Strategie výstavby dostupného bydlení KHK 2026 - 2036 je potřebná pro kvalitní plánování územního rozvoje v Královéhradeckém kraji, v tomto případě z pohledu zajištění dostupného bydlení. Téma dostupného bydlení je součástí politiky v České republice po více jak 20 let. Nicméně dosud jediným řešením je zavedení národních dotačních programů, aniž by toto bylo doprovázeno reálným plánem pro vytipování vhodných lokalit, zavedení typizovaných projektů, které budou jednoduše stavebně ekonomicky propočítány a nadále jasným plánem pro celkový rozvoj kraje ohledně zajištění dostupného bydlení, a to zejména pro oblasti, které by splňovaly socio-ekonomické ukazatele příslušného území, jenž se tak budou cíleně v tomto směru rozvíjet.
Za posledních 20 let tak vznikl bezpočet různých socio-ekonomických studií, které se však většinově shodují v několika tématech. Tím hlavním je postupně stále větší nedostupnost bydlení pro mladé rodiny a dále nedostupnost bydlení pro samoživitelky/samoživitele v rámci tzv. neúplných rodin a dále i nedostupnost bydlení pro sociálně slabší vrstvy společnosti. Po překonání koronavirové pandemie, energetické a inflační krizi však tento fenomén prostupuje společností dále a v posledních letech jsou tímto problémem zasahovány i další vrstvy společnosti, kdy v současné době velmi často již na vlastní bydlení nedosáhne ani rodina ze střední ekonomicko-společenské vrstvy. Zatímco ve zbytku Evropy je ještě možné problematiku řešit v rámci tzv. nájemního bydlení (a v demokratické západní části Evropy tento způsob zajišťování bytových potřeb obyvatelstva byl i součástí postupného historického vývoje), v České republice již i tato forma řešení bytových potřeb obyvatelstva je zásadním způsobem ohrožena, neboť i běžné nájemné v tomto směru zásadním způsobem podražilo a dnes má problém takové tržní nájemné hradit i střední třída. Jedním ze způsobů řešení této problematiky tak je i zvýšení nabídky bydlení, a to však v určité kvalitě a za nízké náklady, a proto existuje pojem tzv. dostupného bydlení. Tedy takového bydlení, na které ekonomicky (ať již formou vlastnictví, nebo formou nájemního bydlení) dosáhne nejen střední třída, ale i případně osoby ekonomicko-sociálně slabé.
Pokud však mají být veřejné prostředky, poskytované na toto téma Českou republikou formou dotací a případné konzultační činnosti k naplnění podmínek pro získání takové dotace, investovány v souladu s celkovým rozvojem území kraje a tak, aby dávaly současně socio-ekonomický smysl, to vše ve svém komplexu, je zapotřebí vytvořit adekvátní plán, a to ideálně na úrovni kraje. Za tímto účelem je dále možné vytvořit i navazující investiční činnost pro komplexní rozvoj příslušného území, a to zejména s ohledem na zajištění energetických zdrojů, síťové a dopravní infrastruktury příslušného rozvojového území. Tato kombinace, tj. adekvátní plánování a schopnost kombinace různých veřejných zdrojů tak již dokáže vytvořit příslušnou schopnost dané problematice čelit, a to vcelku efektivním způsobem založeným na cílený výsledek.
Z výše uvedeného plyne i možnost vlastních investic Královéhradeckého kraje do dostupného bydlení. K tomuto účelu je možné provádět různorodou činnost, a to zejména za využití vlastního, nejčastěji nepotřebného majetku. Další možností v tomto směru je i případné převzetí již připravovaného projektu ze strany některé obce, či města v Královéhradeckém kraji a ve vzájemné součinnosti následné vybudování zejména bytových domů, které budou sloužit jak potřebám Královéhradeckého kraje, tak případně i samotné obce či města, které poskytnou vstupní majetek a případně i projektovou dokumentaci. V neposlední řadě lze nakupovat již hotové bytové jednotky, či rodinné domy a tyto následně používat (pokud je takové užívání pro požadovaný účel rovnou možné), nebo je dále přestavět pro příslušné účely, které je potřebné v dané záležitosti a konkrétní lokaci saturovat. Tato poslední možnost však bývá ekonomicky i časově nákladnější, než vybudování nových bytových kapacit tzv. na zelené louce.
