Zamyšlení se nad integrací občanů ze zemí třetího světa v Evropě: Zelená debata o změnách a slibných praktikách
Publikováno: 20.9.2016 , Autor: Patrick Zamlar
Dne 8.9.2016 se v budově Evropského parlamentu konal seminář na téma zamyšlení se nad integrací občanů ze zemí třetího světa v Evropě.
Antoine Savary z Evropské komise během svého úvodní slova vysvětlil, že v současné době je ve státech EU 20 milionů lidí ze zemí třetího světa, což jsou 4 % z celkové světové populace. V zemích třetího světa 43 % dospělých nedosáhlo vzdělání druhého stupně, zatímco v Evropě je to 22 %. V současné době je vypracován akční plán, jehož hlavní body jsou – obecná politika, rámec pro integraci, soustředění se na koordinaci politik. V rámci tohoto plánu je několik priorit, které by se měli ve vztahu k uprchlíkům upřednostnit: bezpečný příjezd, poskytnutí vzdělávání (online testy a kurzy), integrace na pracovním trhu a odborná školení, přístup k základním potřebám, jako např. trvalé bydliště. Žádána je také aktivní účast a sociální zařazení, musí se propagovat mezikulturní dialog, kulturní různorodost a evropské hodnoty. Nástrojem k podpoře této integrace je např. posílení koordinační politiky, existující nástroje jsou projekty Evropská strategie 2020 a Evropské migrační fórum.
Judit Tanczos z Migration Policy Group (Skupina migrační politiky) se zeptala, co znamená rovnost na pracovním trhu? Jsou vypracovány integrační opatření – EU státy je nemusí přijmout, ale je co největší snaha, aby je přijaly.
Thomas Jézéquel, politický poradce v EUROCITIES řekl, že hlavním cílem je integrovat přistěhovalce, měla by být spolupráce mezi městy a občanskou společností.
Sylvia Koniecki z nadace Andalucia Acoge ve svém proslovu zmínila, že její nadace soustředí svoji snahu na jižní hranici Španělska, snaží se vytvořit harmonické soužití pro všechny občany, a i když nemá někdo doklady, každý by měl být zahrnut v budování harmonické společnosti. Zmínila také, že léky pro Španělky ve stáří vyjdou za osobu na 374 euro ročně, zatímco za uprchlici na 73 euro.
Amanda Lind ze Švédska mluvila o tom, že Švédsko má dlouhou tradici v přijímání uprchlíků. Pro jejich úspěšnou integraci se dělá několik kroků – zapojení v brzkém věku a zapojení všech částí obce v jejich integraci. Jsou vybudována úspěšná potkávací místa (prostory) nejen pro uprchlíky, ale pro každého. Chtějí udělat komplexní akční plán, v jehož rámci se budou děti ihned dostávat do škol a budou jim poskytnuty jazykové lekce během osobních setkání. Také je zde plán na stavění ubytování, aby tam mohli zůstat. Musí se také rozpoznat jejich schopnosti a zařadit je do pracovního procesu. Město Härnösand jde vzorem, jsou v něm vybudována potkávací místa pro uprchlíky i ostatní občany. Je zde uctivá spolupráce s občanskou společností.
Tara Scally, členka městské rady ve městě Utrecht zmínila, že Utrecht je 4. největší město v Nizozemsku a vždy to bylo k uprchlíkům vítající město, pak přišlo období ztížení jejich přijímání, ale dnes je znovu nový přívětivý přístup. V Utrechtu není vybudováno pouze uprchlické centrum, ale bude postaveno i několik bytů, ve kterých mohou žít společně jak uprchlíci, tak i obyčejní lidé. Kdo pomůže se stavbou bytů, dostane slevu na nájem.
Marta Siciarek z Centra podpory pro uprchlíky a uprchlice v Gdaňsku mluvila o tom, že v Gdaňsku existuje městský plán na integraci uprchlíků už léta. Během historie zde byla krize s romskými dětmi a je to zodpovědnost politických institucí, aby integrovaly.
Magdalena Boehm z ICMC Europe závěrem řekla, že podle průzkumů uprchlíci raději žijí ve velkých městech, jelikož jsou tam lépe začlenění do společnosti.
