přírodní památka
nadmořská výška 240–242 m n. m.
rozloha 2,05 ha
Kousek svobodného mokřadu
Představte si místo, kde bylo ještě před sto lety ještě odkryté rašeliniště, ze kterého trčelo pár ojedinělých olší. Během let na něm sám od sebe vyrostl mokřadní prales, ve kterém olše doplnily břízy a sem tam i borovice. Nic zvláštního, říkáte si? Naopak! To, že na nějakém místě může sám od sebe vyrůst les bez zásahu člověka, je v české krajině výjimečné. Nemluvě o velikém úbytku mokřadních ploch, které se staly vzácnými v důsledku odvodňování luk a polí a regulace vodních toků.
Od B(ledule) po Ž(ábu)
Podmáčený les se stal klidným domovem pro řadu rostlin a živočichů, zejména těch menších jako jsou žáby, ještěrky či ptáci. Mezi ty vzácnější patří bledule jarní, ještěrka živorodá, nebo tři druhy ptáků, kteří tu hnízdívají – holub doupňák, krutihlav obecný a žluva hajní.
Co bude dál?
Lesík se začíná pomalu dostávat do stádia rozpadu. To znamená, že nejstarší stromy začnou postupně odumírat a trouchnivět. Území se prosvětlí a promění se i druhy rostlin a živočichů, které tu žijí. Vzhledem k tomu, jak vzácné jsou nyní mokřadní plochy se mezi nimi vždy budou nacházet i chráněné druhy. Ačkoliv některé z nich kvůli změnám zmizí (alespoň na čas), stojí za to nechat přírodě prostor, aby alespoň někde hospodařila po svém.
Pozorujeme, nezasahujeme
Samovolný vývoj tohoto území lidé pravidelně pozorují už od roku 1926. Dlouhodobé sledování nám umožňuje více se toho dozvědět o procesech v přírodě. Proto lesníci do území dlouhodobě nezasahují, pokud to není nezbytně nutné. Mrtvé dřevo neodstraňují, s výjimkou případů, že přímo ohrožuje člověka, například u cesty. Trouchnivějící dřevo je důležité pro celou řadu hub, rostlin, brouků a dalších živočichů, a to jako potrava i skrýš. Proto je důležité, aby ho z území nikdo neodnášel. Tohle zkrátka není místo, kam si zajít pro dřevo na otop či táborák.
S přispěním člověka
K tomu, aby území zůstalo cenným kouskem svobodného mokřadu, jehož proměna bude stát za sledování, mohou přispět především majitelé pozemků v okolí. Majitelé či nájemci pastvin tím, že nebudou pást v bezprostřední blízkosti přírodní památky, aby nedocházelo ke změně složení půdy. Chataři a zahrádkáři v okolí tím, že odpad a biomasu nebudou vyvážet na okraje cest či dokonce do lesa. Tímto způsobem se totiž do území snadno zatáhnou invazní druhy rostlin, které pak začnou utlačovat ostatní. Takhle se sem nejspíš dostala křídlatka, statná bylina původem z východní Asie.
I když se snažíme udržet památku bez zásahů, s invazními druhy si příroda sama neporadí. Pokud však sami nějaký invazní druh v okolí zahlédnete, nesnažte se jej sami odstranit. Mohli byste tak v dobré víře přispět k jeho dalšímu šíření. Jeho výskyt raději nahlaste krajskému úřadu na adresu mzchu@khk.cz.
Jste vítáni, jestliže:
- se chováte ohleduplně k rostlinám a živočichům, nerušíte je, nesbíráte a nechytáte;
- území a jeho okolí udržujete čisté;
- popadané stromy či větve necháváte na místě, protože je důležité, aby se tady dřevo mohlo rozložit.