K výše uvedenému účelu je však zapotřebí provést základní rekognoskaci daného území, a to jak fyzicky, tak v rámci územně plánovací dokumentace. Identifikovat možnosti případné výstavby v daném místě, jejich vhodnost a účel. Dále je nutné provést posouzení stávajících poměrů v území, a to zejména ohledně tzv. rozvojových oblastí a rozvojových os, které bude taktéž zapotřebí podrobit další novelizaci potřeb jednotlivých částí Královéhradeckého kraje a na to případně navazující úpravu zásad územního rozvoje kraje. K této problematice je zapotřebí jednotlivé záměry vyhodnocovat a případně vyhledávat zejména území vhodná pro větší výstavbu dostupného bydlení tak, aby pokud možno vyhovovala požadavkům na další stavební činnost právě v tzv. rozvojových oblastech a rozvojových osách, nebo jejich blízkém okolí s dostatečnou dopravní infrastrukturou, navazující na tyto tzv. rozvojové oblasti a rozvojové osy.
Dalším podstatným faktorem je existence velkých průmyslových zón na území Královéhradeckého kraje, kdy zatímco tato průmyslová zóna ve Vrchlabí je z pohledu svého rozvoje celkem stabilizovaná, průmyslová zóna v oblasti Solnice – Kvasiny – Rychnov nad Kněžnou je na druhou stranu stále se ještě rozvíjejícím průmyslovým komplexem, jenž sice bude svůj rozvoj již dokončovat, nicméně však nyní aktuálně dochází k dalšímu rozvoji této zóny a tudíž i potřebě saturovat bytové potřeby nových pracovníků. V tomto kontextu již jednou došlo k přehlcení bytového fondu v tzv. nasávací zóně okolo oblasti Solnice – Kvasiny – Rychnov nad Kněžnou, a to zejména v období 2015 – 2020, kdy explozivní potřeba nové pracovní síly v této oblasti dosáhla rozměrů zásadních socio-ekonomických zvratů a nárůstu kriminality a dalších negativních sociálních dopadů v daném území.
V daném období docházelo k velkému a nárazovému navýšení zejména zahraničních pracovníků v dané oblasti, přičemž tito pracovníci neměli zpravidla žádný vztah k danému území, což mělo zároveň negativní dopad na jejich sociální začleňování do tamní společnosti. Zatímco v ostatních částech Královéhradeckého kraje dochází k postupnému rozvoji bytového fondu (mnohde však nedostatečnému, nebo nedostatečně rychlému), v tomto vymezeném území již došlo k výše popsanému zásadnímu výkyvu v socio-ekonomickém smyslu, který však neměl oporu v hustotě a kvalitě bytové nabídky. Tato situace se do určité míry již stabilizovala, nikoli však úplně.
Toto zájmové území zasahující v podstatě okres Rychnov nad Kněžnou, nicméně s přesahem až k městu Náchod, Ústí nad Orlicí (v Pardubickém kraji) a k městu Hradec Králové a na druhé straně určité mikroregiony v Polsku, tvoří celek, který je určitou anomálií, a to jak v sociologickém, ale zejména ekonomickém smyslu s vysokou mírou zaměstnanosti, tudíž i hospodářským zázemím. V takovém prostoru tak krom dostupného bydlení, dle této strategie, je vhodné provádět i činnosti podpůrné pro případné rychlé odstartování jednotlivých projektů měst a obcí na rozvoji bydlení. V takovém případě je vhodný i rozvoj čistě soukromých projektů rozvoje bydlení v dané oblasti, a to zejména pro lépe ekonomicky situované osoby, jenž chtějí s naším krajem spojit svoji budoucnost a v tomto se zasídlit.
Problematika odlivu produktivní pracovní síly z Královéhradeckého kraje je velmi zásadní a pokud má mít Královéhradecký kraj kvalitní budoucnost musí využít příležitosti k zastavení tohoto trendu. Taková příležitost se však může nabízet pouze při splnění dvou základních faktorů. Tím prvním je dostatek pracovních příležitostí a tou druhou je dostatek dostupného bydlení. Jak již bylo popsáno v mnoha studiích a dokumentech Královéhradeckého kraje, tento kraj je nejrychleji stárnoucím krajem v České republice. Tato problematika je doplněna o další odliv občanů v produktivním věku a tím i postupném slábnoucím potenciálu budoucí ekonomicko-hospodářské činnosti, včetně odlivu kvalifikované pracovní síly. Tento trend je možné minimálně zpomalit, ne-li úplně zastavit a Královéhradecký kraj by dokonce měl mít za cíl tento trend obrátit a kvalifikovanou pracovní sílu naopak lákat tak, aby se zde zasídlila a přinášela přidanou hodnotu.
