Březinka – jedno jméno, dvě památky

přírodní památka
nadmořská výška 352–595 m n. m.
rozloha 155,73 ha 

Mapa území v GIS KHK

Březinka

Název Březinka ukrývá dvě památky v jedné lokalitě. Památkou kulturní je pěchotní srub Březinka, součást československého opevnění. Tou druhou je přírodní památka Březinka, cenný soubor luk a lesů v členitém terénu. Její součástí jsou svahy, údolí, strže i starý lom. Byť na první pohled působí obě památky zcela odlišně, můžeme mezi nimi nalézt mnoho podobností.

Člověk a krajina se ovlivňují navzájem

Lidé podobu dnešního území Březinka ovlivnili mnohokrát, pozitivně i negativně. Krajinu formovali hospodařením v lesích, zakládáním luk či stavbou opevnění se sítí překážek. Opevnění se ze zcela praktických staveb časem stalo cennou kulturní hodnotou území, upomínající na významné okamžiky historie. Neblaze se do území propsalo zakládání nepřirozených smrčin nebo narovnávání a zatrubňování potoků, přínosné naopak bylo zakládání luk a péče o ně. Lidským zásahem bylo i vysázení vodních rostlin do území bývalého lomu. Díky tomu tu dnes můžeme nalézt zde sice nepůvodní, avšak chráněné druhy, které na mnoha jiných místech vyhynuly, většinou v důsledku odvodňování či intenzivního chovu ryb. Mezi takové patří například ďáblík bahenní, plavín štítnatý, řezan pilolistý nebo prustka obecná.

Přežijí izolované, ale propojení jim svědčí

Přírodní památka Březinka patří mezi největší v Královéhradeckém kraji. Díky tomu se v ní nachází různá přírodní prostředí – lesy, louky či vodní plocha v lomu. Jejich různorodost se odráží v množství rostlin a živočichů, které se v Březince vyskytují – jen rostlin tu botanici napočítali několik set druhů. Větší prostor a propojení území také umožňuje snazší migraci živočichů a šíření rostlin. Každé z těchto prostředí může fungovat i izolovaně, ale lépe se jim daří, když jsou propojené. Podobně ostatně funguje i linie opevnění. Jednotlivé sruby mohly fungovat i samostatně, ale jejich hlavní síla byla v propojeném systému.

Jak zachovat Březinku i Březinku?

Přírodní památky vyžadují péči stejně jako ty kulturní. V základních principech se od sebe neliší. Dohlíží na ně stát, není však v jeho silách, aby sám péči o všechny památky zajišťoval. Proto jsou v obou případech nezbytní i osvícení soukromí vlastníci, nadšenci a dobrovolníci. Zcela zásadní je také kvalita péče – špatné zásahy mohou nadělat nevratné škody, a to u lesa, louky i pěchotního srubu.

V případě přírodní památky Březinka se „návod na péči“ bude lišit u lesů a u luk. Pro co nejlepší stav lesa je třeba začít přeměňovat smrkové monokultury na smíšený les. Kácení lesa by nemělo probíhat ve velkých plochách. Vznik velkých holin a jejich následné osázení by nesvědčilo rostlinám ani živočichům, kteří by naráz přišli o stín, zdroj úkrytu i potravy. Péče o louky je založena především na každoročním kosení, které je pro jejich existenci zcela zásadní. Zcela nevhodné by bylo jejich orání, či snad dokonce přeměna na další smrkovou monokulturu.

Jste vítáni, jestliže:

• se snažíte, aby v lese či na loukách nebyla vaše návštěva znát – žádné odpadky, utržené rostliny nebo zvířata vystresovaná pokusy o chycení;
• nejezdíte na kolech mimo cyklostezky;
• neproháníte se územím na terénních motocyklech či čtyřkolkách.