Řecká migrační krize začíná naplňovat nejhorší scénář
Publikováno: 26.2.2016 , Autor: Veronika Říhová
Evropská komise upozornila v úterý 23. 2. 2016 na humanitární krizi v zemích západního Balkánu a „zejména v Řecku“, a dodala, že příprava na „alternativní plán“ je v plném proudu.
Toto varování přišlo po hraničních kontrolách podél západního Balkánu potom, co v posledních dnech byly v Rakousku a Makedonii zpřísněny migrační cesty.
Tento nejhorší možný scénář se stává realitou pro orgány EU, podle nichž by se Řecko mělo odříznout od Schengenského prostoru a vypořádat se s tisíci uvězněných uprchlíků, zatímco by samo bylo uprostřed hospodářské a sociální krize.
V pondělí se Makedonie rozhodla zakázat vstup Afgáncůma omezit přístup Syřanům a Iráčanům. Tento krok následovalo rozhodnutí z minulého týdne, kdy se Rakousko rozhodlo omezit žádosti o azyl na 80 denně a 3 200 vstupů na území státu, a to i za předpokladu, že lidé jdou požádat o azyl do jiné země.
Situace odhaluje narůstající rozpor mezi akcemi některých balkánských států a společnou politikou, kterou se snažila prosadit Evropská komise a Německo od začátku migrační krize během loňského léta.
Výsledkem je rostoucí tlak na Řecko, kam denně přijede 2000 až 4000 migrantů. V úterý 23. února dorazilo do přístavu Pireus 1130 uprchlíků, kde o ně bude postaráno. „Jsme znepokojeni vývojem podél balkánských hranic a humanitní krizí, která by se mohla rozvinout v některých zemích, zejména v Řecku,“říkají Evropský komisař EU pro migraci Dimitri Avramopoulos a holandský ministr pro migraci Klaas Dijkhoff ve společném prohlášení.
Riziko rozpadnutí
Současně Komise koordinuje alternativní plán pro nepředvídatelné události. Je připravena nabídnout podporu v případě humanitární krize, jak vně, tak uvnitř EU, i další koordinaci správy hranic. Odbornicí Komise jsou již v Řecku, aby zhodnotili, co by mohlo být provedeno ve spolupráci s Organizací spojených národů.
„Jsme znepokojeni tím, že některé členské státy pracují mimo dohodnutý rámec,“ řekla v úterý novinářům mluvčí Komise Natasha Bertaud.
„Věříme, že členské státy by měly pracovat společně, a ne proti sobě,“ řekla a dodala, že se Makedonie s Rakouskem ujali vedení uzavřít balkánskou trasu a odříznout Řecko od zbytku Schengenského prostoru.
Ve středu 24. února, se ve Vídni sešly zástupci balkánských států zahrnující Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Kosovo, Makedonii, Černou Horu, Srbsko a Slovinsko. Komise ani Nizozemsko jakožto předsednický stát EU pozváno nebylo.
Nepřátelský krok
Minulý týden napsal komisař Avramopoulos rakouskému ministru vnitra dopis na téma omezení vstupu uprchlíků na území státu. Tvrdí, že omezení vstupu bylo nezákonné a že přesun migrantů do jiných zemí byl v rozporu se sjednanou politikou.
Werner Faymann prohlásil, že požadavky Komise ukončit omezení byly „nesmyslné“ a že Rakousko by se nemělo „podvolit takovému návrhu“.
Ani Řecko nebylo přizváno ke středečnímu jednání ve Vídni.
„Věříme, že Řecko by mělo být zapojeno do všech diskusí o opatřeních, která na ně mají přímý dopad,“ řekl Avramopoulos a středeční setkání popsal jako „jednostranný pohyb, který je nepřátelský vůči naší zemi“.
Během posledního summitu EU pohrozil řecký premiér Alexis Tsipras, že zabrání přijetí návrhů, pokud nebude mít záruku, že hranice zůstanou otevřené. Myšlenka uzavření hranic na Balkáně, zejména hranice Makedonie s Řeckem, byla navrhována po dobu několika měsíců.
Nápad byl převzat rakouským kancléřem Faymannem, a ministr vnitra Mikl-Leitner již v lednu pohrozil Řecku „dočasným vyloučením ze Schengenského prostoru“.
Minulý týden Orbán a další tři představitelé Visegrádské skupiny zemí – Maďarska, České republiky, Polska a Slovenska – řekli, že „alternativní záložní plán“ by měl být připraven, jestliže by více migrantů mělo přijít do Evropy přes Turecko a Řecko. Tento krok „může mít další dopady na Řecko, a z tohoto důvodu vyžadují odpovídající úroveň komplexní pomoci, včetně humanitární,“ uvedli ve svém prohlášení.
Celá EU by byla rozebrána
„Schengen má pro nás tu nejvyšší hodnotu. Vytlačení Řecka není naší první volbou, ale plán B je lepší, než zrušit Schengen,“ řekl zdroj z nejmenované Visegrádské země.
Toto je scénář, který se nyní vyvíjí společně s rakousko-balkánskou iniciativou. Ten, kterému Komise společně s Německem a dalšími zeměmi EU chtělyzabránit.
„Nechceme 500 000 migrantů, kteří by narušili řeckou vládu i samotné Řecko,“ řekl zdroj z jiné země. V úterý mluvčí řecké vlády Olga Gerovasili řekla novinářům, že Atény byly „připraveny zvládnout jakoukoliv situaci, která by mohla nastat v důsledku zvýšeného přílivu migrantů, bez ohledu na to, jak těžké by to mohlo být“.
Dne 12. února Komise oficiálně zaslala Řecku požadavky na zintenzivnění kontrol svých hranic ve tříměsíční lhůtě.
Dosud bylo cílem Německa donutit Řecko, aby zlepšilo kontrolu nad svými hranicemi, jednat s Tureckem o snížení přílivu migrantů a zároveň udržet Řecko v Schengenském prostoru. V neděli 21. února německý ministr vnitra uvedl, že příští dva týdny by měly být rozhodující. „Pokud kroky, které byly dohodnuty všemi evropskými státy, budou fungovat, pak nebudou nutná další opatření,“ řekl.
Necelý rok poté, co odchodu Řecka z eurozóny bylo zabráněno na poslední chvíli, bude jeho osud opět záviset částečně na Německu. Rozhodnuto bude 7. března, kdy je naplánován summit EU-Turecko.
Původní článek naleznete zde.
