přírodní památka
nadmořská výška 416–442 m n. m.
rozloha 1,89 ha
Kdo tu rozházel kameny?
V dobách, kdy si lidé ještě neuměli řadu přírodních procesů vysvětlit, často přisuzovali vznik různých jevů či útvarů nadpřirozeným silám. Není se čemu divit, protože vznik Čertových kamenů je souběhem pozoruhodné kombinace na sobě nezávislých geologických procesů, které toto místo utvářely po miliony let. Dohromady tvoří fascinující příběh, i když v něm čerti žádnou roli nehrají.
Na počátku bylo moře
Před zhruba sto miliony let ze severu zasahovalo moře až na toto území. Z usazenin na jeho dně vznikly pískovce. Zrníčka písku v nich obvykle dohromady spojuje kalcit, který snadno zvětrává. V případě pískovců, které tvoří Čertovy hrady, se ale jednalo o křemen. Díky němu jsou tyto pískovce velmi tvrdé a zároveň křehké.
Ze dna na vrchol a zase dolů
Ze dna moře se pískovce dostaly až na vrchol vyvýšeniny (hřbetu) díky pohybu litosférických desek před šedesáti až dvaceti miliony let. Byl to tlak Afriky na Evropu, který způsobil toto vrásnění. Tvrdé pískovce při tomto procesu také popraskaly. A protože nejprudší svahy vznikly na severovýchodní straně, začaly se postupně popraskané pískovce vlastní vahou tímto směrem posouvat níže. Gravitace na tom pracovala miliony let.
Nakonec se činily voda a mráz
Svou silou přispěla i voda. Potokem vyhloubila údolí, které posunutý skalní hřbet ještě víc oddělilo. Na kamenné moře, které na místě můžeme vidět dnes, pak velké skalní bloky rozdělil mráz. Díky němu voda, která natékala do skalních trhlin, opakovaně zamrzala, zvětšovala svůj objem a kámen tím postupně narušovala. V průběhu dob ledových před třemi miliony až sto tisíci lety takto mráz doslova roztrhal skalní blok na balvanové moře.
Jste vítáni, jestliže:
- neničíte větší ani menší skalní útvary;
- nesnažíte se kameny přemisťovat nebo z nich stavět dokonce nové útvary;
- víte, že chráněné je celé území, nejen kameny, a proto se chováte s respektem i k rostlinám a živočichům.