Většina Evropanů chce, aby Ukrajina vstoupila do EU
Publikováno: 17.9.2014 , Autor: kancelář Brusel, Michal Bouška
Většina Evropanů tvrdí, že by Ukrajina měla být vyzvána, aby se připojila k EU, a zároveň chtějí přísnější sankce pro Rusko.
Pro vstup Ukrajiny do EU hlasovalo 52 procent. Průzkum byl v červnu proveden společností German Marshall Fund (GMF) a publikován ve středu 10 září.
Největší příznivci členství byli Poláci (69%), Španělé (62%) a Italové (58%). Největšími odpůrci byli Němci (63% proti) a Francouzi (52%).
Dvě třetiny Evropanů řeklo, že by měly být silnější sankce EU vůči Rusku.
Přibližně dvě třetiny si myslí, že by EU měla zajistit ekonomickou a politickou podporu pro Ukrajinu, i když to způsobuje konfrontaci s Ruskem.
Evropané byli rozděleni v otázce, zda by Ukrajina měla vstoupit do NATO. 46 procent se vyslovilo pro a 47 procent proti. Většina Evropanů (71 %) byla také proti vyslání vojenské podpory na Ukrajinu.
Prezentace průzkumu v Bruselu ukázala, že pro ukrajinský pocit byl již silný dříve, než proruští rebelové sestřelili MH17 a než Rusko napadlo území Ukrajiny.
Dodal, že výsledky ukazují nesouvislost mezi veřejným cítěním a politikami EU, kde několik zemí, včetně Francie a Německa, systematicky blokuje na Ukrajině perspektivu členství v EU.
„Domnívám se, že pokud se zeptáte elitních respondentů, odborníků a tvůrců politik, měli byste najít stejný názor a já jsem zjistil, že to tak není, což je docela zarážející," poznamenal.
Italská ministryně zahraničí a nová šéfka zahraniční politiky EU Federica Mogherini, bránila rozhodnutí EU pozastavit nové kolo rusko-ekonomických sankcí tento týden.
Poznamenala, že zatímco ukrajinský velvyslanec EU nutil rychlé provedení, jeho ministr zahraničí tvrdil, že Rusko podniká kroky k dosažení mírového plánu.
Pochválila činnost EU a USA vůči Rusku, a poznamenala: „Směs diplomacie, ekonomických sankcí a dialogu mezi Kyjevem a Moskvou, se zprostředkováváním USA, EU a OBSE přinesla konečně nějaký pozitivní efekt.
Dodala, že „způsob, jak reagovat v nejbližších dnech bude do značné míry záviset na rozhodnutích Ruska.“
„Sankce byly pozastaveny, protože evropské země debatují o tom, co vstoupí v platnost, bude účinné a nebude stát v cestě prezidentu Poroshenkovi, aby mohl dohodu o novém mírovém plánu uvést do reality. "
Průzkum GMF dále zjistil znepokojivý výsledek a to že se Rusové odvracejí od EU.
Čtyři z pěti uvedli, že podporují zahraniční politiku a jejich vůdce Vladimira Putina.
Většina uvedla, že by Rusko mělo ovlivňovat Ukrajinu, i když to poškozuje vztahy s EU. Většina také dále uvedla, že by Rusko mělo zapracovat na partnerství s rozvíjejícími se asijskými mocnostmi, jako je Čína nebo Indie, namísto Evropy nebo USA.
Studie GMF byla provedena ve 13 zemích, včetně Turecka, mezi 2 a 25. červnem.
Dalším překvapením je, že poprvé od roku 2006 chce většina tureckých lidí vstoupit do Evropské unie.
Většina Evropanů schvaluje amerického prezidenta Baracka Obamu, navzdory propadu popularity doma v USA chtějí Evropani i nadále, aby USA hrálo vedoucí úlohu ve světových záležitostech.
Jedna výjimka byla Německo, kde skandál se špiónem poškodil americké vztahy, tam došlo k prudkému poklesu proamerické podpory.
GMF dále poznamenal, že 65 procent Evropanů věří, že je členství v EU dobré pro jejich zemi a méně lidí než v roce 2011, se myslí, že euro zhoršilo krizi.
Evropané se také méně obávají ekonomické migrace uvnitř bloku, než afrických migrantů z pobřeží Středozemního moře.
Dále většina lidí v jižních státech, jako je Řecko (95 %), Španělsko (81 %) a Itálie (72 %), uvedlo, že jsou stále ještě osobně ovlivněni hospodářským poklesem.
Většina jižních Evropanů také řeklo, že EU nedělá dost pro zlepšení situace, zatímco 60 % Němců zastává opačný názor.
Původní článek naleznete zde
