Reformy evropské politiky soudržnosti: Regiony a obce znepokojeny zpožděními a složitostí pravidel
Publikováno: 20.10.2014 , Autor: kancelář Brusel, Petra Rothová
Komise pro politiku územní soudržnosti Výboru regionů (COTER) se společně s Výborem regionálního rozvoje Evropského parlamentu (REGI) sešly, aby prodiskutovali problémy a příležitosti vyplývající z realizace reformy regionální politiky EU, která byla přijata minulý rok. Složitost pravidel, nedostatek zaměření na města a zpoždění při spouštění programů na období 2014 – 2020 patřily ke kritickým otázkám vznešených místními a regionálními představiteli.
Toto setkání uskutečněné 6. října bylo první výměnou názorů o změnách Evropských Strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro období 2014 – 2020, jejichž nové předpisy byly projednávány poslední tři roky a přijaty na konci roku 2013. Změny vyvolávají smíšené reakce mezi regionálními a lokálními představiteli. „Nyní jsme v ožehavém období, kdy dospívá proces vyjednávání o partnerství a operačních programech ke konci,“ řekl předseda COTERu Marek Wozniak, maršálek Velkopolského vojvodství, který také zdůraznil, že: „Nastal čas pokládat takové otázky, jako: jak budou nová nařízení zavedena v členských státech tak, aby byla zajištěna optimální alokaci v rámci politiky soudržnosti a jak pomoci příjemci v co nejefektivnějším využívání dostupných prostředků.“ Celkové hodnocení reforem bylo pozitivní. „Regionální politika je obecně dobře nastavená a pro jednotlivé programy byly zajištěny prostředky,“ řekl Michael Schneider, státní tajemník, zplnomocněnec spolkové země Sasko-Anhaltsko při spolkové vládě. S odvoláním na společnou pracovní skupinu Výboru regionů a Evropského parlamentu v roce 2008, navrhl obnovení skupiny vzniklé pro jednání o politice soudržnosti, aby jednala o praktických návrzích pro rok 2015 na zefektivnění programů a snížení administrativní zátěže.“
Starosta Lisabonu António Costa vyjádřil své znepokojení nad nedostatečnou shodou mezi oficiálními prohlášeními Evropské komise a realitou v členských státech. Také dodal, že: „Obce nebyly dostatečně zapojeny ve vytváření portugalské dohody o partnerství a nyní je pro ně z 800 milionů eur v Lisabonském programu dostupných pouze 10 %. Toto kontrastuje s principy subsidiarity a více stupňové vlády.“ Výzva k plnému zavedení principů partnerství přišla také od předsedy rady města Gdyně Stanislawa Szwabského, zpravodaje Výboru regionů o kodexu EU o partnerství: „Kodex zajistí větší transparentnost a na místní úrovni tak bude lépe reagovat na nejpalčivější problémy občanů.“
Debata také ukázala rozdíl mezi vyhlášenou městskou agendou a realitou programování fondů. Tento problém byl nastolen Costou a Basem Verkerkem, starostou Delftu. Pokud jde o problémy s časováním, vyhlídka na zpoždění v zavádění nových operačních programů s sebou nese rostoucí obavy lokálních a regionálních představitelů. Pozdní přijetí reforem stejně jako evropského rozpočtu a komplikace s novými předpisy by mohly umožnit některým regionům a obcím, aby mohly nové období započít až v polovině roku 2015. Z tohoto pohledu trval místostarosta rady regionu Rhône-Alpes Bernard Soulage na existujícím rozdílu mezi realitou a oznámenými úspěchy reforem. Například nástroj integrované územní investice je tak složitý, že i velké metropolitní oblasti jako Grand Lyon váhají se zapojením se. Zopakoval také výzvu na podporu regionálních a městských investic: „Regionální politika nesmí být považována za další výdaje, je to investice do budoucnosti a investice v Evropu.“
A nakonec byla myšlenka, že fragmentace lokální vlády představuje překážku ekonomického růstu, jak naznačoval regionální výhled OECD pro rok 2014, diskutována Gordonem Keymerem členem rady oblasti Tandridge: „Ekonomická účinnost není závislá na velikosti. Síla místních vlád musí být podporována na všech úrovních, což také znamená posílení demokracie.“
Původní článek naleznete zde.
