Ilustrační fotografie: Královéhradecký kraj Ilustrační fotografie: Jihočeský kraj
  1. Kancelář zastoupení krajů
  2. Zprávy z Bruselu
  3. Zahraniční politika po sestřelení MH17 prochází zkouškou

Zahraniční politika po sestřelení MH17 prochází zkouškou

Publikováno: 23.7.2014 , Autor: kancelář Brusel, Michal Bouška

Zahraniční politika EU se potýká s velkou zkouškou, dnes se ministři sejdou v Bruselu, aby zvážili jejich reakci na sestřelení letu Malaysia Airlines Ruskem podporovanými povstalci ve východní Ukrajině.

V Letounu, který byl sestřelen minulý čtvrtek, zahynulo všech 298 lidí, kteří byli na palubě. Důkazy o tom, že byla použita Ruskem dodaná raketa, že bylo úmyslně zdržován přístup na místo nehody a přístup k černým skříňkám, výrazně zhoršil postoj k Moskvě.

Spojené království a Nizozemsko volají po tvrdších sankcích, protože většina obětí byli Nizozemci.

Britský lídr David Cameron v pondělí řekl, že EU by měla černou listinu „kumpánů a oligarchů" kolem ruského prezidenta Vladimira Putina zahrnout jako součást „nové řady citelných ekonomických sankcí.“ Mezitím, Mark Rutte, holandský premiér, řekl „všechna opatření" jsou připravena, pokud by nebyl povolen přístup k tělům obětí nehody.

Zatímco ministři EU míří na své zasedání v Bruselu, rebelové mohou udělat dostatek toho, aby zajistili, že Rusko nebude zasaženo rozsáhlými sankcemi. Předali totiž dvě černé skříňky a nechali holandské vyšetřovatele na místě havárie.

Státy EU očekávají, že dojde k urychlení sankcí vůči jednotlivcům a případně i společnostem. Jedná se o sankce, které byly dohodnuty před sestřelením letadla vedoucími představiteli EU na summitu dne 17. července.

Zatímco v Londýně chtějí zavést tvrdší tresty, jiné státy, jako je Francie, Německo a Itálie, jsou zatím méně ochotní přistoupit na tvrdší sankce vůči Rusku.

Na setkání v Bruselu řekl německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier: „Jsme k dispozici pro deeskalaci, ale také je třeba zvýšit tlak a přijmout dodatečná opatření."

Příklad hluboké ambivalence EU vůči Rusku se ukázal, když francouzský prezident Francois Hollande, provedl velmi kontroverzní rozhodnutí, a to, že doručí v říjnu válečnou loď Mistral Rusku. Dodávka druhé bude záviset na postoji Moskvy k Ukrajině.

„V současné době nebylo rozhodnuto o sankcích, které by zabránily této dodávce," řekl Hollande podle agentury Reuters.

Na otázku, jestli může být doručen i druhý Mistral, odpověděl, že to záleží na postoji Ruska.

USA tlačí na EU, aby Rusko trpělo nepříjemnými následky.

Německý Der Spiegel uvádí, že EU velvyslanci ve Washingtonu, který se za normálních okolností snaží získat pozornost vlády Spojených států, jsou nyní předmětem neustálých telefonátů a žádostí o informace.

Spojené státy, které jsou již dále než EU v sankcích proti Moskvě za anexi Krymu a destabilizaci východní Ukrajiny, řekli, že sestřelení MH17 byl "budíček" pro Evropu.

Mezitím, Litva, jeden ze zastánců tvrdých sankcí proti Rusku, řekla, že slabá reakce EU zhoršuje problém.

Ministr zahraničních věcí Linas Linkevicius řekl, že sestřelení letadla byl "teroristický čin" a rebelové by měli být označeni za teroristy.

„Vlivem naší slabé pozice se stáváme součástí problému, nikoliv řešení," dodal.

Původní článek naleznete zde.

Nahoru
Sdílet:

Copyright © Královéhradecký kraj & Jihočeský kraj. Všechna práva vyhrazena.