Sociální služby › Informace pro poskytovatele služeb › Rozvojové projekty › Předcházející projekty › Projekt Lokality II › Aktuality projektu
Aktuality projektu
Někteří obyvatelé v regionu ze sociálně vyloučených lokalit se svým způsobem života propadají takřka do doby kamenné. Ukázal to průzkum Etnologického ústavu Akademie věd, který se konal od loňského října do konce letošního února. Sociální pracovníci se těmto lidem snaží pomoci, ale většinou narážejí na jejich odpor a nezájem. Královéhradecký kraj na terénní práci, která pomáhá obyvatele ze sociálně vyloučených lokalit začlenit zpět do běžného života, rozděliluje více než 14 milionů korun, jež loni získal z Evropského sociálního fondu.
Uběhlo téměř sedm měsíců, kdy v Broumově začali působit dva terénní pracovníci a krajský vedoucí terénní sociální práce občanského sdružení Romodrom. Jak se zapojili do dění ve městě v oblasti poskytování sociálních služeb, můžete posoudit sami.
Od července roku 2009 působí v Rychnově nad kněžnou terénní sociální pracovnice občanského sdružení Romodrom. které zde poskytuje služby terénní práce. Posláním je integrace a prosazování práv osob ohrožených sociálním vyloučením a to v jejich přirozeném prostředí. Pomoc nabízíme všem občanům, kteří mají zájem zlepšit svou životní úroveň.
Denně několik telefonátů na úřady, šest splátkových kalendářů, jedno jednání ve škole, u soudu a na policii. V pondělí a ve středu doučování s dětmi, příprava podzimní výzdoby, výlet do knihovny. Hodiny přesvědčování dětí a rodičů k dalšímu studiu. Tak nějak vypadá měsíční přehled práce terénních sociálních pracovnic z Městského úřadu v Kostelci nad Orlicí. Dvě terénní pracovnice pracují s více než 200 Romy z Kostelecka a Týnišťska. Provází je v průběhu celého života od narození do smrti.
Od srpna tohoto roku v Královéhradeckém kraji působí občanské sdružení Romodrom, které zde poskytuje služby terénní práce. Posláním je integrace a prosazování práv osob ohrožených sociálním vyloučením a to v jejich přirozeném prostředí. Pomoc nabízíme všem občanům, kteří mají zájem zlepšit svou životní úroveň.
Občanské sdružení Romodrom je romským sdružením, jehož posláním je integrace a prosazování práv osob ohrožených sociálním vyloučením. V Královéhradeckém kraji poskytuje služby terénní sociální práce v rámci programu „Romodrom pro regiony“ a to díky finanční podpoře z individuálního projektu Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v KHK.
Královéhradecký kraj uspořádal seminář pro starosty a starostky obcí, věnovaný vyloučeným lokalitám, potřebám jejich obyvatel a možnostem společenské integrace. Všichni přítomní se shodli na tom, že cesta vede přes spolupráci a individuální přístup na místní úrovni.
V únoru 2009 začala realizace projektu určeného na podporu integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji. Jaké klíčové aktivity projektu mají napomoci této integraci a jak probíhá realizace projektu, bude představeno na tiskové konferenci 21. 10. od 11:15, které se zúčastní radní zodpovědný za sociální oblast kraje, Miroslav Uchytil, a členové projektového týmu. Konference se závěrečným rautem proběhne v místnosti 9-N2.902.
Další vzdělávání terénních pracovníků, kteří působí ve vyloučených lokalitách regionu, podpoří Královéhradecký kraj. Díky odbornému kurzu se naučí například lépe chránit práva svých klientů, uplatňovat metody sociální práce i vyhodnocovat případná rizika. Královéhradecký kraj již dříve na terénní práce, které pomáhají obyvatele ze sociálně vyloučených lokalit začlenit zpět do běžného života, například umožnit jim opět získat zaměstnání a udržet si ho, vyčlenil více než 14 milionů korun.
Tvorba Strategie je jednou z klíčových aktivit individuálního projektu Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit Královéhradeckého kraje.
Jaké jsou projevy sociálního vyloučení?
Jedná se zejména o:
• prostorové vyloučení – špatná úroveň bydlení, izolované lokality, nedostatečná občanská vybavenost,
• symbolické vyloučení – spojeno se stigmatizací, zevšeobecňování negativních vlastností jedinců, či skupin,
• nízká míra vzdělanosti – ztížené možnosti toto překonat,
• ztížený přístup k legálním možnostem výdělečné činnosti,
• závislost na sociálních dávkách, materiální chudoba,
• rizikový životní styl, špatné hygienické podmínky, horší zdravotní stav,
• životní strategie orientované na přítomnost,
• uzavřený ekonomický systém, časté zastavování majetku, půjčování peněz, lichva, tzv. rychlé půjčky,
• větší riziko výskytu sociálně patologických jevů a kriminality,
• snížené sociokulturní dovednosti – např. jazyková bariéra.
Které osoby jsou nejvíce ohrožené sociálním vyloučením?
Etnické a jiné menšiny, osamělí senioři, osoby s nízkou mírou vzdělání, dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaní, fyzicky a mentálně handicapované osoby.
Jak vzniká sociálně vyloučená lokalita?
• sestěhováním se chudých rodin do lokalit s cenově dostupným bydlením,
• vytlačováním chudých rodin z lukrativních adres přidělováním náhradních bytů,
• řízeným sestěhováním neplatičů nájmu a osob považovaných za nepřizpůsobivé do ubytoven či holobytů
Proč rozdělení na venkovské a městské vyloučené lokality?
Uvedené rozdělení vnímáme jako pracovní nástroj, který umožní spolupracujícím subjektům lépe zacílit některá doporučení a strategie řešení problémů. Rozdělení nám umožňuje zpřehlednit charakteristické rysy jednotlivých sociálně vyloučených lokalit. Toto rozdělení nám nabízí velkou variabilitu typů sociálně vyloučených lokalit vzhledem k velikosti obce, kde se lokalita nachází.
Naopak malou variabilitu nalezneme v rozdělení lokalit podle míry zaměstnanosti, či úrovně vzdělání jejích obyvatel.
![Královéhradecký kraj [logo]](/images/khkraj/kralovehradecky-kraj.gif)