V dalším je více než vhodné jednotlivé lokality a projekty podrobit průzkumu z pohledu socio-ekonomického tak, aby investované veřejné prostředky splňovaly dostatečně svůj význam a rozvíjely příslušnou lokalitu i z pohledu širších vztahů v daném místě. K tomuto je vhodné provést posouzení konkrétního záměru, jakožto dalšího podpůrného hlediska k alokacím veřejných prostředků do infrastruktury v dané lokalitě. Tyto informace HSOU jsou již shromažďovány Královéhradeckým krajem, a to zejména pro potřeby dotační politiky KHK v oblasti regionálního rozvoje, to vše dle demografických, ekonomických a sociálních indikátorů za jednotlivé obce a města v kraji.
Na základě vyhodnocení vybraných demografických a ekonomických statistických dat je pro „Strategii regionálního rozvoje ČR 21-27“ vymezena jedna třetina SO ORP celé ČR, které výrazně z pohledu vymezení hospodářsko-sociálně ohrožených území Královéhradeckého kraje zaostávají za průměrem, jako tzv. HSOÚ a které mají nárok na určité zvýhodnění při přidělování finančních prostředků jak pro prostředky ze státního rozpočtu, tak pro evropské dotace, příp. mají přislíbenou speciální podporu. Nicméně při posouzení těchto oblastí v kombinaci s výše uvedenými rozvojovými oblastmi a rozvojovými osami Královéhradeckého kraje, je možné získat i průniky obojího, a to zejména s ohledem na budovanou veřejnou dopravní infrastrukturu. Tímto porovnáním tak dostáváme možné průniky obojího, které spadají do pojmu HSOÚ a zároveň potenciálu dalšího rozvoje z pohledu tzv. rozvojových oblastí a rozvojových os. Na tyto části Královéhradeckého kraje je zapotřebí se zaměřit zejména a dále je rozvíjet z pohledu dostupného bydlení a další navazující veřejné infrastruktury.
Pro modelování výsledků HSOU je vybráno 6 indikátorů, jejichž vyhodnocením za jednotlivé obce je charakterizován sociálně-ekonomický rozvoj regionu a jeho hospodářská síla. Těmito indikátory jsou:
- Dlouhodobý úbytek/přírůstek obyvatel
- Průměrný věk obyvatel
- Míra nezaměstnanosti
- Index podnikatelské aktivity
- Intenzita bytové výstavby
- Podíl obyvatel v exekuci
Dalším doplňujícím požadavkem je rozvoj a výstavba, či podpora rozvoje a výstavby tzv. akceleračních zón, neboli rozvoj obnovitelných zdrojů energie tak, aby tato odpovídala rozvoji bytové výstavby a další navazující veřejné infrastruktury. Do tohoto segmentu plynou nemalé veřejné i soukromé finanční prostředky, a to vše s ohledem nejen na závazky našeho státu v rámci Evropské Unie, ale zároveň konkrétně v případě České republiky i současná bezpečnostní situace, kdy je zapotřebí dostatečně diverzifikovat energetické zdroje nutné pro fungování infrastruktury na území našeho státu a konkrétně v tomto směru i infrastrukturu na území Královéhradeckého kraje. Vzájemná koordinace na současný rozvoj bydlení, ekonomických a firemních struktur a infrastruktury, a k tomu navazující energetické systémy, se tak jeví jako více než žádoucí.
V souvislosti s požadavky jednotlivých odborů Královéhradeckého krajského úřadu, se jeví jako potřebné nadále rozvíjet bytovou politiku, a to zejména z důvodu udržení klíčových pracovních sil ve veřejném sektoru a udržení kvality veřejných služeb při vědomí, že Královéhradecký kraj je nejrychleji stárnoucím regionem ze všech v rámci České republiky. Další případný odliv produktivní pracovní síly je z tohoto důvodu zásadně nežádoucí. Královéhradecký kraj by naopak potřeboval více přilákat novou pracovní sílu, a to zejména v oborech s vysoce přidanou hodnotou, která má inovační potenciál a zvyšuje zejména ekonomickou konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje.
