![Královéhradecký kraj [logo]](/images/khkraj/kralovehradecky-kraj.gif)
Sociální služby › Zpravodaj › Aktuality › Pro zájemce o služby
Večerní škola v Barevných domcích v Hajnici
Pro vzdělávání lidí s mentálním postižením je třeba vytvořit podmínky, které vyžadují přátelskou atmosféru, klidné a nestresující prostředí poskytující pocit jistoty a bezpečí a umožňující se soustředit se na práci. Uspokojováním nejen základních potřeb, ale i potřeb psychických a sociálních je dán předpoklad úspěšného vývoje tak, aby naši obyvatelé dosáhli stanovených cílů. A právě toto poskytuje našim obyvatelům večerní škola v Barevných domcích v Hajnici - Není to škola „jako taková“, jedná se o školu, kde obyvatelé barevných domků tráví svůj volný čas. Má nezastupitelnou funkci v celoživotní edukaci u lidí s mentálním postižením.
Školu navštěvuje 17 obyvatel z domků, dle stanoveného rozvrhu, ovšem někdy se stane, že dotyčný nemá svůj den a školu nenavštíví. Každý obyvatel má stanovený svůj plán, který zpracovává učitelka večerní školy (speciální pedagog) po domluvě s dotyčným obyvatelem, klíčovým pracovníkem a týmem daného domku - má dlouhodobý charakter (většinou tj. školní rok). Východiskem plánu je aktuální situace našeho zařízení, neboť prochází transformací a je důležité, aby plány byly funkční – tedy využitelné v praxi a obyvatelé byli schopni zvládnout strategii běžného života.
Každý plán obyvatele má svůj dílčí cíl – musí být správně formulovaný, učitelka musí vědět, čeho chce dosáhnout a jaké prostředky použije, jak uspořádá jednotlivé činnosti a přitom musí vycházet a respektovat individualitu každého obyvatele.
„Vzhledem k tomu, že jsem ve škole třetím rokem, prošla jsem si s našimi obyvateli vše od začátku, abych zjistila, jak na tom jsou se svými znalostmi a dovednostmi. Jsou mezi nimi tací, kteří již uchovávají své znalosti a dovednosti, aby je příliš rychle nezapomněli, ale jsou i tací, kteří se stále učí a zdokonalují. Již při prvním setkání jsem zjistila, jak jsou na tom ohledně jazykové komunikace, která má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Je důležitá pro rozvoj smyslového a citového vnímání, vyjadřovacích schopností, čtení a psaní. Vzhledem k tomu, že někteří obyvatelé čtou a jiní začínali, využila jsem alternativní možnosti čtení a tou byla výuka čtení s využitím globální metody“ – říká Mgr. Simona Lotzová, učitelka večerní školy
Základem této metody je postup od celku k jednotlivým částem. Na počátku výuky stojí celé slovo doplněné zobrazením konkrétního pojmu a teprve je slovo analyzováno na písmena. Touto metodou je nám umožněno číst celé slovo a vnímat jeho konkrétní význam. Cílem této metody je stimulace rozvoje zrakového vnímání, verbálního myšlení, záměrné pozornosti a komunikativních dovedností. Pomůckou této metody je soubor obrázků se slovy z nejrůznějších oblastí, které nás obklopují a jsou sestaveny do tematických celků a výuka je členěna do několika etap. Vzhledem k tomu, že nad obrázky stojí napsány názvy velkými tiskacími písmeny, i u psaní jsme začínali průpravnými a uvolňovacími cviky, nácviky prvky hůlkových písmen a posléze nácvik psaní jednotlivých písmen.
U matematiky jsme se začínali orientovat v pojmech všechno x nic, malý x velký, hodně x málo, dlouhý x krátký, široký x úzký apod., v prostoru nad, pod, před, za, nahoře, dole atd., třídit předměty dle tvaru, velikosti, barvy apod. Vytvářeli jsme elementární početní představy o množství, manipulace s čísly a početní operace v oboru 1 – 5, později 1 – 10, někdo i 1 – 100, 1 – 1000 i více.
Dnes je pro mě i naše obyvatele důležité, aby uměli správně užívat peníze, z tohoto hlediska jsme začali poznávat mince a bankovky, jakou mají hodnotu, jak je poznat apod. Vloni jsme začali s informační a komunikační technologií, neboť obyvatelé začali jezdit samostatně či s asistenty do měst, na výlety apod. prostředky veřejné hromadné dopravy (autobusy, vlaky atd.) – zpočátku, jsem je seznámila s jednotlivými komponenty počítače, k čemu slouží a jak je využíváme, postupem času se učili hledat různé informace na internetu a přešli jsme k vyhledávání v jízdních řádech (musím říci, že jsou úspěšní a baví je to), založili jsme si e-mailové schránky a začali používat u některých elektronickou komunikaci, učili jsme se jak používat mobilní telefony, jak a kde dobít kredit do telefonu, jaká máme tísňová telefonní čísla. Letos jsme přidali i orientaci v čase, určování času na hodinkách, alespoň přibližně, aby byli schopni poznat, v kolik jim jede další autobus, kdyby jim náhodou ujel apod.
Vzhledem k tomu, že obyvatelé modrého a zeleného domečku rádi cestují na jízdním kole a jezdí po silnici, rozhodla jsem se s nimi probírat bezpečnost silničního provozu, dopravní značky a dopravní značení, každý kdo se učil, dostal vytištěného barevného průvodce dopravními značkami, kde byly jednotlivé značky roztříděny na příkazové, zákazové apod., zpočátku dle průvodce značky nacházely a pojmenovávaly a později začali dělat i testy na internetu jak z dopravních značek tak i dopravních křižovatek.
Učili jsme je základům společenského chování a jednání – např. jak vstupovat do místnosti, že je důležité pozdravit, poděkovat či slušně požádat pokud něco potřebují. Bylo důležité, aby věděli, jak se mají chovat v prostředcích veřejné hromadné dopravy, jak se chovat v restauraci, v divadle, u lékaře apod. Učí se, jak reagovat při setkání s neznámými lidmi a v krizových situacích, které mohou nastat.
Z těchto důvodů jsme se zaměřili i na výlety, kde jsem je postupně zkoušela, jak si poradí ze získaných vědomostí ve škole v praxi, tudíž jsme jeli do restaurace, kde jsem sledovala, jak se chovají, schválně jsem nechala ujet vyhledaný spoj, aby našli nový a zároveň zavolali mobilním telefonem asistentovi na domeček, že nemusí mít strach, že jim pouze ujel vyhledaný spoj, a že přijedou až tím dalších. Netvrdím, že všichni zvládají všechno na sto procent, ale mají obrovskou snahu se v těchto věcech zdokonalit a vidina toho, že budou, někteří z nich bydlet příští rok někde ve městě je žene kupředu, což je pro ně obrovskou motivací.
