Zaměstnanost mladých lidí v rámci evropské unii
Publikováno: 13.11.2015 , Autor: Aneta Holečková
Dne 6. listopadu se uskutečnila konference, která se zaměřila na mnoho perspektiv, souvislostí a problémů týkajících se nezaměstnanosti mladých lidí a jejich možného sociálního vyloučení.
V úvodu zaznělo, že zaměstnanost je důležitá pro osobní naplnění a následnou sociální integraci. Vyvážení osobnosti a sociálních okolností je zásadní faktor pro rozvoj jedince a společnosti jako takové. Integrace jedince na trhu práce je také úzce propojena se vzdělávacím systémem.
První panel se věnoval zaměstnanosti a vyloučení. Zodpovědnost souvisí se vzděláváním, ale je důležité si uvědomit, že to je zásadní faktor, ale ne jediný. Co se týče zaměstnanosti mladých lidí, musíme přistupovat k tématu komplexně. Za posledních 50 let došlo k mnohým strukturálním změnám a je otázkou, do jaké míry se vzděláváním těmto změnám přizpůsobilo. Řeší se i fakt, zda byli všichni zahrnuti ve vzdělávacích systémech a zda si mají mladí lidé šanci zvolit. Také se liší očekávání od mládeže a od podnikatelů, která mají také vliv na vývoj na pracovním trhu. W. Bliem, ředitel Institutu pro investice do kvalifikace a personální školení z Rakouska, uvedl, že nemůžemedo hloubky srovnávat rozdíly ve vzdělávacích systémech mezi zeměmi, protože jsou ovlivněny prostředím a také tradicí. Na základě toho nelze vytvořit jeden univerzální kvalitní systém vhodný pro více regionů. Dále W. Bliem dodal, že je nutné zrušit bariéru mezi všeobecným a odborným vzděláváním, praktické vzdělávání má také stěžejní roli v pracovních schopnostech. Školy by měly být více propojeny se zaměstnavateli, kteří vyžadují více dovednosti než akademické znalosti.
Mladí lidé nabízejí kreativitu, flexibilitu a chuťcestovat. Přesto se mění význam práce a mnoho mladých nezapadá do trhu práce a někteří ani nechtějí být součástí systému. Na pracovním trhu není nikdo, kdo by byl zodpovědný za začleňování mladých (16 – 29) a umožnil kooperaci mezi jednotlivými sektory a omezil sociální vyloučení.
Ačkoli je upřednostněna možnost volby zaměstnání, studenti jsou pod tlakem. Chtějí si vybrat takové povolání, aby mohli dosáhnout stejného standardu jako jejich rodiče. Trh práce má nedostatek technicky vzdělaných zaměstnanců. V mnoha případech se liší zájmy trhu a zájmy studentů. Dochází k tzv. mis-match skills, tedy případům, kdy nedochází k propojení mezi požadavky trhu práce a dovednostmi získanými studenty. Trh práce bude vždy vyhledávat pouze ty, kteří splňují požadavky na kvalifikaci, kterou potřebují. V některých případech jsou v jistém ohledu studenti překvalifikovaní, takže musí přijmout práci neodpovídající jejich kvalifikacím, bohužel tím dochází u všech absolventů všech úrovní vzdělání. Negativním efektem v této oblasti je společenský tlak. Mladí lidé chtějí studovat univerzitu, protože to podle jejich mínění znamená také získat moc.
Referující se shodli, že je nutné zajistit také možnost získat další vzdělávání, aby se lidé přizpůsobili zaměstnavatelnosti na trhu práce. Na konferenci též zaznělo, že by si samotné podniky měly vychovávat své vlastní zaměstnance. V dnešní době je bohužel spíše rozšířen trend přijímání stážistů a jejich využívají jako levná pracovní síla. Evropská unie pracuje v současné době na vytvoření určitých pravidel, která by znemožnila absolvování stáže studentů bez finančního příspěvku za odvedenou práci. Je také důležité změnit náhled zaměstnavatelů na stáže studentů v tom ohledu, že se jedná o investici do budoucna.
Škola by měla též začít poskytovat více informací o trhu práce a jak práci hledat. Mezi další problémy můžeme také zařadit získání první pracovní zkušenosti, protože si zaměstnavatelé často stanovují v podmínkách předchozí praxi.
Jeden z panelů byl věnován talentu vs. získané vzdělání. Zástupkyně z Googlu J. Murphy uvedla, že hledá zaměstnance, kteří mají schopnost vést, řešit problémy, vykazují vášeň pro věc a jsou schopni rychle se adaptovat na změnu. Talent doprovází vášeň, proto by měla doprovázet i výběr práce. Roli hraje také neformální vzdělávání, které může pomoci k získávání dalších zkušeností. Všeobecně se přednášející shodli, že mezi malými a středními podniky a univerzitami nedochází ke komunikaci. Univerzity poskytují teoretické znalosti a nemohou své studenty vychovávat pouze pro určité profese v dnešním rychle se měnícím světě. Někteří také vidí problém v tom, že nelze projevit vášeň již při studiu, protože je celý den student vyučování k teoretickým znalostem a výuka není individualizovaná. V rámci diskuze tohoto panelu se došlo k závěru, že ačkoli mladí učitelé projevují snahu o změnu a nacházení určitých alternativ, je to systém školy, který vyžaduje standardizované testy a výsledky, stejně jako rodiče.
Velký ohlas sklidil proslov sira Kena Robinsona, experta na vzdělávání, produktivitu a inovace. Podle něj je téma problému ve vzdělávání velmi starým a komplexním tématem, které nabírá na intenzitě. Souvisí s ekonomikou, kulturou i společností a pro porozumění problému je důležité prozkoumat celou síť následků a důsledků jednotlivých souvisejících faktorů. Robinson uvedl následující, pro něj klíčové, faktory: 1) demografie; 2) technologický rozvoj a inovace, který nemůže být předpovězen a ani jeho dopady na společnost; 3) politika a zejména pak politika školství a zaměstnanosti; a 4) rozmanitost. Je nutné, aby standardizace probíhala s ohledem na diverzitu a kreativitu studentů. Vzdělávací systém podle Robinsona v dnešní době vychovává „produkty“, ne osobnosti.
K. Robinson doplňuje, že vzdělávání by mělo studentům především umožnit, aby se z nich stali zodpovědní a nezávislí, ale také aktivní a soucitní občané, kteří porozuměli vlastní kultuře a jejím hodnotám. Navíc by měli respektovat různost ostatních a sama sebe.