Pro účel udržení a případného kvalitativního rozvoje lidského potenciálu ve veřejném sektoru a pro účely dalšího fungování tohoto sektoru zejména na regionální úrovni je potřebné nabídnout příslušným pracovníkům v produktivním věku řešení jejich bytových potřeb. V opačném případě zásadně hrozí další odliv pracovníků v daných oborech do jiných krajů a jejich koncentrace zejména ve velkých městských aglomeracích. Tím dochází k výpadkům v personálním obsazení odborných pracovníků v jednotlivých oborech a segmentech společnosti, které má Královéhradecký kraj v rámci veřejných služeb poskytovat veřejnosti, kdy za toto poskytování příslušných veřejných služeb je Královéhradecký kraj na svém území následně i odpovědný. Mezi tyto obory řadíme především:
- Zdravotnický personál
- Odborný personál poskytující sociální služby
- Pedagogický personál středních škol
- V rozšířené rovině pracovníci IZS (integrovaného záchranného systému)
Hlavními cíly Královéhradeckého kraje na poli dostupného bydlení je tudíž i vlastní investiční činnost s následným poskytnutím zvýhodněného nájmu pro jednotlivé obory uvedené v této strategii. Takováto činnost však má být řádně naplánována a splňovat strategické cíle v přiměřeném čase. Tyto cíle je taktéž nutné podpořit příslušným rozpočtovým rámcem v čase, nejlépe v alespoň střednědobém horizontu. Z tohoto důvodu je více než potřebné, aby Královéhradecký kraj svými orgány a schvalovacími procesy stanovil dlouhodobější systematickou investiční činnost tak, aby tato ze své povahy dlouhodobě trvající činnost měla adekvátní výsledky.
Základní strategické parametry a cíle pro vlastní investiční činnost Královéhradeckého kraje jsou:
- Vybudování průměrně alespoň 50 bytových jednotek ročně tak, aby takto nově vzniklé bytové jednotky následně sloužily k činnosti a naplnění této strategie. Součástí této strategie tak je, vybudovat bytové jednotky pro zdravotnický personál, odborný personál poskytující sociální služby, pedagogický personál středních škol a následně i pro pracovníky záchranné služby, a to vše v zaměstnaneckém vztahu vůči Královéhradeckému kraji (či jeho příspěvkovým organizacím, nebo 100% vlastněným obchodním společnostem ze strany Královéhradeckého kraje). V tomto bodě je však nutné zdůraznit, že zejména ze začátku naplňování této strategie budou jednotlivé projekty teprve ve fázi přípravy a proto je předpoklad reálné stavební činnosti a následného užívání těchto bytových jednotek až ve střednědobém horizontu.
- Při investičním rozpočtu 200 mil. ročně po dobu 10 let. Takto nastavený investiční rozpočet bude financován tzv. z vlastních rozpočtových zdrojů Královéhradeckého kraje tak, aby jednotlivé investiční projekty měly vlastní rozpočtovou kapitolu v rámci rozpočtu Královéhradeckého kraje a tedy i jistotu a stabilitu, v rámci které je následně možné adekvátně připravovat a následně realizovat investiční činnost průběžně, a to k dosažení průměrného ročního strategického cíle, uvedeného výše v bodě 1. tohoto ustanovení strategie. K tomuto způsobu financování je dále možné využívat příslušné dotační programy a případně i zvýhodněné půjčky, určené k financování dostupného bydlení.
- Příslušné bytové jednotky budou nabízeny k pronájmu přednostně povoláním uvedeným výše v této strategii (tj. zejména zdravotnický personál, odborný personál působící v sociálních službách, pedagogičtí pracovníci a vybraní pracovníci IZS vše dále jen jako „Pracovníci KHK“), kdy zároveň (krom některých povolání zapojených v IZS) budou tito pracovníci zaměstnanci Královéhradeckého kraje, či jeho obchodních společností nebo příspěvkových organizací.
- Nájemné v tomto typu krajského dostupného bydlení bude pro příslušné Pracovníky KHK zvýhodněno, a to ve výši ½ tržního nájemného v místě a čase obvyklém. Tato skutečnost je opodstatněná zejména s ohledem na udržení kvalifikované pracovní síly pro obory, které jsou pro fungování veřejných služeb zásadní. Podmínkou pro takové zvýhodnění je uzavřený pracovněprávní poměr mezi Pracovníkem KHK a následně buď přímo Královéhradeckým krajem, či jeho příspěvkovou organizací, nebo obchodní společností, ve které má Královéhradecký kraj 100% obchodní podíl (v jakékoli formě).
- Další součástí tohoto systému dostupného bydlení pro Pracovníky KHK je, že po 20 letech pracovního poměru Pracovníků KHK pro Královéhradecký kraj, či jím založené a vlastněné obchodní společnosti a příspěvkové organizace a a dále bezproblémového nájemního vztahu v dané nemovitosti, bude takovému Pracovníkovi KHK a nájemníkovi zpřístupněna možnost odkoupit danou bytovou jednotku, jenž bude předmětem nájemního vztahu, a to za ½ tržní ceny v místě a čase obvyklém v době rozhodné pro takový prodej příslušné bytové jednotky dle tohoto ustanovení strategie.
