Cena památkové péče v Královéhradeckém kraji
Rada Královéhradeckého kraje poprvé udělila ocenění za příkladnou realizaci obnovy architektonického dědictví vKrálovéhradeckém kraji, významný počin a dlouhodobý přínos památkové péči v Královéhradeckém kraji. Během slavnostního odpoledne byly předány i Pamětní plakety za péči o válečné hroby Ministerstva obrany ČR
Ve středu 16. června 2021 proběhlo v Muzeu východních Čech v Hradci Králové slavnostní setkání zástupců obcí, spolků i jednotlivců, kteří se zabývají obnovou našeho kulturního dědictví. Rada Královéhradeckého kraje zde poprvé udělovala ocenění, kterým vyjádřila svůj zájem na zachování dokladů naší historie a podporu činnosti všech dobrovolníků a vlastníků tohoto dědictví.
Vítězi jednotlivých podkategorií za rok 2020 se stali:
Ing. Eva Kočová za obnovu horské chalupy čp. 18, Velká Úpa II – Pec pod Sněžnou
Spolek pro záchranu kaple sv. Jana Nepomuckého v Novém Městě nad Metují za záchranu kaple sv. Jana Nepomuckého v Novém Městě nad Metují a jejího vrácení do kulturního života nejen občanů města
Mgr. Jaroslav Balcar za dlouhodobou systematickou a nezištnou pomoc při záchraně, obnově a propagaci státního hradu Vízmburk
Medailony jednotlivých finalistů:
Cena za stavební obnovu
Eva Kočová – za obnovu roubenky v Krkonoších
Eva Kočová koupila téměř 250 let starou chalupu v Krkonoších. Stavení, které postavili okolo roku 1780 němečtí osadníci, bylo v dezolátním stavu a před devíti lety se pod nánosy sněhu propadla ztrouchnivělá střecha. Majitelka se roubenku rozhodla zrekonstruovat a maximálně zachovat původní stavební technologie a materiály.
„Museli jsme kompletně rekonstruovat krov, vybourat plynosilikátové tvárnice, kterými původní majitelé nahrazovali roubení. Když jsme pokládali nové podlahy, zachovali jsme původní takzvané provětrávané podlahy a vyměnili jsme deštění – venkovní obklad chalupy. Interiér už máme téměř hotový, nyní nás čekají terénní úpravy,“ uvedla Eva Kočová.
Město Opočno – za opravu barokní kostnice v areálu Mariánského kostelíku
„Areál okolo kostela Narození Panny Marie v Opočně je dlouhodobě využívaný pro kulturní a společenské akce. Krásný renesanční kostel slouží jako obřadní i koncertní síň, ale kostnice zůstávala bez oprav, takže ji nebylo možné využívat a malinko hyzdila celý areál. Město proto před třemi lety rozhodlo, že nyní přišla řada i na tuto malou barokní stavbičku,“ uvedla tajemnice opočenského městského úřadu Renáta Černá.
Rekonstrukce začala v roce 2018 stavebně historickým průzkumem a o rok později se řemeslníci pustili do práce. Během první etapy byl zkontrolován a vyspraven krov a na střechu usazeny nové šindele z modřínového dřeva. V roce 2020 zedníci opravili fasádu kostnice i vnitřní omítky a také podlahu. Ta je zajímavá v tom, že ji nyní tvoří původní kameny, které byly objeveny a vyzvednuty v jednotlivých vrstvách podlahy během rekonstrukce. Poslední etapa rekonstrukce nechalo dokončit vedení města letos, a to úpravu předpolí před samotnou márnicí.
Miroslav Zajíc za obnovu roubené chalupy v Kyjích na Jičínsku
„Co jsme zjišťovali, tak první záznamy o chalupě jsou z roku 1620. Je to dědictví po rodičích. Naposledy se dům rekonstruoval tak, že bych podezděný, pak se udělaly úplně nové štíty. V roce 1995 se dělala přeložka střechy a měnila okna. Jenže už uplynulo 25 let a tašky na střeše byly tak rozpadlé, že se opět musely vyměnit. Jenže moderní tašky byly těžší, takže krovy by to již neunesly. Na návrh památkářů jsme udělali eternitovou střechu. Loni jsme pak chalupu natřeli a dostali do podoby, jak vypadá dnes,“ uvedl majitel domu Miroslav Zajíc.
Cena za dlouhodobou popularizační, přednáškovou a publikační činnost
Jaroslav Balcar, místopředseda spolku Sdružení pro Vízmburk, za záchranu a zpřístupnění hradu Vízmburk
Hrad Vízmburk byl založen nad řekou Úpou už před rokem 1279, o stoleté a půl později však byl pobořen a zapomenut. Pozůstatky gotického hradu objevil až v roce 1972 pod vrstvou hlíny archeolog Antonín Hejna. Když ze země začaly vystupovat místy až osmimetrové zdi, začalo se o nálezu hovořit jako o českých Pompejích. Díky členům Sdružení pro Vízmburk se hrad podařilo nejen zachránit, ale také zpřístupnit veřejnosti.
„V roce 2012 se nám podařilo zpracovat projektovou dokumentaci na zastřešení hradu, od té doby jsme každý rok postavili kousek a loni se provedla rozsáhlá rekonstrukce, která hrad dostala do této podoby. Vízmburk je nyní zabezpečen, ale chtěli bychom ještě zpevnit západní zeď a skálu pod ní a vybudovat částečně parkánovou hradbu, která je v současné době zničená,“ popsal Jaroslav Balcar další plány sdružení.
