Vedlejší příjmy v Evropském parlamentu
Publikováno: 23.10.2014 , Autor: kancelář Brusel, Petra Rothová
Brusel – V posledních několika týdnech byl Brusel pohlcen grilováním kandidátů na posty eurokomisařů v Evropské komisi. Europoslanci odvedli vcelku dobrou práci v kladení těch správných otázek těm, kteří kandidovali na špičkovou funkci v EU.
Zejména byli schopni poukázat na konflikt osobních zájmů nominovaných komisařů s jejich portfoliem například u Jonathana Hilla a Aria Caneta.
V případě Alenky Bratuskové ze Slovinska zdůraznili střet zájmů obsažený v její doslova vlastní nominaci, který také značně přispěl k jejímu neschválení. Slovinský protikorupční úřad minulý týden klasifikoval tento čin jako porušení národního etického práva.
Je povzbudivé vidět, jak je parlament schopný v odhalování potenciálních střetů zájmů v Evropské komisi, ale vede to k otázce: Jak dobrý je parlament v zajišťování soukromých zájmů vlastních členů?
Krátká odpověď zní: Moc dobrý ne.
Tento týden spustila organizace Transparency International EU stránky Inegrity Watch, kde se poprvé shromažďují finanční prohlášení všech 751 europoslanců. Jedním kliknutím je k dispozici celý rozsah finančních zájmů členů Evropského parlamentu. 398 europoslanců má vedlejší zaměstnání, je členem ziskových organizací nebo má jiné pozice, které generují zisk.
Celkem poslanci uvádějí více jako 1200 vedlejších činností, které vydělávají mezi 6 a 18 miliony eur za rok.
Mnoho z nich uvádí aktivity placené méně jak 500 eury měsíčně, ale 15 europoslanců má tento příjem vyšší než je jejich základní poslanecký plat 8020 euro.
Před téměř třemi lety byl v parlamentu zaveden Kodex chování vztahující se i ke zveřejňování vedlejších příjmů, kterým mělo být předcházeno skandálům a konfliktu zájmů, očekávání se ale nenaplnila a kodex nemá v parlamentu velký vliv.
Informace jsou vkládány jen na individuální stránky parlamentu, což nevzbuzuje velkou pozornost a je zde pouze slabý monitoring.
V dubnu jsme vydali studii o transparentnosti a odpovědnosti institucí EU a upozornili jsme na tento problém poté, co jsme nenašli žádné důkazy, že by informace uvedené europoslanci byly nějak systematicky ověřovány.
Ještě horší je, že byly zamlčeny některé střety zájmů, což bylo zjištěno nevládními organizacemi nikoliv institucí EU a z tohoto zjištění nebyly vyvozeny žádné sankce.
Každému by mělo být jasné, že systém nefunguje. Právě teď máme tu nejhorší kombinaci formální etiky a byrokracie, která spotřebovává drahocenný čas europoslanců, ale je neefektivní a bezzubá.
Vina za tento stav věcí spočívá hlavně na parlamentní administrativě a vedení. Oni jsou zodpovědní za polovičaté zavedení Kodexu chování, který byl slibován jako příklad pro ostatní parlamenty v Evropě.
Většina europoslanců vyplňuje tyto formuláře v dobré víře, ale nemají k tomu dostatečné odborné vedení. Chyby jsou nevyhnutelné a výsledné popisy činností jako „konzultant“, „na volné noze“ a „OSVČ“ neumožňují sledovat možný střet zájmů.
Ať už si myslíte, že by europoslanci měli mít vedlejší zaměstnání zakázáno či ne, shoda by měla existovat minimálně v tom, že by mělo být zabráněno konfliktu zájmů veřejného a privátního sektoru.
V tomto případě má vedení Evropského parlamentu povinnost ke svým členům i k veřejnosti zavést systém, který zajistí, že tyto konflikty neovlivní veřejnou politiku a legislativu. Současný parlamentní systém selhává.
Autor je ředitelem Transparency International EU
Původní článek naleznete zde.