- Investorem jednotlivých staveb a jejich následným vlastníkem a správcem bude společnost Správa nemovitostí Královéhradeckého kraje a.s., se sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové, IČ: 275 21 087, zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „Správa nemovitostí KHK“). Tato společnost je zároveň určena k vlastnictví a správě nemovitostí, ve kterých sídlí Královéhradecký kraj a bude tak vhodné, aby spravovala i další nemovitosti, které mají potenciál k ziskovosti tak, aby byl celý systém této správy nemovitostí v budoucnu ziskový a tak i schopný vlastních oprav a rekonstrukcí obnovy bytového fondu.
Tato strategie má tak za cíl zajistit základní rámec pro vlastní investiční činnost v rámci dostupného bydlení přímo Královéhradeckým krajem (resp. jím 100% vlastněnou akciovou společností – Správou nemovitostí KHK). Toto dostupné bydlení má v první řadě za cíl poskytnout zázemí zejména pro kvalifikovanou pracovní sílu k naplnění veřejných úkolů a služeb poskytovaných Královéhradeckým krajem na jeho území. Dále je možné případně saturovat určité potřeby Královéhradeckého kraje v konkrétním území zejména v sociálních službách. V dalších segmentech bytové politiky a tržního prostředí je možné vytvářet prostředí, jenž bude celkově zrychlovat bytovou výstavbu tak, aby byla na území Královéhradeckého kraje na nabídkové části tržního segmentu dostupná. K tomuto naplnění strategie je však taktéž zapotřebí kvalitní spolupráce Královéhradeckého kraje s dalšími veřejnými institucemi, protože jedině díky takové spolupráci je možné bytovou výstavbu zásadně zrychlit.
K naplnění této strategie a zajištění dalšího rozvoje bytového fondu na území Královéhradeckého kraje je dále zásadní, krom výše uvedené vlastní investiční činnosti kraje, provádět či podporovat další níže uvedenou doplňkovou činnost:
- Vytipování potenciálních rozvojových zón, či již existujících rozvojových zón vhodných pro realizaci projektů dostupného bydlení na území kraje.
- Konzultace daných možností se starosty jednotlivých měst a obcí v kraji.
- Posouzení vhodnosti jednotlivých možných projektů, a to zejména s ohledem na vývoj zaměstnanosti a socio-ekonomického rozvoje daného území a schopnost daného území pojmout další infrastrukturu s ohledem na možný počet bydlících občanů v daném území.
- Koordinační činnost směřující k podpoře vzniku zón dostupného bydlení, a to ať novou výstavbou, či rekonstrukcí již existujících nemovitých věcí k zajištění bytových potřeb obyvatelstva kraje.
- Posílení některých dotačních programů Královéhradeckého kraje, a to pro zajištění projektové přípravy (zde je kupř. možné vytvořit určité množství typizovaných projektů, které by byly pouze dopracovány pro příslušné území), rozvoje sítí (ať již vodovodních, kanalizačních, odpadových, elektrických a datových), dopravní infrastruktury (naplánovat i případné rekonstrukce silnic II. a III. třídy tak, aby souvisely s rozvojem příslušného území).
- Konzultační činnost k získání státní dotace pro jednotlivé projekty.
- Oslovení jednotlivých bankovních domů pro případnou spolupráci na financování kupních cen nemovitých věcí jejich dalšími uživateli, a to formou hypotečních úvěrů.
- Koordinační činnost mezi jednotlivými odbory a odděleními na Krajském úřadě, neboť některé činnosti ve výše uvedeném smyslu jsou již vykonávány, nicméně je zapotřebí k nim přiřadit i nové kompetence a tyto všechny pak ve svém komplexu nadále koordinovat tak, aby bylo dosaženo příslušných cílů.
- Vyhodnocování postupu jednotlivých projektů.
Tato strategie, pokud má být úspěšná, musí být naplňována komplexně a průběžně, neboť jak známo v českém legislativním rámci, je to činnost střednědobá, mnohdy i dlouhodobá a tudíž je zapotřebí ji zahájit co nejdříve a následně v ní pokračovat v horizontu nejméně 10 let. Její naplnění však zásadním způsobem pomůže rozvoji bydlení na území kraje, a to jak v rámci běžného tržního prostředí, tak v rámci posílení veřejných služeb poskytovaných občanům Královéhradeckého kraje jak městy a obcemi, tak krajem samotným.