Klub vojenské historie Náchod za rekonstrukci a provozování Běloveského pevnostního skanzenu na Náchodsku
Běloveský pevnostní skanzen tvoří pět pěchotních srubů československého předválečného opevnění mezi Náchodem-Bělovsí a Dobrošovem, o které pečuje Klub vojenské historie Náchod. Ústředním bodem skanzenu je pěchotní srub N-S 82 „Březinka“, který byl zcela zrekonstruován do stavu z roku 1938, a to včetně veškeré výzbroje a vnitřního vybavení. Kromě Březinky jsou pro veřejnost otevřené ještě pěchotní sruby označené jako „Voda“ a „Lom“.
„Klub vojenské historie Náchod vznikl už v roce 1986, tehdy se ještě označoval jako ‚kroužek‘. Během památného 17. listopadu 1989, aniž bychom věděli, co se děje v Praze, jsme uspořádali první schůzku a hned následující den jsme začali s opravami na objektu Březinka. Za minulého režimu tyhle objekty stály v krajině naprosto zničené, místnosti byly naprosto holé, nikdo netušil, co se v nich se ukrývalo. Nikdy jsme nevěřili, že bychom kompletně dali dohromady jeden objekt, ale podařilo se to. Laici i odborná veřejnost říká Březince, že je skvostem československého pevnostního muzea v současné době,“ uvedl předseda Klubu vojenské historie Náchod Stanislav Zajíček.
Vít Havlíček za obnovu varhan v Královéhradeckém kraji
Pedagog a varhaník Vít Havlíček kromě bohaté koncertní činnosti také usiluje o obnovu varhan v regionu. Zasloužil se například o restaurování varhan v Hajnici, které pocházejí z roku 1906. během tří let se z nefunkčního kusu stal nástroj téměř ideální. Vít Havlíček také napsal podrobnou publikaci Varhany na Královédvorsku, která mapuje varhany ve Dvoře Králové nad Labem a okolí, včetně světového unikátu – barokní zvonkohry objednané pro Kuks v roce 1732 hrabětem F. A. Šporkem. V graficky poutavě zpracované publikaci je podrobně popsáno 24 nástrojů od nejstaršího z roku 1668 až po varhany dokončené v polovině 20. století. Součástí je bohatá fotodokumentace zahrnující okolo 250 barevných fotografií.
„Jsem profesionální varhaník a přijde mi samozřejmostí, že se varhaníci starají o své nástroje. Snažím se, aby na Královédvrosku, kde často hraji, byly varhany v pořádku. Například v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu se mi podařilo iniciovat opravu varhan, které se nyní používají ke koncertním i liturgickým účelům,“ doplňuje Vít Havlíček.
Cena za iniciativní přístup k záchraně a obnově konkrétního objektu
Spolek pro záchranu kaple sv. Jana Nepomuckého za úsilí o zachování a renovace kaple sv. Jana Nepomuckého v Novém Městě nad Metují
„O tuto nádhernou barokní kapli se staral celý život náš děda, a když jsem se do Nového Města přiženil, tak i já se svou manželkou. Dělám to už 45 let,“ uvedl Luděk Hojný, předseda občanského sdružení, které si dalo za cíl kapli zachránit.
Církevní svatostánek v restituci získal v 90. letech Josef Marian Bartoň-Dobenín. V roce 2018 kapli koupil Spolek pro záchranu kaple sv. Jana Nepomuckého. „Spolek vznikl proto, abychom kapli koupili a ta zůstala v majetku místní rodáků, kteří k ní mají vztah. Díky podpoře města se nám následně podařilo získat i interiér a nyní plánujeme její obnovu, abychom ji zachovali pro další generace a aby dál sloužila lidem,“ doplnil Luděk Hojný.
Spolek Isidor za opravu kaple sv. Isidora u obce Brada na Jičínsku
Kapli sv. Isidora získal Vít Černý spolu s přilehlým domem před 40 let. Posléze začal se skupinou nadšenců malý svatostánek opravovat a zachránil jej tak před zřícením.
„Nejdříve jsme opravili dům, kapličku jsme provizorně zajistili před rozpadem. V roce 2016 jsme začali s opravami. Udělali jsme kompletní statiku kaple, nový rok, došlo i na omítky, ale rekonstrukce ještě není úplná. Do budoucna nás čekají ještě venkovní dodělávky, ale především interiér, mobiliář a vstupní dveře. Každý rok pořádáme setkání u kaple, bývá tu masopust a další kulturní akce,“ řekl předseda Spolku Isidor Vít Černý.
Spolek přátel Markvarticka za opravu kostela sv. Jiljí a roubené chalupy čp. 29 v Markvarticích
Obec Markvartice před lety získala kostel včetně varhan do svého majetku. Ve spolupráci se Spolkem přátel Markvarticka nyní svatostánek opravuje. Podařilo se už na kostelní věž umístit opravené hodiny, které nefungovaly přes 50 let, pokračují opravy fasády kostela a chystá se i oprava varhan.
„Chceme kostel v Markvarticích zachránit, abychom ho uměli předat těm, co přijdou po nás. Proto náš spolek vznikl, vadilo nám, jak vypadá a že s jeho stavem nikdo nic nedělá. Začali jsme nejprve s opravou márnice a část opěrné zdi, které už byly na spadnutí. Poté se začal opravovat kostel a budeme na něm pokračovat. Naše vize je jasná – opravit vnitřek a pak půjdeme dovnitř. Za čtyři roky se nám podařilo ve veřejné sbírce na opravu hodin a varhan vybrat přes 800 tisíc korun,“ dodává předseda Spolku přátel Markvarticka Petr Brabec.
