přírodní rezervace
nadmořská výška 594–618 m n. m.
rozloha 3,94 ha
Louky jménem Bažiny
Ačkoliv název Bažiny budí dojem spíše houpajícího se močálu, ve skutečnosti toto území tvoří především mokré louky. I ty však patří mezi nejohroženější přírodní území, kterých v krajině ubývá. Především v minulém století byly často vysušovány, nebo je lidé přestali udržovat, a tak zarostly. Česká příroda se postupně stává jednotvárnější – s úbytkem bažinatých luk totiž začaly mizet i rostliny a živočichové, kteří vlhké prostředí vyhledávají.
Kde bydlí víla? Asi v mechu, …
… celou noc tančí bez oddechu. Pokud by Jaroslav Seifert hledal vhodné místo pro život víl, Bažiny by byly tím správným místem. Mechorostů tu totiž roste přes sedmdesát druhů. Jedním z nich je i chráněná srpnatka fermežová. Tento mech se vyskytuje na čím dál méně místech. Nejčastějším důvodem jeho zmizení je vysušování vlhkých luk (zvláště v minulém století) a obohacování vody živinami z hnojení. Tyto procesy nesvědčí ani dalším rostlinám. V území Bažiny proto našly útočiště i vlhkomilné květiny jako bledule jarní, upolín evropský či prstnatec májový, které se také řadí mezi chráněné.
Udržení luk si žádá zastavit čas!
Zastavit čas sice ještě neumíme, ale přerušit některé přírodní procesy ano. Třeba proměnu luk na lesy. Naprostá většina luk u nás totiž vznikla rukou člověka – odstraněním lesa a jejich následným udržováním sečením nebo pastvou. Pokud se člověk o louky přestane starat, stane se z nich postupem času opět les. Tady proto probíhá kosení jedenkrát ročně a stará se o něj odbor životního prostředí a zemědělství Královéhradeckého kraje. Vedle kosení je důležité také pravidelné vysekávání náletů stromů a keřů, které se znovu a znovu pokouší louku zarůst. Práce se tu navíc musí provádět šetrně – vjet do mokré louky s většími stroji by mohlo napáchat mnoho škod. Stojí všechna ta péče za námahu? Jednoznačně ano. K zachování pestrosti a tím i odolnosti české přírody totiž patří i péče o území, která nemají hospodářské využití jako les či pastvina a neslouží ani k rekreaci.
Jste vítáni, jestliže:
- netrháte mechy, ani jiné rostliny;
- nesnažíte se procházet napříč rozkvetlou loukou;
- v území nerozděláváte oheň a nenocujete;
- respektujete mokřadní podobu území – třeba to, že je normální tudy neprojít s čistými botami.