Průzkum generace programu ERASMUS: Mladí chtějí, aby EU byla méně byrokratická a jednotnější ve vystupování na světové scéně
Publikováno: 12.3.2015 , Autor: Aneta Hájková, kancelář Brusel
Více než dvě třetiny mladých lidí z celého území Evropské unie vidí pozitivně seskupení států v EU a její hodnoty, kterými jsou například mír, rozmanitost a jednota.
Podle posledního průzkumu, během kterého byli dotázáni mladí lidé ze všech 28 členských zemí EU, má pouze 14 % mladých na Evropskou unii negativní názor. Během průzkumu byla položena otázka: Co pro Vás znamená Evropská unie a na jaké priority by se měli evropští lídři v příštích pěti letech zaměřit?
ThinkYoung, mládežnická expertní skupina provádějící analýzy se sídlem v Bruselu, a agentura Burson-Marsteller, přední světová firma působící v oboru veřejných záležitostí a vztahů s veřejností, provedly průzkum mladé generace a požádaly více než 1 500 mladých obyvatel EU, aby vyplnili dotazník s 15 otázkami. Cílem průzkumu bylo identifikovat hodnoty populace ve věkovém rozmezí 18 až 40 let, a tím přispět k orientaci budoucí evropské politiky tím, že vyzve představitele EU, aby v tomto směru odpovídajícím způsobem jednali.
Když položili otázku „Co Vás napadne jako první, když se řekne Evropská unie?“ - odpovědi byly povětšinou pozitivní. Nejčastěji padala slova jako mír, budoucnost, rozmanitost a jednota. Nicméně slovo byrokracie také často přijde na mysl jako první, což signalizuje, že někteří mladí lidé vidí Evropskou unii jako „pomalou“ organizaci a místo, kde důležitá rozhodnutí dělají spíše úředníci než volení zástupci.
Průzkum dále ukazuje, že 67 % všech respondentů zaujímá k „Evropskému projektu“ kladné stanovisko. Tato skupina lidí také věří, že Evropská unie musí být jednotná, pokud chce být více efektivní.
Vidina větší jednotnosti Evropy se odráží v tom, že většina respondentů odpověděla, že EU může účinně konkurovat na světové scéně, zatímco pouhých 17 % mladých věří, že jejich země by si v konkurenci vedly lépe samostatně.
Mír, stabilita v Evropě a právo občanů EU cestovat, žít či studovat v jiném členském státě - to jsou podle 61 % respondentů nejvýraznější úspěchy Evropské unie. Dále pak jsou za úspěch považovány výhody plynoucí spotřebitelům z volného pohybu zboží mezi členskými státy, které uvedla čtvrtina respondentů.
Dvě třetiny respondentů také věří, že Evropané sdílí stejné základní hodnoty. Odpovědi naznačují, že média, politici a náboženství mají podstatně nižší vliv na utváření hodnotového systému, než rodina a přátelé.
Není překvapením, že růst a zaměstnanost jsou považovány za nejdůležitější otázky EU, které by měla Unie upřednostnit, alespoň podle 59% respondentů. Dále následuje otázka změny klimatu, životního prostředí a boj proti korupci. Ten je považován za klíčovou iniciativu na podporu podnikání mladých lidí (17%), spolu se snížením byrokracie (25%) a podporou investic do vzdělávání a odborné přípravy dovedností (29%).
Demokratická účast
Přibližně 82 % respondentů uvedlo, že se zajímají o evropskou politiku, zatímco 65 % mladých věří, že díky volbám mají šanci něco změnit. Navzdory tomu, většina mladých lidí se domnívá, že největší vliv v politice mají lidé ve věku 35 až 60 let. Zvyšování účasti mladých lidí na demokratickém životě v Evropě je jedním z požadavků ve Smlouvě o Evropské unii a je také velkou výzvou pro evropské instituce. Je však nutné více se zabývat nedostatkem informací o volbách a pokusit se přesvědčit mladé lidi, aby se voleb účastnili.
„Průzkum generace programu ERASMUS je důležitým náhledem do názorů evropské mládeže a nabízí jasný údaj o směřování politiky do dalších pěti let, alespoň podle mladé generace," říká Andrea Gerosa z agentury Think Young.
Originál článku dostupný zde.
