždy ke 30.červnu.

Finanční příspěvek na výkon veřejného opatrovnictví

Finanční příspěvek na výkon veřejného opatrovnictví vyplácí Ministerstvo vnitra ČR. Od roku 2017 je výkon veřejného opatrovnictví financován ze státního rozpočtu formou tzv. výkonové složky příspěvku na přenesenou působnost.

Obce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby je v současné době stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni (jedná se o úkon jednou ročně, na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel vzhledem k charakteru příspěvku, který je součástí státního rozpočtu).

Metodická podpora kraje obcím

Krajský úřad má ve veřejném opatrovnictví roli metodickou a kontrolní.

Metodickou rolí kraje rozumíme zejména poradenství, pořádání porad a metodických dnů, tvorbu metodických dokumentů, realizace a zprostředkování vzdělávání pro veřejné opatrovníky obcí kraje, komunikace s dotčenými ústředními orgány, se soudy a dalšími spolupracujícími organizacemi a orgány.

Další úlohou kraje je zprostředkování informací mezi ústředními orgány a obcemi.

Kontrola a dohled nad výkonem opatrovnictví

Kontrola výkonu veřejného opatrovnictví krajskými úřady

Krajský úřad v přenesené působnosti vykonává obecně, nikoli jen na základě podnětu, kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí, tedy výkonu opatrovnictví též na základě ustanovení § 67 zákona o krajích č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (a to s odkazem na ustanovení § 149b a ustanovení § 129 a 129b zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů k 1. 1. 2014).

Při kontrole se zjišťuje, zda jsou dodržovány zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů.

Krajské úřady kontrolují výkon opatrovnické funkce i ve vztahu k vedení spisové dokumentace. Ta je vedena v souladu s jejím účelem i charakterem, vyplývajícím z ustanovení § 149b zákona o obcích ve spojení s ustanovením § 1 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), protože jde o výkon přenesené působnosti, tj. výkon státní správy (což je posuzováno jako výkon veřejné správy).

Kontrolu a dohled nad výkonem veřejného opatrovnictví provádí soud a Veřejný ochránce práv.

Metodika výkonu veřejného opatrovnictví na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje

Odbor sociálních věcí, oddělení sociální práce, prevence a registrace soc. služeb

Mgr. Zuzana Machová

metodička sociální práce na obcích a veřejného opatrovnictví

telefon: 702212226, 495817571

e-mail: zmachova@kr-kralovehradecky.cz

Mgr. et Mgr. Jana Ouřetská, DiS.

metodička veřejného opatrovnictví a koordinátorka rodinné politiky v KHK

telefon: 702235714, 495817325

e-mail: jouretska@kr-kralovehradecky.cz

Metodika výkonu veřejného opatrovnictví (viz. příloha níže v "Souborech ke stažení")

Metodika výkonu veřejného opatrovnictví (2. přepracované vydání) byla napsána díky projektu Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji VI, Reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0010322.

Přílohy:

Základní informace pro obce jako veřejné opatrovníky, Ministerstvo vnitra ČR, dostupné na: www.mvcr.cz/clanek/verejne-opatrovnictvi.aspx.

Tabulky s vybranými oblastmi péče o opatrovance (viz. přílohy níže):

Mapování dluhové situace opatrovance

Oblast mapování majetku opatrovance

Oblasti mapování životní situace opatrovance

Sestavení rozpočtu opatrovance

Odkazy:

Veřejný ochránce práv, dostupné z: www.ochrance.cz.

Řešení dluhové problematiky, dostupné z: www.dluhovylabyrint.cz/.

Ministerstvo vnitra ČR, Veřejné opatrovnictví, dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/verejne-opatrovnictvi.aspx

Legislativní zdroje:

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 10/2010.

Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, v platném znění.

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ústava české republiky, v platném znění.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoc v hmotné nouzi, v platném znění.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění.

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění.

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění.

Soubory ke stažení