Přístoupení ke Světové obchodní organizaci: legální a normativní analýza
Publikováno: 26.9.2016 , Autor: Patrick Zamlar
Dne 12.9.2016 se v Lovani uskutečnil seminář na téma přistoupení ke Světové obchodní organizaci: legální a normativní analýza, během kterého doktor Dylan Geraets hovořil o mnoha aspektech WTO a snažil se je zanalyzovat.
Světová obchodní organizace (dále jen WTO) byla založena v roce 1995. Organizace se stala hlavní globální institucí, která vládne světovému trhu. WTO byla založena na základě Marákéšské dohody. WTO je mezinárodní organizací s univerzálním členstvím. Multilaterální obchodní systém je pevně zakořeněn ve veřejném mezinárodním právu a mezinárodní právo je také právním nástrojem podpírajícím organizaci. Počet členů v organizaci stoupl v červenci 2016 na 164.
Členství ve WTO má dvou stupňovitou strukturu, první stupeň je jádro z původních členů a druhý stupeň je složen z členů, kteří se připojili k organizaci pod Článkem XII. Není to tak, že pozdější členové mají menší práva, než ty původní, ale přijali na míru upravené závazky, které se snaží řešit konkrétní aspekty jejich hospodářské a obchodní politiky v okamžiku přistoupení. Odpověď na otázku, zda WTO má stupňovité členství, je tedy kladná.
Když definujeme legitimitu v rámci procesu přistoupení k WTO, tak za prvé, metoda, která analyzuje praxi předepisování přísnějších povinností pro přistupující členy, dospěla k závěru, že tato praxe postrádá spravedlnost, a proto přispívá ke krizi legitimity WTO. Druhá metoda oponuje tím, že zásadní otázkou je, zda přístupová jednání posilují nebo oslabují mnohostranný obchodní systém. Jsou tak v podstatě dvě fáze procesu přistoupení, které by měly být posuzovány jednotlivě za účelem zjištění, zda proces jako celek může být považován za legitimní.
Politická povaha procesu přistoupení jasně představuje řadu problémů, které mají dopad zejména na kapacitně omezené rozvojové země a méně rozvinuté země, které mají přání připojit se k organizaci. Je pravda, že přistoupení k WTO může být velmi zdlouhavé a zatěžující na ekonomiku žádajícího státu. Nicméně je třeba poznamenat, že WTO si je akutně vědoma tohoto problému a bylo vyvinuto několik iniciativ na zlepšení této situace.
Když bereme v potaz, že je stále dlouhá cesta do toho, aby WTO mohla skutečně tvrdit, že její členové mají univerzální členství, čeho by si měly být přistupující státy a státy, které by zvažovali podání žádosti o členství v budoucnu, být vědomy? Jaká jsou úskalí pro státy, které vstupují do procesu přistoupení k WTO? Co by měly vzít v potaz v průběhu jejich přístupových jednání? Dvě hlavní doporučení pro státy, které požadují, aby se staly součástí mnohostranného obchodního systému, se zdají být vhodná.
Zaprvé, pokud jde obecně o fázi postupného přistoupení, je nezbytné, aby státy měly jasnou představu o tom, co hodlají získat z členství ve WTO a jaká je cena, kterou jsou ochotni zaplatit za tyto služby.
Zadruhé, z hlediska konkrétního právního poradenství v záležitostech, které mají být sjednány v rámci procesu přistoupení, je nesmírně důležité být si vědomi skutečnosti, že závazky obsažené ve smlouvě o přistoupení daného státu představují závazná prohlášení, a jsou jako taková vynutitelná v řízení pro řešení sporů v rámci WTO. Proto je životně důležité pro přistupující státy, aby si byly vědomy toho, že co podepíšou v přijímacím procesu, platí.
