Rusko nachází jen velmi málo přátel ochotných zrušit sankce
Publikováno: 23.1.2015 , Autor: Zuzana Moravcová, kancelář Brusel
Dokonce i přátelé Ruska ukázali jen ve velmi málo případech ochotu k uvolnění sankcí při pondělních „strategických“ rozhovorech EU v Bruselu.
Shrneme-li diskuzi, vysoká představitelka EU pro zahraniční vztahy Frederica Mogherini řekla tisku, že došlo ke „shodě“ ohledně faktu, že by se nemělo nic změnit, dokud se Rusko nestáhne z východní Ukrajiny.
Dále prohlásila, že ministři s Ruskem rádi probrali „globální“ problémy týkající se otázek jako je boj proti terorismu nebo klimatické změny.
Nicméně boje dále na Ukrajině probíhají a Kyjev hlásí, že dva pluky ruských jednotek napadly její území, zatímco se ministři sešli v hlavním městě EU, navíc dodala, že „aktuální vývoj v zemi není povzbudivý, spíše naopak,“ z hlediska vztahů Ruska a EU.
„Není zde žádný návrat k normálu. Neexistuje žádná cesta zpět jako obvykle.“
Česká republika, Maďarsko a bývalý německý ministr zahraničí, v posledních měsících kritizovali sankce EU, teď vysílají podobnou zprávu.
Frank-Walter Steinmeier z Německa řekl, že „vzhledem k současné situaci na východu Ukrajiny, nikdo nevyjádřil podporu k uvolnění některé ze sankcí proti Rusku.“
Maďar Peter Szijjarto doplnil, že Rusko neudělalo nic, aby minulý rok splnilo tzv. mírovou dohodu z Minsku „a bez toho nemůže dojít k žádnému pozitivnímu obratu,“ dodal.
Paolo Gentiloni, který v prosinci uvedl, že by EU měla znovu s Ruskem navázat vztah, se omezil na připomínky pouze k boji proti terorismu.
Rakousko, Lucembursko a Španělsko mluvily o Rusku mírnějším tónem, ale přestaly po krátkém volání po jejich navrácení.
Rakousko prohlásilo, že by EU měla začít přemýšlet „jak obnovit vztahy s Ruskem v dlouhodobém horizontu.“
Lucembursko poznamenalo, že EU měla dát Rusku najevo, že sankce tu nejsou proto, aby „destabilizovaly“ Rusko, zatímco Španělsko se nechalo slyšet, že by EU měla sankce rozdělit na dva typy – jedny ohledně anexe Krymu (ty by měly zůstat) a druhé ohledně východu Ukrajiny (ty by se měly měnit podle situace).
Tah debaty kontrolovaly bojovnější státy EU požadující ospravedlnění.
Polský ministr zahraničních věcí, Grzegorz Schetyna, médiím řekl, že „Nikdo nenavrhl, aby byly sankce omezeny, pozastaveny, nebo odstraněny. Žádný takový hlas tu nebyl. Většina se vyjádřila tak, že by naše politika vůči Rusku neměla být založená jen na sankcích. To byly ty nejmírnější komentáře.“
Belgie, Bulharsko, Dánsko, Irsko, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie podpořily jeho vyhodnocení situace.
„Potřebujeme udržet disciplinovanou pozici tváří v tvář pokračujícímu ruskému odmítání dostát svým závazkům,“ poznamenal Philip Hammond za Velkou Británii.
Bulharsko oponovalo Španělsku ohledně Krymu s tím, že „nemůže být vyloučen ze sankcí,“ zatímco Irsko prohlašovalo, že sankce by měly být „pravidelně přezkoumávány a v případě potřeby být umocněny a zintenzivněny.“
Uniklý dokument Mogherini
Diskuze začala na základě možností dokumentu Mogherini, která navrhovala nejenom zrušení represivních opatření, pokud se věci zlepší, ale také návrat ke všem setkání EU a Ruska.
Jenže fakt, že dokument uniknul do Wall Street Journal ještě předtím, než hlavy EU měly možnost si jej přečíst, významně poškodilo jeho hodnotu.
Schetyna řekl, že únik byl „neuvěřitelný.“
„Dokument Mogherini byl naprosto odlišný od povahy diskuze, kterou vedeme teď. Nemyslím si, že bychom reagovali tak prudce, pokud by to nevyšlo tímto způsobem.“
Steinmeier se také distancoval od Mogehrini plánu s tím, že nálada byla v prosinci, tedy v době, kdy byla pověřena jeho sepsáním, jiná.
Mezitím se dostalo bojovnějším státům vřelého přijetí ohledně plánu spustit snahy EU kontrovat ruské propagandě.
Mogherini řekla, že ona sama „přijde v příštích týdnech s několika konkrétními kroky.“
Dodala, že by se mohlo jednat třeba o financování ruskojazyčného vysílání ze strany EU anebo v Bruselu založení „pracovní skupiny“ na podporu nezávislosti ruských médií.
Polsko prohlásilo, že „více než tucet“ zemí toto podporuje.
Dánský ministr zahraničních, Bert Koenders, označil ruské mediální zpravodajství ohledně krize jako „hrozné.“
„Je velmi důležité, že podporujeme nezávislost ruského tisku a nezávislý hlas Ruska,“ dodal.
Nicméně verdikt, zda dojde k obnovení sankcí pro Rusko i na další rok, rozhodnou lídři na summitu v březnu.
Pondělní špatná zpráva pro Moskvu přichází uprostřed stále se zhoršující hospodářské situace způsobené propadem cen ropy.
Ratingové agentury Fitch a Moody’s snížily přes víkend hodnotu ruských dluhopisů o tři stupně. EBRD, mezinárodní věřitel, předpověděl, že se ruské HDP v tomto roce sníží o 5 %.
S ropou se aktuálně obchoduje za méně než 50$ za barel – za nejnižší cenu za posledních 6 let - Vagit Alekperov, generální ředitel ruské ropné společnosti Lukoil, v pondělí řekl tiskové agentuře RIA Novosti, že „by mohla spadnout v blízké budoucnosti až k 25$ za barel.“
Článek dostupný zde.
