Šest otázek a tři doporučení k TTIP
Publikováno: 8.6.2015 , Autor: Radek Gábler, kancelář Brusel
Pierre Defraigne, výkonný ředitel Madariaga-College k problematice TTIP
První otázkou je, zda TTIP může skutečně přinést ekonomický růst a pracovní místa? Nejčastější odpovědí bývá: „My nevíme!“. Zintenzivnění obchodních vztahů mezi USA a EU přináší změny na obou stranách Atlantiku. Tato liberalizace trhu přinese dlouhodobou transformaci, ale obě zainteresované strany to pocítí hlavně v krátkodobé perspektivě. Velkým problémem může být také nerovnoměrnost ekonomického růstu a růstu dluhu na obou stranách. Rozdílný přístup k dluhovým otázkám přináší velkou překážku pro TTIP. Další překážkou bude také (ne)rovnoměrná distribuce benefitů z TTIP. Tento problém se bude týkat hlavně Evropy, protože USA má centrální rozpočet. V EU tak budou jistě existovat vítězové a poražení a bude zde vzrůstat nerovnost mezi členskými státy.
Druhou otázku spatřuji v samotném způsobu vyjednávání. Je správné, že takto tajný proces vyjednávání má vést k otevřenému „transatlantickému vnitřnímu trhu“, ovšem předmětem vyjednávání jsou politické záležitosti jako harmonizace norem a standardů a spolupráce regulátorů? Chování Komise a nezveřejňování detailů vyjednávání spatřuji jako velmi defenzivní taktiku.
Za třetí, proč budovat společný trh s USA, když si EU zatím nedokázala kompletně dokončit svůj vlastní vnitřní trh v klíčových odvětvích jako energetika, telekomunikace, finanční služby a obranná politika. USA je silnější než všech 28 členských států EU dohromady a tato asymetrie se může velmi výrazně projevit i ve vyjednáváních o TTIP. Není tento společný trh příliš velkým riskem pro EU a neprojeví se zde výrazně dominance USA? Tyto otázky jsou municí pro odpůrce TTIP.
Za čtvrté, jedná se o vyjednávání EU a USA nebo EU a USA s jejími dvanácti obchodními partnery? Nepřinese to ještě větší asymetrii? Uvědomují se evropské společnosti, že na trhu ve Spojených státech nebudou soupeřit pouze s US výrobci, ale také s chilskými, novozélandskými a vietnamskými společnostmi.
V páté otázce se řeší geopolitická dimenze TTIP. Jaká bude výhoda z koalice EU - US, bez WTO totiž nepůjde o multilaterální obchodní systém. My, jako architekti Bretton-Woodského systému, si nemůžeme dovolit podkopat jeho legitimitu bilaterálními dohodami. Více než kdy jindy potřebuje náš multipolární svět také multipolární systém řízení.
Poslední otázka vyplývá z vyjádření ministryně zahraničí USA Hilary Clinton, která TTIP označila za „ekonomické NATO“. Kdo je v tomto případě ten vnější nepřítel? Jestli to je Čína, tak to vypadá na konec politiky „míru a lásky“ a nastupuje politika „obchodu a války“. Já osobně důrazně doporučuji zapojení Číny do obchodní dohody ze třech důvodů:
• Západ a Čína jsou zodpovědní za čínský „mírumilovný růst“ a pro udržení prosperity a stability je nutné pokračovat v této politice a neizolovat Čínu.
• Čína není Sovětský svaz, to znamená, že má možnost odpovědět! Čína má obrovskou populaci, peníze a dlouhodobou vizi. Navíc je Čína největším a nejrychleji rostoucím domácím trhem a rychle se dostává do pozice technologického giganta.
• Čína také může odpovědět prosazováním Asijské obchodní dohody, což by vedlo k rozpadu multipolárního obchodního modelu a rozdělení na Východ a Západ.
Zde bych navrhnul tři doporučení:
a) Nezastavme jednání o TTIP, ale otevřeme je i pro další země (např. Čínu).
b) Vypořádejme se nejdříve s problematikou redistribuce uvnitř USA a EU. V EU to znamená vytvoření jednotné obchodní zóny, harmonizování daňové politiky a posílení rovnosti mezi všemi 28 státy. Pokud nebude EU schopna fungovat vnitřně, nemůže se stát globálním obchodním partnerem.
c) Nezapomínejme také na geografické záležitosti: Evropa nesousedí pouze se zeměmi za Atlantikem, ale má také Euroasijskou část. Dobrým řešením by bylo zapojení všech subjektů v NATO. Úplně nejlepším způsobem by ale bylo přizvání Ruska a Středoasijských států, jako odpověď na nabídku společné obchodní zóny mezi Čínou a Euroasijskými státy s názvem Hedvábná stezka.
Text převzat ze studie, autorem je Pierre Defraigne, výkonný ředitel Madariaga-College (Madriaga-College of Europe Foundation)
